Březnové mrazivé ráno

  • neděle, 18 březen 2018 18:59

Minulý týden byly venkovní teploty vysoko nad bodem nula, když jsme plánovali s kolegy sobotní výjezd a pomalu jsme vítali jaro. Stejně tak jako ptáčci zpěváčci, kteří měli větší aktivitu než v minulých týdnech, předpovědi na návrat mrazíků o víkendu se bohužel povedl. Trefa do černého, by se dalo říci. Teploměr ukazuje – 7 a tak ráno, než usednu do auta a vyrazím na Chebsko, musím oškrábat autíčko, no mezi tím se krásně ohřálo. Čeká mě dvouhodinová cesta do Chebu. Silnice jsou místy pokryté ledem, hlavně ty okrskové a tak jedu opatrně, jedu s časovým náskokem. Společnost mi dělá tentokrát kniha Dominika Dána – Popel všechno zarovná a tak cesta utíká. Dominik Dán je přezdívám slovenským Pavlem Frýbortem.

Za Plzní najíždím na dálnici a sjíždím z ní až u Tachova. Modrý rybník a okolí si nechám na jindy. Z dálnice to je to rychlé a tak se něco před devátou proplétám Chebem a na kruhovém objezdu zabočuji na nádraží. Jak je vidno, silnice jsou ošetřené, ale lidé na chodnících kloužou, jak mi napovídá pohled z okénka. Sám se o tom přesvědčím, když z auta se přemisťuju do nádraží haly, kde v bufetu plánuju počkat na příjezd naší „karavany“.

Jsme kompletní a vyrážíme – směr přehrada Jesenice, která je z větší části již nezamrzlá, jak jsem viděl, když jsem přejížděl hráz na cestě do Chebu. Máme svoje zastávky, z přehrady jsme však dnes zklamaní. Díl má na tom i pravděpodobně hodně silný, profukující vítr, který zvedá vlny a hvízdá nám do uší a stlačuje rtuť teploměru ještě o pár čárek dolů. A na hladině přehrady je vidět jen párek morčáků velkých a otužilí kormoráni. Jen zátoky nabízejí lepší podívanou. Ta u kostela nám dá prvního letošního pochopa, jinak odjíždíme, mimo kormoránů, chocholaček, lysek a poláků velkých tu nic není. Delší dobu zůstáváme až v zátoce u zatopeného mostu. Nejprve majestátní mladý orel pronásledovaný racky přeletí nad rybníkem, pak v zátoce napočítáme snad 50 čírek obecných ve společnosti kopřivek, chocholaček a kachen divokých. Pod keři asi 50m od nás je víc než živo. Desítky pěnkav, drozdů, stehlíků, zvonků, hledají pod keři zbytky spadlých semen a bobulí. Potěší mě tu první letošní drozd cvrčala asi 15m ode mne.

Končíme u vody a přejíždíme na další chebské lokality, děláme pár zastávek na polích a snažíme se najít čejky, které by mohly avizovat kulíky. Koukám na teploměr na iphonu a ukazuje mi -5 stupňů. Za větších mrazů bylo snad tepleji, ale to dělá ten vítr. Jen když se dostaneme do závětří, citelněji se oteplí. Na několik skupinek čejek narazíme, ale kulíci zlatí s nimi nejsou, na poli jsou ještě hejna kvíčal a špačků a pozorujeme snad 60ti hlavé stádečko srnčího.
Další zastávka – říkáme ji Dravčí. Veliké travnaté plochy táhnoucí se pár kilometrů jsou pro dravce ideální.

kane rousna birdwatching

Dnes dvě káně rousné krouží nedaleko nás, společně s kání lesní. Ve finále za celý den těch rousných bude přes deset, připisujeme luňáka červeného. Stále pokukujeme po cílovém dnešním druhu – kulíku zlatém. Minulý rok jsme jich tu měli asi stovku. Pomalu projíždíme po polních cestách s malými zastávkami na obhlídnutí terénu. Ťuhýk šedý proletí okolo nás jako blesk, na poli mezi stvoly staré kukuřice se proplétají dvě koroptve polní. Nádherný pták! Sedíme v autě a ani nevycházíme, není nutné je zbytečně ještě plašit. Pomalu se proplétají mezi starou vegetací a několika milimetrovou sněhovou pokrývkou, která stihla přes noc napadnout. Dokončujeme asi 10ti kilometrové kolečko.

koroptev polní birdwatching

Přejíždíme na další lokalitu, tentokrát „Jeřábí“. Než dorazíme k cíli, uděláme jednu neplánovanou zastávku. Sjíždím oktávkou ze silnice na cestu, která vede mezi poli. Parkujeme a domlouváme se na menším okruhu pěšky. Před námi táhlá dlouhá planina s uschlou starou trávou a mokřady v malé proláklině, kterou protíná pole. Do dálky vyčnívá jeden posed, přehled z něj musí být dokonalý. Fičí to parádně. Nelituju investice do oblečení. Zimu necítím, jen mi slzí oči. Asi 300m od nás jsou zalehlé čejky. Jdeme pomalu směrem k nim. Společnost nám dělají další dvě káně rousné, které krouží nad hlavami. Část čejek se zvedá do vzduchu a automaticky zvedáme dalekohledy k očím. Je tam!! Mezi čejkami je jeden kulík zlatý! Jeden, ale je. Kolegové to registrují také. Čejky s kulíkem dosedají opět asi 300m od nás. Domlouváme se, že obejdeme mokřiny a vrátíme se zpátky. Na začátku mokřin tak 30m od nás vyletí asi 50ti kulíků zlatých a krouží okolo nás a my se točíme za nimi.

kulici zlati birdwatching
Za chvíli najdeme ještě další hejno. Vracíme se k autu a z mokřin nám vylétnou 4 bekasiny otavní a ke káním se přidává kroužící čáp černý! Luxusní lokalita. V době tahu to tu bude samý bahňák, docela určitě se sem vrátíme. Na iphonu zadávám do Google maps bod.

zima jako v rusku birdwatching

Přejíždíme na lokalitu, kde chceme dnes končit. Plánovanou nádrž Medard už nestihneme, ale to nevadí. Rozhlížíme se po polích, zda neuvidíme jeřáby popelavé. Nikde je nevidíme a tak pomalu projíždíme mezi strništi a rozhlížíme se. Narazíme na již xté hejno čejek, pro tentokrát jim společnost dělají špačkové a kvíčaly.
Pozornost se vyplatila a nad hlavami nám proplachtí 3 jeřábi popelaví. Sledujeme jejich let. Je to paráda, jak se takové „tele“ udrží ve vzduchu. Obracíme se zpátky na Cheb. Paradoxně ještě před Chebem nás dostihnou další jeřábi a zakrouží nad autem a usedají za horizont na pole.

jerab popelavi birdwatching

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte