S nadsázkou rád říkám, že najít datlíka v lese není problém, pokud ovšem objevíte strom, na kterém sedí. Všichni datlíci, které jsem pozoroval v Hostýnských vrších, totiž seděli na smrku. Hledejte tento druh proto výhradně na smrku, čímž se vám výrazně snižuje počet prohledávaných stromů. Další důležitou nápovědou je, že datlík upřednostňuje smrky napadené kůrovcem. Živí se totiž jejich larvami, takže je hledejte tam, kde se nachází více kůrovcových smrků.

Obr. 1: Datlík tříprstý. Foto Jiří Šafránek, Chvalčov, 23. 10. 2016.

Obr. 2: Skupina smrků napadených kůrovci, kůru z nich odstranil datel černý. Foto Jiří Šafránek.

Lesníci jim říkají „kůrovčáky“, v lese je označují barvou s cílem co nejdříve napadené smrky vykácet, odkornit a odvést z lesa. Tím nám trochu komplikují hledání datlíků, ale i přes tuto snahu lesníků zůstává v lese ještě dost stromů napadených kůrovcem. Nejvíce jich najdete v místech, kde došlo ke kůrovcové kalamitě.

Datlík vyhledává smrky, na nichž je dostatek potravy. Na jednom nebo několika nedaleko od sebe stojících smrcích může strávit hodiny nebo i dny. A nyní vám prozradím, jak je hledám.

Obr. 3: Datlík tříprstý. Foto Ivan Dudáček (http://ptaci.net/), Chvalčov, 1. 10. 2016.

Datlíci jsou nejméně plaší ze všech našich datlovitých ptáků. Jsou i nejméně hluční a zbytečně na sebe neupozorňují. Především mladí ptáci jsou velmi krotcí a zvědaví, lidí se nebojí. Často i dospělí ptáci zůstávají sedět na kmenu stromu, pod kterým stojíte nebo procházíte. Pouze se přestanou pohybovat a tiše vás pozorují. Pokud se přestanete hýbat, po chvíli se vrátí k vyhledávání potravy nebo pokračují v bubnování na rezonující větev.

U hnízdní dutiny se chovají opatrnější a varují mláďata nepříliš hlasitým hlasem. Pokud však popojdete dál od dutiny, datlíci se uklidní a pokračují s krmením mláďat. Video mláděte datlíka, těsně po opuštění dutiny, si můžete prohlédnout na: https://youtu.be/1r3N21ZB_XM.

Obr. 4: Mládě datlíka po opuštění hnízdní dutiny. Foto Zdeněk Abrahámek, Chvalčov, 21. 6. 2015.

Datlík tříprstý se podle mých dosavadních zkušeností ozývá pouze velmi málo a nijak výrazně. I přesto se při hledání datlíka v lesích řídím výhradně poslechem, ale ne jeho hlasu. Procházím lesem, často se zastavuji a poslouchám, zda neuslyším jemné tiché ťukání.

Datlíci, které jsem měl možnost pozorovat, hledali potravu pouze na kmenech smrků, které byly napadeny kůrovci. Datlíci se vždy pohybovali po kmenu odspodu nahoru a zobákem odsekávali malé šupiny z kůry nebo menší kousky kůry a vybírali larvy kůrovců. To je dobře vidět na videu: https://youtu.be/HHdt3Ledc24.

Obr. 5: Pobytové stopy datlíka tříprstého. Chybějící šupinky kůry s otvory po larvách. Foto Jiří Šafránek.

Přitom vznikal zvuk připomínající jemné ťukání do měkkého dřeva. Jelikož tento zvuk není příliš hlasitý, je pro nalezení datlíka důležité, aby v lese bylo co největší ticho a nefoukal vítr. Při větru totiž ťukání datlíka přehlušuje i šumění listí a především narážení větví stromů o sebe. V Hostýnských vrších nejsou jen smrkové porosty, ale převážně bukové a smíšené bukovo-smrkové porosty. Pokud fouká vítr, nemá tedy smysl datlíka v lese hledat. Neuslyšíte jej a tím se výrazně snižuje šance na jeho nalezení.

Ťukání nevydává pouze datlík, ale i ostatní datlovití ptáci a také velmi často i brhlík lesní. Brhlík se naštěstí velmi často ozývá a hvízdá, takže se ho brzy naučíte rozeznat od datlíka. Největší rány při tesání produkuje datel černý. V Hostýnských vrších je velmi častý strakapoud velký a v převážně starých bukových porostech strakapoud bělohřbetý. Ten ale dává přednost při vyhledávání potravy a tedy i při tesání - bukům. Jeho ťukání do tvrdého bukového dřeva zní jinak, než ťukání datlíka do měkkého smrkového kmenu. Po určitých zkušenostech je možné ťukání těchto druhů rozlišit, ale vždy je nutné si určení druhu potvrdit přímým pozorování.

Obr. 6: Samec datlík bubnoval na suchý pahýl větve. Foto Jiří Šafránek, Chvalčov, 20. 3. 2012.

Při hledání datlíků na kůrovcových smrcích je zapotřebí vědět něco o lýkožroutech. Kůrovec je totiž zobecňující pojem pro několik druhů brouků, kteří se správně jmenují lýkožrout smrkový, lýkožrout malý a lýkožrout severský. Lýkožrout severský se k nám rozšířil ze severské tajgy a poprvé u nás gradoval v devadesátých letech minulého století na severní Moravě a ve Slezsku. V současné době je již rozšířen takřka po celém území ČR. Lýkožrouti začínají klást vajíčka koncem dubna a od května do září se objevují 2 až 3 generace. Lýkožrout smrkový může zimovat jako larva, kukla i dospělec (letáky LOS 2007).

Strom - v našem případě smrk, ze kterého již opadává kůra po velkých kusech, plátech nebo je převážně bez kůry, vypadá lákavě, ale ne pro datlíka. Smrk, který byl napaden lýkožrouty před dvěma a více lety je pro datlíka zcela nezajímavý, protože se na něm již jeho oblíbená potrava nenachází. Jak datlíci vyhledávají smrky napadené kůrovcem, netuším. Většinou jde o živé smrky se zelenou korunou, která začíná prosychat nebo jde o nedávno uschlé smrky.

Obr. 7: Šupinky kůry, které odpadly při hledání potravy datlíkem. Foto Jiří Šafránek.

Pod smrky, kde hledá datlík potravu, se objevují malé šupiny z kůry nebo drobné kousky kůry. Dobře jsou vidět pouze na sněhu, a tak je můžete zkusit hledat v zimě. Mnohokrát jsem si to chtěl vyzkoušet, ale dostal jsem se k tomu až letos. Předpokládal jsem, že stačí chodit po lese, ve kterém leží několik dní starý sníh a při tom dalekohledem prohlížet prostor kolem paty stromů. Čerstvě odtesané kousky kůry budou vidět z dálky, což umožní najít krmící se datlíky.

Obr. 8: Velké kusy kůry, které odstranil ze smrku datel černý. Foto Jiří Šafránek.

Teorie to byla dobrá, ale drobné kůrovce vyhledávají i ostatní datlovití ptáci. Nejčastěji jsem při tom pozoroval datla černého. Datel černý není žádný troškař a z kůrovcových smrků odtesává malé i velké kusy kůry. Pod smrky, kde hledá potravu, může zem nebo sníh pokrývat vrstva z kousků kůry. Na smrku, kde hoduje datel, bych datlíka nehledal, ale ten může být nedaleko. V tichosti může hledat potravu na smrku, který zatím unikl pozornosti datlů. Za nejúčinnější metodu k nalezení datlíka proto považuji poslech jeho ťukání.

Ačkoli na střední Moravě nemáme horské lesy, máme štěstí, že se u nás datlík tříprstý vyskytuje v Hostýnských vrších, a to již od 410 do 860 m n.m. Zjištěn byl i v Chřibech (Pavelčík Petr) v cca 450 až 580 m n.m. a dokonce i na Drahanské vrchovině (Gavenda Bedřich).

Obr. 9: Hnízdní dutina datlíka tříprstého, kterou objevil Martin Jurečka. Foto Jiří Šafránek, Jeseníky, 5. 7. 2017.

Videa s datlíky v Hostýnských vrších najdete na:
Adolf Goebel, mladý pták - 3. 8. 2013: https://youtu.be/9MKo0g5aj_I
Jarmila Kačírková, mladý pták - 3. 8. 2013: https://youtu.be/cpX8c8TOsPQ
Jiří Šafránek, hnízdní dutina s mláďaty - 20. 6. 2015: https://youtu.be/fYaCFdtWiw8
Zdeněk Abrahámek, mládě vyvedené z dutiny - 21. 6. 2015: https://youtu.be/1r3N21ZB_XM
Jiří Šafránek, pár při hledání potravy - 23. 3. 2016: https://youtu.be/HHdt3Ledc24
Literatura - letáky Lesní ochranné služby (LOS):
Lýkožrout smrkový - http://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2007/2007_lykozrout_smrkovy.pdf
Lýkožrout severský - http://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2007/2007_lykozrout_seversky.pdf

Podrobnosti
Napsal Jiří Šafránek
Kategorie: Faunistická data

Zveřejněno se souhlasem autora