Proč se ptáci kroužkují?

Zimní období, koncentrace ptáků poblíž sídel, koncentrace ptáků na okách zamrzlých nádrží, ptáci ve městech na řekách, na krmítkách, v okolí zásypů... A následně jaro a jarní tah, kdy se vše dá do pohybu a spěchá na hnízdiště... tohle období teď máme před sebou. Období ideální pro pozorování, počítání, monitoring.

Nejednou se stane, že v okuláru stativáku, dalekohledu nebo v hledáčku a následně na fotce zjistíme, že pozorovaný jedinec je označen límcem, kroužkem, plastovým odečítacím kroužkem nebo barevnou kombinací kroužků... Pokud se podaří, je dobré tyto údaje zaznamenat.

"Klasické" malé kovové kroužky u menších ptáků jdou málokdy odečíst bez odchytu ptáka, takže tohle většinu z nás míjí. Ale už třeba u racka nebo u bahňáků se možnost odečtení zvyšuje. Aby byla ještě vyšší - a tím bylo zajištěno větší množství nasbíraných informací - používají se zřetelnější plastové kroužky nebo různé kombinace plastového a kovového kroužku....jak ukazují následující příklady:

helgoland 70D 089

kombinace barevných kroužků u konopky

helgoland 70D 2201 
kombinace plastového a kovového kroužku u racka

racek1 litva racek3 litva
racek4 litva racek2 litva

postupné odečtení kroužku u racka z více cíleně nafocených záběrů

Na kroužku je vidět, že pták byl kroužkován v Litvě...a tady je potvrzení - zpětné hlášení, které jsem dostala po nahlášení odečtu na Kroužkovací stanici Národního muzea Praha

racek5 litva hlaseniKdyž jsem ze strachotínských schodů dovezla tyhle velmi dokumentární záběry kroužků jespáka obecného, nedoufala jsem, že by jespák mohl být identifikován - ale podařilo se. Na zpětném hlášení jsem se pak dočetla, že pták byl kroužkován tři dny před tím, než jsem se s ním potkala a to 628 km daleko od Strachotína.

jespak jespak dve jespak tři

jespak hlaseniOdečítání kroužků u labutí je vzhledem k jejich velikosti daleko jednodušší - přesto se nám nepodaří dostat na jeden záběr celý kroužek, takže se snažím zase nafotit ze všech stran. Tady je vidět kroužek německý. I když odečteme ptáka "zahraničního", posíláme hlášení do Prahy a oni zprostředkují výměnu informací.

nem 1 nem 2

nem 3

3DE9 1 3E5E

Dobře čitelné jsou také barevné kombinace kroužků například u jeřábů popelavých... (foto Jan Veber)

Další známou metodou značení s možností odečítání i na delší vzdálenost je použití límců u hus nebo třeba labutí. Ukázka z fotobanky Jana Vebera.

00528 copy 001242 copy

Proč údaje sbírat a poskytovat biologům?

Odpověď jsem si vypůjčila na stránkách Kroužkovací stanice Národního muzea:

Proč se ptáci kroužkují?

Pokusy s prvním značením ptáků byly nesporně vedeny zvědavostí a touhou odhalit, kam se na podzim ztrácejí některé ptačí druhy a odkud k nám naopak přilétají v období průtahu a zimování ptáci, kteří v dané oblasti nehnízdí. S postupným hromaděním odpovědí na tyto nejzákladnější otázky se pak "motivační záběr" stále rozšiřoval a zvětšoval. Kroužkování ptáků objasnilo i řadu detailů z ptačí biologie jako např. usídlování mladých ptáků v bližším i vzdáleném okolí rodiště, přesídlování starých ptáků u některých druhů, původ ptáků na hromadných nocovištích a místech pelichání, věrnost k jednou zvolenému hnízdišti, soudržnost ptačích párů či délka života jednotlivých druhů.

Počty ročně kroužkovaných ptáků přinášejí rovněž informace o trendech početnosti u řady druhů v souvislosti se změnami přírodního prostředí.

Hnacím motorem kroužkování tedy bylo již od počátku zodpovězení základních otázek souvisejících s ptačím tahem. Analýza kroužkovacích dat a nové metodické přístupy však ukazují, že kroužkování ptáků je i nadále široce použitelnou metodou, která nám umožňuje získávat cenná data o jednotlivých ptačích druzích a jejich biologii.

Změna migračního chování

V poslední době bylo zjištěno, že migrační chování, které je obecně velice konzervativní, se může u některých druhů během krátké doby výrazně změnit. Tyto změny jsou dávány do souvislosti se změnami klimatu - typickým příkladem je pěnice černohlavá - v minulosti táhly středoevropské populace jihovýchodním směrem, v současné době část ptáků táhne na severozápad a tráví zimu ve Velké Británii.

Existence dlouhé časové řady dat

V případě kroužkování je výhodou i existence dlouhé časové řady přesně zaznamenávaných údajů. Analýza načasování hnízdění naší populace čápa bílého ukázala, že tento druh u nás v posledních 40 letech začal hnízdit zhruba o týden dříve.

Tyto výsledky ukazují konkrétní možnost využití dat pro sledování reakce ptáků na globální změny klimatu.

Monitoring ptačích populací

Zásadní a jinými metodami nenahraditelné informace nám může kroužkování podat o změnách ve velikosti ptačích populací a příčinách těchto změn. Pro efektivní ochranu jakéhokoli ptačího druhu je důležité vědět nejen to, zda se velikost populací mění, ale i to proč k těmto změnám dochází. Značení ptáků je v tomto ohledu jedinou metodou, kterou lze zjistit produktivitu, přežívání mladých ptáků, roční mortalitu atd.

Příkladem takového přístupu je projekt CES (Constant Effort Site scheme - kroužkování za stálého chytacího úsilí). Jedná se o monitorovací metodu, jejímž základem je kroužkování ptáků a která je zaměřena na hnízdní populace běžných druhů pěvců. Z Velké Británie, kde byl tento projekt zahájen v roce 1981, se rozšířil i do dalších zemí, a v současnosti probíhá na více než 500 místech po celé Evropě, včetně České republiky.

Kroužkování jako argument k vyhlášení chráněných území

Značení ptáků může posloužit i jako praktický argument pro vyhlašování chráněných území.

Příkladem může být mezinárodní projekt barevného značení kolpíků bílých. Ukázalo se, že ptáci středoevropské a východoevropské populace využívají jako tahovou zastávku a zimoviště soustavu mokřadů na severu Tuniska. Právě výskyt označených ptáků byl jedním z argumentů použitých při úspěšném jednání o ochraně těchto mokřadů.

Odkaz na stránky, kde najdete i další informace: http://www.czechringing.com/

Stránky, kde najdeme víc o límcování hus a labutí v Evropě: http://www.geese.org/Ganzen/index.jsp

a ještě mailová adresa pro zasílání odečtů: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

autor článku:  Renata Hasilová 

Log In

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?