Jak pozorovat ptáky aneb 40 let s dalekohledem na krku

Než se pustím do „návodu“ jak „snadno“ hledat a určovat ptačí druhy, nemohu si odpustit pár historických poznámek. Ne snad proto, že bych chtěl tady čtenáře poučovat o tom, jak to bylo před těmi 40 lety těžké a jak jsme na tom byli tenkrát s možnostmi pozorování ptáků bídně. Ale proto, že každé dosažení nějaké dovednosti má nějaký svůj vývoj a pozorování resp. určování ptáků je na tom úplně stejně. Vím, že zejména mladší čtenáři tohle „poučování“ nemají rádi, přesto si pár historických poznámek tohoto typu nemohu odpustit.

Moje začátky
Jednoho listopadového dne roku 1976 odjeli moji rodiče do Prahy na nějaké divadelní představení, což mne v mém „pubertálním věku“ nechávalo úplně chladným. Tep se mi zvedl až poté, co mi po příjezdu jen tak suše oznámili, že mi zakoupili ruský dalekohled BPC 8x30. Mohl jsem na něm oči nechat, ani jsem nemohl dospat a hned druhý den ráno před školou jsem prozkoumal svým prvním dalekohledem (ještě ho mám) alespoň pár vrabců domácích na okolních obytných domech. Tato zdánlivě s tématem nesouvisející poznámka má ovšem pro jakýkoliv koníček nebo zálibu existenční důležitost. Pokud nejsem pro nějakou věc dostatečně zapálený, nemohu počítat s tím, že i negativní výsledky mohou pro mne znamenat motivaci někdy větší než nějaká úspěšná výprava. Motivace nás žene a posouvá vždy dopředu, bez ohledu na okamžitou úspěšnost dané činnosti. Motivace nám pomáhá překonávat podmínky, které bychom bez ní těžko zvládali – nepříznivé počasí, brzké vstávání, nedostatek času a prostředků, rodinné nebo vztahové problémy. Dalším významným krokem v posunutí mé zábavy na vyšší stupeň bylo obstarání prvního pořádného určovacího klíče od W. Makatsche – Wir bestimmen die Vögel Europas (Určujeme ptáky Evropy) v průběhu roku 1978. Od tohoto dne byl určovací klíč vždy v batůžku, který jsem nosil s sebou při mých toulkách za ptáky. Obstarání nějakého odpovídajícího vybavení bylo v 70. letech velmi nesnadné, přesto se i tímto vybavením daly pozorovat ptačí druhy poměrně úspěšně.
Tento úvodní odstavec je zde proto, abychom si řekli, že k tomu, abychom mohli pozorovat ptáky, nepotřebujeme ty nejlepší dalekohledy, fotografické a kamerové aparáty, přehrávače hlasů a další technické vymoženosti. V dnešní době můj předpotopní typ dalekohledu mi po několik let prokazoval cenné služby a viděl jsem pomocí něj celou řadu zajímavých druhů. Na druhou stranu i jednoduchý klíč může být důležitou pomůckou pro určení druhů, které zdánlivě dobře známe.

Vybavení
Bez kvalitního vybavení si dnes nedovede žádný pozorovatel svoji vycházku představit, takže jen pár poznámek. Pokud jste úplný začátečník, nekupujte drahé dalekohledy s velkým přiblížením. Začal bych s nějakým binokulárním dalekohledem přibližujícím tak 8x, to bude naprosto dostačující. Až si tento dalekohled dostatečně „ošaháte“ a budete si s ním terénu jistí, můžete si koupit dalekohled silnější. Já bych to střízlivě odhadoval na min. jeden rok. Pořízení monokulárového dalekohledu s velmi masivním přiblížením (20-40x) a příslušným stativem doporučuji opravdu, až si budete jisti, že vás tento koníček baví a že se mu chcete věnovat i do budoucna. Pro nalákání ptáků na kratší vzdálenost se dnes používají nejrůznější přehrávače s uloženým hlasy jednotlivých druhů. Často však už dnes stačí nosit s sebou nějaký chytrý telefon, který poslouží pro přehrávání stejně. Využití dalších technických pomůcek – fotoaparáty, digitální kamery, satelitní přijímače nebo dokonce drony, je velmi různorodé a technicky náročné, ale to už přesahuje jaksi náplň i téma tohoto mého krátkého příspěvku.

birdwatching libore do textu

Začínáme
Jak a kdy pozorovat ptáky? Kde, v kterých místech začít, v kterou denní nebo noční dobu? To jsou otázky, které pozorovatelé řeší od prvních svých pokusů o pozorování volně žijících druhů ptáků resp. i jiných druhů živočichů. Hned zde na začátku musím upozornit, že všechny moje zkušenosti mají formu doporučení, není to nic absolutně platného, ne vše musí vždy zafungovat, jak je zde popisováno.
Pro úplné začátečníky by bylo nejlepší zkoušet svoje první určovací pokusy v době, kdy je u nás relativně málo ptačích druhů tj. v zimě. Ideálním místem jsou např. krmítka nebo zásypy pro ptáky. Pokud je krmítko někde za oknem, můžeme ptáky pozorovat dokonce i bez optických pomůcek. Druhové spektrum je v zimním období relativně druhově chudé – sýkory, zvonci, vrabci, kosi, hrdličky. Již po několika hodinách jsem schopni od sebe odlišit několik prvních druhů – sýkory koňadry, sýkory modřinky, zvonky zelené, vrabce domácí i polní, hrdličku zahradní, kosa černého popř. i další druhy. Nikam nespěchejte, pozorujte pozorně, snažte se zachytit typické siluety ptáků, pohyby krmících se ptáků, způsob letu. Zkuste si vtisknout do paměti zbarvení, základní rozlišovací znaky popř. i první hlasy. V případě, že si nejste jisti, zkuste využít určovací klíč popř. se zeptat nějakého zkušenějšího pozorovatele. Pokud jste schopni si udělat na papír jednoduchou skicu pozorovaného druhu, pomůže vám tato skica si zbarvení druhu vtisknout do vaší paměti na velmi dlouhou dobu.
Pro mírně pokročilejší je ideálním obdobím konec zimy a počátek jara. Ptačích druhů pomalu přibývá, stromy ještě nejsou olistěné a umožňují tak bezproblémové pozorování pomocí dalekohledů. Využití klíče pro tuto skupinu pozorovatelů je už spíš takové potvrzující, většinu druhů dokážou určit.
Z hlediska denní doby je jednoznačně nejlepší ranní pozorování tj. od svítání až zhruba po 10.00 SELČ. V této době je většina ptáků aktivních, zejména potravně, a to s sebou přináší největší pravděpodobnost úspěšného pozorování ptáků. Přes den je aktivita ptáků nízká, snad mohu doporučit v tuto denní dobu jen pozorování ptáků na hladinách velkých rybníků a přehrad.

Co sledovat, na co dávat pozor, čeho si prvního všímat?
První co zachytíme, je téměř vždy pohyb, mávnutí křídly popř. vzájemnou interakci mezi příslušníky stejného nebo různých druhů. Určitě si všímáme velikosti, kterou porovnáváme s již dobře známými druhy. Vrabec, kos, hrdlička, vrána jsou asi nejznámějšími druhy, podle kterých můžeme srovnávat velikost pozorovaného ptáka. Dalším důležitým znakem je silueta ptáka, ať už vsedě nebo v letu. Prvně se díváme, kde a jak pták sedí. Jinak usedne na větev pěvec, např. kvíčala, jinak pak datel nebo strakapoud. Zatímco pěvci sedí na větvi „vzpřímeně“ na svých nohou, strakapoudi, žluny a datlové se často dotýkají větve břichem. Všímáme si nejen siluety, velikosti, ale také proporcí a tvaru jednotlivých částí těla. Existují ptáci s dlouhým nebo naopak krátkým krkem, v letu s krátkými nebo delšími křídly, důležitá je také délka nebo tvar ocasu. Např. většina našich volavek a čápů má dlouhý krk, v letu je pak buď rovný (čápi) nebo esovitě zahnutý (volavky). U kachen si také všímáme, zda se potápí nebo zda jen tzv. „panáčkují“ (ponořují se vody, ale zadní polovina těla zůstává nad vodu).
Již trochu vyšší školou určování ptáků je určování v letu. Není zde možné vyjmenovávat všechny druhy našich běžných druhů ptáků a jejich způsob letu. Samozřejmě věnujeme v první řadě pozornost velikosti ptáka, ale důležitý je také způsob letu, frekvence mávání křídly, postavení křídel a ocasu při letu. Důležitým znakem je také délka nohou vůči ocasu, zejména u bahňáků je tento znak velmi důležitým. Přesahují nohy v letu ocas? Když ano, jak? Výrazně nebo jen nepatrně? Jaké zbarvení mají křídla zespodu, jaké ze shora, jakou barvu má kostřec? Výborným určovacím znakem je způsob letu, ale to už musíme mít přeci jen více napozorované. Kachny a husy létají rychlým přímočarým letem s typickou siluetou, velcí dravci a čápi často používají dlouho trvající intervaly plachtění, strakapoudi a datlové létají zvláštním vlnovitým způsobem let. Druhy, které loví svoji potravu ve vzduchu tj. vlaštovky, jiřičky, rorýsi nebo třeba i vlhy mají štíhlá doutníková těla s dlouhými úzkými křídly a dlouhým ocasem, který umožňuje rychlé změny směru letu. Pro kličkování mezi větvemi mají velkou výhodu křídla krátká a široká jako mají např. sojky obecné. Krátká a široká křídla mají hrabaví (bažant, koroptev, tetřívek), která jim slouží k raketovému startu a následnému odplachtění od zdroje nebezpečí.
Po velikosti a tvaru těla si všímáme zbarvení jednotlivých částí těla, včetně neopeřených částí (nohy, zobák). Zde je třeba dávat velký pozor na světelné podmínky pozorování. Zejména osvit Sluncem může způsobit úplně jiný vjem zbarvení ptačího těla. Pozorování proti svítícímu Slunci prakticky maže všechny barvy a pták se nám jeví tmavý až černý. V protisvětle se všichni ptáci jeví také štíhlejší, než ve skutečnosti jsou. Ostatní bych už nechal na využití určovacího klíče.
Jako velmi cenné se jeví fotografie, i málo kvalitní, podle kterých se dá identifikovat celá řada ptačích druhů. Nemůžeme však na to vždy spoléhat. Ornitologové, kteří svá pozorování provádějí tak, že ptáky fotí, bez toho že by si je v přírodě pořádně prohlédli, pak na monitorech honí nejrůznější znaky, které nemusí být na fotografiích vidět nebo mohou být v některých případech i hrubě zkreslené. Takže fotografie: určitě ano, ale opatrně s jednoznačnými soudy. Rozhodně doporučuji dříve si ptáka pořádně prohlédnout dalekohledem, a teprve poté se pokusit ho zachytit na fotografii.

birdwatching libor do textu2

Ptačí hlasy
Nedílnou součástí ptačího života jsou jejich hlasové projevy. Ty jsou neuvěřitelně rozmanité, jejich znalost však významně pomáhá při identifikaci ptačích druhů. Je třeba hned na úvod říci, že ne každý má tak dobrý (hudební) sluch, aby dokázal ptačí hlasy rozpoznat a zejména v případě směsice hlasů, od sebe jednotlivé hlasy odlišit. V určovacích klíčích jsou hlasy přepisovány v „psané“ podobě, což s sebou přináší mnoho obtíží. Lepší je zakoupit CD nebo DVD s ptačími hlasy, existuje obrovský počet webů, kde je možné také ptačí hlasy od jednotlivých druhů prostudovat. Pokud to však přesto nechcete vzdát, doporučuji se studiem ptačích hlasů začít v zimních měsících. Ptáci se téměř neozývají, většinou se jedná o jednoduché volání. Postupem doby, a také jak se vracejí ptáci na jaře ze zimovišť, přibývá zpívajících ptáků velmi rychle. V tuto dobu je vhodné zahajovat vycházky za ptáky velmi brzy, pro ty nejotrlejší navrhuji kolem 4. hodiny ranní. Výhodou je, že jednotlivé druhy začínají zpívat postupně. Začínají vždy rehci a drozdi, poté se přidávají další druhy. Nevěšte hlavu při prvních neúspěších, dobře se naučit ptačí hlasy našich běžných druhů trvá roky.
Hlasy jsou také velmi důležitým znakem při pozorování nebo zjišťování přítomnosti ptáků v noci. Od druhů, u kterých se to tak nějak čeká (sovy, lelci, chřástali, křepelky) až po hlasy táhnoucích ptáků. Tady jsou to nejčastěji drozdi, skřivani, ale také husy a někteří bahňáci. Zde už se opravdu neobejdeme bez speciálních webových stránek. Přesto mohu noční vycházky za ptáky jen doporučit, kromě neuvěřitelné směsice hlasů (např. na jaře nebo začátkem podzimu), mají tyto vycházky v sobě také ten tajemný nádech dobrodružství.

Vlivy počasí
Počasí má velmi zásadní vliv na chování ptáků a dobrý pozorovatel se dokáže podle povětrnostních podmínek zařídit a dokonce je využít ve svůj prospěch při pozorování ptáků. Obecně platí, že za velmi nepříznivého počasí (intenzivní srážky, silný vítr nebo naopak tropické teploty) se velmi snižuje aktivita ptáků. Na druhou stranu jsou v této době málo náchylní na vyplašení, můžeme se k nim přiblížit na relativně krátkou vzdálenost. V době tahu tj. březen-polovina května resp. srpen až počátek listopadu se jako velmi zajímavé jeví prudké změny počasí. Ty většinou způsobují pohyb táhnoucích ptáků, proto bychom tyto dny měli využívat k intenzivnějšímu pozorování a hledání zajímavých ptačích druhů.
Období, které já mám osobně velmi rád je zima spolu se sněhovou pokrývkou. Počet ptačích druhů není příliš vysoký, ptáci nejsou příliš plaší (šetří energii), většinou se soustřeďují u zdrojů potravy (krmítka, zásypy, újediště) nebo vody. Zde je možné je při dobré znalosti místních poměrů snadno pozorovat, ptáci sedící ve sněhu jsou velmi nápadní. Návrat poté domů, kdy je pozorovatel zkřehlý zimou a dá si horký čaj nebo grog a při tom si třeba prohlíží fotky pořízené před několika okamžiky, jsou pro mne prostě nezapomenutelné. Zkuste to v zimě také!

Jizz
Slovo anglického původu, které v češtině nemá žádný ekvivalent, je pro všechny pozorovatele zvířat, ale i rostlin, důležité. Snad by se to dalo přeložit jako „celkový dojem“. Já na tento celkový dojem po těch několika desítkách let velmi dám, pomáhá zejména u velmi podobných druhů nebo jejich skupin pro lepší odlišení. Začátečníci mají problém odlišit třeba rákosníka od budníčka, ale celkový dojem, prostě jizz, obou skupin je tak odlišný, že si zkušenější pozorovatelé říkají, panebože jak je možné si poplést tyhle dva druhy. Ke skupinám, u kterých já osobně dám na jizz, patří mimo výše jmenovaných také sedmihlásci, bramborníčci, bahňáci, někteří dravci. Pro začátečníky nemá tato vlastnost zase až takový význam, ale po určité době, kdy si ptáky prostě tzv. nakoukáte, se jedná o velmi důležitý určovací znak. Za špatných světelných podmínek nebo jen při letmém pozorování je to mnohdy velmi cenný znak.

birdwatching libor do textu3

Liborovy rady nakonec
Spíš bych měl napsat doporučení, každý z Vás si bude muset ale stejně projít tu dlouhou nesnadnou cestu rozpoznávání ptáků a chování v přírodě sám.

* vyčleňte si na pozorování ptáků dost času, letmé prohlížení ptáků z důvodu časového zaneprázdnění nepřináší dobré výsledky
* buďte pokorní, smiřte se s neúspěchy (doma zjistíte, že Vámi pozorovaný vzácný druh je ve skutečnosti obecným druhem, který už jste mnohokráte pozorovali předtím), nenechte se otrávit nízkou početností ptáků nebo počasím
* pokud je to možné, choďte ve společnosti s jinými dobrými pozorovateli, dokážou Vás hned upozornit na důležité znaky jednotlivých ptačích druhů
* dbejte nejen vlastní bezpečnosti, ale i bezpečnosti Vámi pozorovaných ptáků, zbytečně je nerušte nebo neplašte, pozorování v blízkosti obsazených hnízd (pokud o nich víte) omezte na minimum
* chovejte se v přírodě nenápadně včetně přiměřeně barevného oblečení (nehodí se bílá barva nebo velmi výrazné barvy např. reflexní)
* nevstupujte na privátní pozemky bez souhlasu jejich majitelů
* při setkání s jinými uživateli Vámi kontrolovaných lokalit – rybáři, myslivci, zemědělci, turisté, sportovci vystupujte vždy slušně. Mně se hrozně osvědčuje, když na nic nečekám a slušně a nahlas pozdravím jako první
* dodržujte omezení a zákazy v chráněných územích
* pokud ptáka určíte jako velmi vzácný druh, zkuste si nechat vaše pozorování potvrdit ihned jinými pozorovateli, zhotovte fotografii nebo alespoň jednoduchý náčrtek Vámi pozorovaného ptáka
* nenechávejte si Vaše pozorování pro sebe, zapište Vaše pozorování do některé veřejné databáze (např. birds.cz), veďte si alespoň jednoduchý pozorovací deník, nikdy nespoléhejte na vlastní paměť!
* pokuste se si v okolí Vašeho bydliště vyhledat jiné pozorovatele, dozvíte se od nich, které druhy v poslední době a kde pozorovali, na oplátku jim poskytněte alespoň ve zjednodušené podobě Vaše výsledky pozorování

Přeji Vám všem při pozorování ptáků hodně radosti. Ptáci jsou dle mého názoru nejzajímavější a nejhezčí skupinou obratlovců. Fascinují svým zjevem i chováním lidstvo od nepaměti. Nechte se jimi fascinovat i Vy!

Libor Schröpfer, učitel, 54 let, schropfer @ oaplzen.cz

Log In

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?