Kroužkování ptáků s Vaškem Jelínkem

Už jsou to asi dva měsíce, co jsme se rozhodli občas vyzpovídat nějakého človíčka, co se „motá“ okolo ptáků. Jako laika mě zajímala spousta nezodpovězených otázek okolo kroužkování ptáků a některé výrazy, na které jsem narazil. V terénu jsem se několikrát potkal Vaškem Jelínkem, docela určitě odborníkem na slovo vzatým, když jsem přemýšlel nad dnešním rozhovorem, napadlo mi zavolat právě jemu a položit mu následující otázky. Za brzké odpovědi mu moc děkuju.
VAŠKU, jak jsi se k ptákům vůbec dostal a nota bene... proč právě ptáci a kroužkování?
K ptákům jsem se dostal už jako malý, tak malý, že si to ani nepamatuji. Doma se vypráví, že jsem znal všechny ptáky v knize „Ptáci“ z edice OKO, starší možná pamatují, a děda se se mnou chlubil návštěvám, kdy jsem jednotlivé druhy poznával dávno před tím, než jsem uměl číst. O ptáky a přírodu jsem se zajímal i ve škole, četl jsem knihy a nasával znalosti, což nebylo těsně po revoluci na začátku devadesátých let tak snadné jak je to nyní. V páté třídě jsem chodil na ornitologický kroužek do školy v Morašicích, který vedl pan Bohumil Rejman. V té době jsem nebyl žádný štíhlý chlapec a v kombinaci s mými znalostmi jsem byl ideálním terčem šikany starších spolužáků. Přivazování ke katedře a lechtání bylo standardním začátkem každého kroužku. Pan Rejman většinou jen na začátku kroužku požádal ostatní, aby mě od katedry odvázali. To se mi samozřejmě moc nelíbilo a tak jsem začal chodit na přírodovědecký kroužek do Domu dětí a mládeže v Litomyšli pod vedením Lubora Urbánka, kde jsem žádnou šikanu nikdy nepocítil. Naopak. Lubor Urbánek se stal člověkem, který mě přivedl nejen k lásce k ptákům, ale i k lásce k ornitologii a jako jeden z našich významných kroužkovatelů i ke kroužkování ptáků.

Co musí člověk udělat, než se stane kroužkovatelem a jak vlastně začít, kam se obrátit?

Nejlepší je najít si ve svém okolí nějakého zkušeného kroužkovatele, oslovit ho a začít mu pomáhat v jeho činnosti. Od něj se pak člověk může naučit vše potřebné, co by měl umět, aby mohl ptáky kroužkovat samostatně, získat kontakty na další kroužkovatele, které se zabývají jinými druhy (existují specialisté na dravce a sovy, na některé druhy pěvců atd.) nebo způsoby odchytu (někdo například chytá výhradně do sklopek). Kontakt na příslušné kroužkovatele zprostředkuje Kroužkovací stanice NM, případně Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice, která kroužkovatele sdružuje. Po určité praxi se může člověk přihlásit na kroužkovací kurz, složit zkoušky a ukázat svoje praktické dovednosti v následném zkušebním období. Pak mu teprve mohou být vydány kroužky, může si opatřit odchytová zařízení a začít samostatně kroužkovat.

Co musíš všechno umět?
V první řadě bezpečně manipulovat s ptáky a ovládat bezpečné způsoby odchytu. Dále přesně určovat všechny druhy našich ptáků, jejich stáří a pohlaví, správně odchycené jedince měřit a zaznamenávat získané údaje a znát příslušnou legislativu a pokyny pro odchyt a kroužkování ptáků. Není toho zkrátka málo.

Řekněme, že máme patřičná povolení a razítka, jak to vypadá s výbavou takového kroužkovatele?

To záleží opět na tom, čemu se chce každý kroužkovatel věnovat. Pokud se chci věnovat labutím, stačí mít předepsaný typ kroužku, kleště, sílu v rukou, abychom desetikilovou labuť byli schopni chytit, a dalekohled na odečítání kroužků značených jedinců. Pokud ale nechci být takto specializovaný, může mít výbava poměrně hodně položek, často velmi nákladných, neboť odchytové vybavení i kroužky si hradí každý kroužkovatel ze svého. V mém případě se jedná o asi 20 sítí, z nichž některé používám pouze na odchyt určitého druhu – například vlaštovek, bahňáků, nebo skorců, skládací tyče, provázky, kolíky, sklopky, kleště na zavírání kroužků, mačetu, přehrávače a reproduktory na lákání ptáků, vycpaného výra pro odchyt dravců, příručky na určování, váhy, pravítka a šupleru na měření odchycených jedinců, velké množství plátěných sáčků na přenášení ptáků od sítí, čelovku, pinzetu a tak dále.

Tak máme papíry, máme výbavu, jak vypadá den kroužkovatele?

Každý den je jiný, záleží na tom, co chci zrovna dělat. Většinou ale začíná brzo. Během hnízdí doby ve čtyři, v pět hodin. Ptáci nejvíce aktivují brzy ráno, takže je třeba mít sítě nataženy již za svítání. V devět hodin už je často „po ptákách“ a můžeme jít balit. Pokud chytám třeba teritoriální samce, nebo v blízkosti hnízd, jako my u vlaštovek nebo skorců, tak brzké vstávání není tak nutné.

Jaká administrace tě s chyceným ptákem čeká, co vás na chyceném druhu zajímá?

Dá se říci, že jsou základní údaje, které člověk musí získat z každého odchyceného a kroužkovaného ptáka. Je to určení druhu, pohlaví a stáří. Vše ostatní je už na úvaze kroužkovatele a závisí také na tom, na jakém projektu zrovna pracuje. V případě projektu CES je údajů více – například tučnost, stupeň pelichání, stupeň rozvoje hnízdní nažiny. V rámci projektu RAS se pak získávají biometrické údaje o našich hnízdních populacích. Například my u našich vlaštovek měříme délku křídla a ocasu, určujeme tučnost, stupeň rozvoje hnízdní nažiny a hmotnost.

Používáte různé druhy kroužků na různé druhy?
Jistě. V současné době se v České republice používá kolem dvaceti typů kroužku přesně přizpůsobených běháku, všech druhů ptáků, které je u nás možné odchytit. Máme speciální nízké kroužky pro druhy s krátkým běhákem (např. ledňáček, hrdlička divoká, kulíšek), ocelové kroužky pro druhy jako dlask, havran nebo krkavec, kteří mají obrovskou sílu ve stisku zobáku nebo speciální nízké předem ovalizované kroužky pro kormorány. Vše je designované tak, aby kroužek danému druhu vadil naprosto minimálně.

Všiml jsem si, že se husy značí límci. Neomezuje je to v pochybu a jaký je důvod límcování?

Límce hus patří mezi tzv. přídatná značení ptáků, tedy další značky, které se používají pro zvýšení množství odečtů polohy značených ptáků a tedy ke zvýšení efektivnosti celého výzkumu. Kromě límců jsou to i barevné kroužky, nosní značky nebo křídelní značky. Pokud by nebyly husy značeny límci, prakticky veškeré údaje o značených jedincích by byly získány pouze ze zastřelených jedinců. To by byla ale velká škoda, neboť by byly získány pouze velmi kusé informace o husách navíc ovlivněné obdobím lovecké sezony. Značení hus pomocí límců tak zvyšuje množství získaných údajů přibližně 100x – kdy každý rok je získáno více než 1000 odečtů značených hus z desítek zemí.
V současné době se navíc používají pouze taková přídatná značení, která daným druhům vadí naprosto minimálně. To je i případ límců u hus nebo labutí, které se používají desítky let a značení ptáci úspěšně hnízdí, táhnou a vůbec se chovají naprosto normálně. Může se samozřejmě stát, že ve výjimečném případě bude jedinec značený přídatným značením určitým způsobem ovlivněn a to spíše psychicky než fyzicky (jeho pohyb rozhodně ovlivněn není). Takovým příkladem je například labuť „Zpěvanka“ značená před 12 lety v Německu, díky níž nám letos přibyl do avifauny nový hnízdní druh, nebo čápice Judita, která byla v devadesátých letech označena satelitním vysílačem. Jedná se ale o naprosto výjimečné případy. Je třeba si uvědomit, že podobným způsobem je značen jen zlomek populace každého druhu a údaje, které z takového značení získáme, jsou nejen zajímavé (např. naše husy už táhnou na mnohem menší vzdálenosti než před třiceti lety), ale zároveň i využitelné k jeho ochraně.

Hlavní otázka, proč se vlastně ptáci kroužkují? Jaké informace tím získáváte?

I současné době, kdy nejmenší satelitní vysílač má hmotnost 2 g je kroužkování ptáků velmi důležité. Data o migraci již ovšem nejsou tím hlavním, co kroužkování ptáků přináší. Jsou to především demografické údaje – údaje o produktivitě, přežívání a početnosti ptačích populací. Tyto velmi důležité údaje nejde získat jiným způsobem. Bylo tak například zjištěno, že populace rákosníka proužkovaného není ovlivněna změnami na hnízdištích, ale na zimovištích a migračních zastávkách, což má zásadní dopad na ochranu tohoto druhu.

Co má udělat člověk, který buď najde uhynulého ptáka, nebo najde ptačí kroužek?
Rozhodně ho nevyhazovat. Vše potřebné je sepsáno zde: http://krouzkovaniptaku.cz/jak-nahlasit-nalez-krouzku/. Možností je hned několik. Je možné zadat údaje o nálezu kroužku do formuláře na stránkách www.ring.ac, nebo napsat přímo na Kroužkovací stanici (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Kachnám se začaly dávat do nozder plastové visačky, jak to kachny snáší a nestačil by kroužek?
Je to podobné jako v případě hus. Kroužek by stačil, pouze pokud bychom chtěli mít téměř všechny výsledky získané jen zástřelem okroužkovaných jedinců. Nosní značky kachen jsou naprosto bezpečnou variantou přídatného značení, které navíc mohou na ptáky upevňovat pouze specialisté. V České republice je to pouze docent Petr Musil z České zemědělské univerzity, který takto značí kachny již desítky let. Pokud zůstanu u běžného přirovnání ornitologického kroužku k náramkovým hodinkám, tak nosní značka je taková náušnice, nebo piercing, kteří ptáci musí nosit a díky němuž získáváme zajímavé a důležité vědecké údaje. Takto označení ptáci se opět chovají naprosto normálně, úspěšně hnízdí a táhnou na stovky kilometrů vzdálená zimoviště.

Koukal jsem, že chycení ptáci než se okroužkují, uchovávají v plátěných pytlících, proč?

Pokud je během odchytu chyceno větší množství jedinců je nutné nejprve odchycené ptáky bezpečně vyprosti ze sítě a přenést na místo zpracování (okroužkování, změření atd.), které je v určité vzdálenosti od sítí, abychom svojí přímou přítomností neovlivňovali odchyt. V plátěném sáčku jsou ptáci v naprostém bezpečí před predátory, mají zde dostatek prostoru a zároveň jsou ve srovnání se sítí v naprosto komfortním prostředí.

Jak dokážete přivábit ptáky do sítí?

Nejjednodušší způsob je natáhnout síť tam, kde ptáci létají, což není tak samozřejmé, jak se na první pohled zdá. Je na to třeba mít dobré oko, zkušenosti a znalosti, nejlépe získané od nějakého zkušeného učitele. Dále se k odchytu často používají přehrávky hlasu daného druhu, vycpaný výr pro odchyt dravců a podobně.

Je důležitá znalost terénu, nebo se dá prakticky postavit síť všude?

Jak jsem již napsal výše, síť se opravdu nedá natáhnout kdekoliv, abychom zároveň i něco chytili. Je třeba si dát ovšem pozor na soukromé pozemky. Nejlepší je mít od majitele povolení, případně chytat na místech, kde odchyt nikomu vadit nemůže.

Birder má svoje oblíbené lokality, jak je to s vámi: Chytáš někde vyloženě rád a nerad?
Dá se to tak říct. Ačkoliv kroužkuji ročně i pět tisíc ptáků chytám pouze na několika místech. Cílem kroužkování totiž není okroužkovat co největší počet jedinců, ale získat co nejvíce využitelných dat. To je ale možné pouze v případě, že se člověk systematicky věnuje jedné, nebo několika lokalitám, případně určitým druhům ptáků. Proto chytám pravidelně v zásadě pouze na třech lokalitách. Jedná se o Vidlatou Seč, kde bydlím, naši CESovou lokalitu a Žehuňský rybník, kam jezdím pravidelně na letní a někdy i jarní odchytovou akci. Chytání tzv. „od Šumavy k Tatrám“ nemá v dnešní době žádné opodstatnění a přináší pouze minimum výsledků. Mimo své tři lokality chytám pouze výjimečně, například při akcích pro veřejnost. V případě našeho projektu, při němž se věnujeme hnízdní populaci skorců, pak chytáme na několika desítkách kilometrů toku řek Loučné a Desné.

Jsou kroužkovatelé propojení? Předáváte si informace?

Samozřejmě. Všechny údaje o okroužkovaných ptácích a ptácích chycených s kroužkem se zadávají do webového programu. Díky tomu mi přijde upozornění a mejlem tzv. zpětné hlášení v případě že někdo jiný odchytí ptáka, kterého jsem kroužkoval, nebo je například nalezen mrtev. Zrovna včera mi přišlo zpětní hlášení „mého“ strakapouda velkého, který se zabil o sklo 9 km od místa kroužkování. Každý rok se také kroužkovatelé setkávají na konferenci – „Kroužkovatelském aktivu“, kde si vyměňují zkušenosti, existují facebookové skupiny, máme webové stránky atd.

Kolik ptáků stihneš za rok okroužkovat??

V mém případě je to poměrně hodně. Kolem pěti tisíc ptáků. Toto číslo je ale velmi ovlivněno tím, že se s kolegy systematicky věnujeme odchytům vlaštovek včetně odchytů na nocovištích, kde je možné za jeden večer odchytit velké množství jedinců.

Jsou nějaké limity, které musíte ročně plnit, nebo je to vyloženě na vás, jakou aktivitu zvolíte?
Ne, žádné limity nejsou. Každý kroužkovatel si volí svou specializaci - tedy tomu, čemu se během roku věnuje. Někdo kroužkuje pouze mláďata v budkách, jiný se věnuje sovám a dravcům, případně okroužkuje pouze mláďata rybáků na „své“ zájmové kolonii. Všechny tyto činnosti mají ale svůj význam a užitečnost.

Máš přehled, kolik nejvíc počtem a kolik druhů za den se ti povedlo okroužkovat ptáků?
Statistiku kolik druhů za den jsem odchytil, jsem si nikdy nevedl. Takový „závod“, nebo „osobní rekord“ nemá v kroužkování místo. To ale neznamená, že některé odchyty nebyly výjimečné a „nevypálily“ se mi do paměti. Třeba odchyt 100 modřinek během jednoho dopoledne, po jejichž vyproštění a okroužkování mě bolely prsty ještě celý den, nebo noční odchyt 20 chřástalů vodních a 10 chřástalů kropenatých za jarního tahu v Miloticích na jižní Moravě.

Existují nějaké společné akce, kde kroužkuje více lidí?

Ano takových akcí je hned několik. Většinou se jedná o letní kroužkovací akce s dlouholetou tradicí, kde je nataženo velké množství sítí, na jejichž bezpečnou kontrolu je třeba více účastníků. Jedná se o akce na rybnících Nesyt, Řežabinec, Žehuňském rybníce, v Poodří, odchyty pěnic černohlavých na Chotči u Prahy a podobně. Všechny tyto akce jsou vhodné pro začínající kroužkovatele, kteří se jich mohou po dohodě s organizátory zúčastnit a získat zde nutnou praxi.

Máš nějakou zajímavou vazbu na tebou okroužkovaného ptáka?

Takových „zpětných hlášení“ mám již poměrně hodně. Pokud mám vybrat jen pár, tak je to například mládě rákosníka velkého kroužkové na hnízdě na jižní Moravě 27. května, které bylo již 1. srpna téhož roku kontrolováno na lokalitě Vransko jezero v Chorvatsku. Prvního srpna přitom jeho maminka vyváděla jeho nevlastní sourozence jen o 500 metrů od hnízda, kde se vylíhlo. No a v dalším roce se pak tento jedinec vrátil na rodnou lokalitu, kde i hnízdil. V poslední době pak potěšil nález mladé vlaštovky, kterou jsou kroužkoval na nocovišti u Litomyšle a která byla následující rok odchycena v červnu v Litvě na kroužkovací stanici Ventés Ragas. Obojí dokládá důležitost systematického kroužkování, díky němuž mají získaná data mnohem větší hodnotu.

A s tím se váže i druhá otázka – chytil jsi nějakou okroužkovanou raritu?
Okroužkovanou asi úplně ne. Většinou se jednalo o běžné druhy, které dostali své kroužky v některé z evropských zemí, kam naši ptáci běžně táhnou. Raritní byl třeba odchyt rákosníka obecného s řeckým kroužkem. Zpětné hlášení ovšem přišlo až asi po pěti letech. Řekové...

Jakého druhu si z toho, co jsi odchytil, si ceníš nejvíc?
Rozhodně se jedná o motáka stepního. To byl opravdu raritní odchyt, který bych snad nikdy nečekal. Dalšími výjimečnými událostmi byli třeba odchyty rákosníka tamaryškového nebo ostřicového. Rozhodně ale za raritami nikam nejezdím, všechny tyto odchyty proto proběhli na lokalitách, kde pravidelně chytám. Proto si například cením i odchytu ledňáčka říčního u nás v sadě 5 km od nejbližší vodní hladiny, který byl navíc kontrolován na rybníku 10 km daleko o 14 dní později.

Specializuješ se na některé druhy?
Ano. V současné době jsou to vlaštovka, jiřička a skorec, kterým se systematicky věnuji v rámci projektů RAS.

Je nějaký druh, který bys rád okroužkoval?
To snad ani ne. Kvůli tomu ptáky nekroužkuji. Chci se o nich něco dozvědět. Ale to neznamená, že mě nějaký zajímavý náhodný odchyt nepotěší. Rád si okroužkuji každý druh, který chytím, obzvlášť ten, který jsem v ruce ještě neměl. Naposledy to byli třeba slučka malá a skřivan polní – opravdu nádherní ptáci.

Narazil jsem v rámci kroužkování na dva výrazy – CES a RAS, můžeš nám je přiblížit
Jedná se o dva prioritní projekty českého kroužkování. Podrobnosti o jejich metodice naleznete na stránkách Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice: www.krouzkovaniptaku.cz. Pokud mám být stručný, tak projekt CES si klade za cíl pomocí konstantní metodiky zjistit data o hnízdní produktivitě běžných druhů ptáků. Projekt RAS pak slouží u určení míry meziročního přežívání dospělých jedinců našich druhů ptáků. Oba projekty zásadně přispívají k poznání dynamiky populací ptačích druhů ptáků a k jejich ochraně.

Tak hodně štěstí a zajímavých druhů

Log In

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?