Dvoudenní kontrolní hospitalizace je za mnou a po dohodě s primářem mohu opustit Motolskou nemocnici hned v neděli ráno. Otázku kam se vydat mi rozhřeší Libor. Plánované Jivjany mi vymluví a doporučí Bolevák a České údolí přímo v Plzni. Trója a její přívoz je pro mne pešky v této chvíli daleko, tak poslechnu Libora a mířím přímo z Motola na Bolevský rybník v Plzni, kam je to na hráz od auta pár metrů.
Cesta po dálnici je klidná, po ledovce, kterou hlásí z jiných koutů republiky ani památky. Pomalu zatahující se obloha slibuje nějaký ten snížek. Teplota je jak ukazuje teploměr pár stupínků nad nulou.
Parkoviště u Bolevského rybníku je částečně zaplněné sportujícími lidmi, kteří jak vidím, krouží v teplákových soupravách na cestách okolo rybníku. Stavím si stativák na dřevěnou plošinu. Velká část vodní plochy je zamrzlá a ptáci se nacházejí v zálivu u stánků. Postupně projíždím monokulárem celý rybník a poctivě zapisuji – labuť velká 43 kusů, hvízdák euroasijský 15, lyska černá 94, potápka roháč 9, potápka malá 1, kachna divoká 18, morčák velký 17 a dva kormoráni krouží nad hladinou a usedají nedaleko morčáků. Všechny druhy jsou daleko na nějaké fotografie. Prohlížím holé listnáče – strakapoud velký, brhlík lesní, po zemi poskakují kosi obecní, na keřích je pěnkava a párek strnadů obecných.
Přejíždím přes celou Plzeň na přehradu České údolí s malou zastávkou na naší firmě, kde neodolám a zapínám kávovar a vypiju si v klidu jednu kávu. Sjíždím serpentinami k přehradě, ale už mezi stromy vidím, že jí pokrývá led. Parkuju na rovince na autobusové zastávce a prohlížím si ledovou plochu dalekohledem. Jen pod převisem větví nedaleko je jedna lyska černá a na obloze jsou tři rackové chechtaví.
Přejíždím k domovu se zastávkou u Blovic. Mám tu oblíbené místečko, kde zákazem vjezdu končí uzoučká asfaltka, kde se dá odstavit bezpečně auto a projít se po cestě, která vede remízky okolo rybníčku, kde je v létě poměrně živo. I ten je ovšem zamrzlý, jen se po keřích potuluje hejno asi 70ti pěvců – konopky obecné, stehlíci, pěnkavy, skupinka asi 30ti čížků lesních se drží nedaleko. Na holém javoru sedí 4 hrdličky zahradní a ve větvích nad hlavou je vidět modřinka, babka a koňadra. Vracím se k autu a ještě sleduju hejno domácích holubů nad vesničkou Seč a přeletující 4 vrány obecné. Malou zastávku udělám na zamrzlém Výsováku. Jen vylezu z auta, tak na staré plané třešni je 6 mlynaříků dlouhoocasých a u schůdků k vodě mi vyletí střízlík obecný, aby zapadl o pár metrů do houští. Na zamrzlé ploše jsou 4 kachny divoké a na břehu mezi rákosím volavka popelavá. Stráň nad Výsovákem je plná sedících kání – 24!! Sedí pomalu jako šachové figurky!
Začíná chumelit, netrvá to ani deset minut a okolo mne je slabá bílá pokrývka sněhu. Škoda, že to nevydrží do Vánoc!! Startuju a těším se domů do tepla a na vůni pečícího cukroví. Je Zlatá neděle, tak dnes zapálíme poslední čtvrtou svíčku na vánočním svícnu. A taky noha potřebuje odpočinout, slíbil jsem, že jí budu šetřit.