Architektonické studio A8000 vytvoří urbanistickou studii na proměnu jezera Medard na Sokolovsku. Energetická společnost tam chce vytvořit oblast pro deset tisíc lidí.

Soutěž na vypracování urbanistické studie okolí jezera Medard, které vzniklo po těžbě hnědého uhlí ukončené v roce 2000, zadala Sokolovská uhelná spolu se sesterskou společností SUAS Group a Karlovarským krajem loni v červnu. Celkem se o zakázku ucházelo šest uchazečů, za vítěze bylo nakonec vybráno architektonické studio A8000.

To má za sebou například projekty na Lipně, ale také v bývalé těžební lokalitě Cape Smokey v Kanadě. Právě „novým Lipnem“ by se měl stát i Medard. Podle právníka Pavla Tomka, který zastupuje majoritní část akcionářů Sokolovské uhelné, však hodnotitele zaujal i fakt, že si zástupci studia vypracovali demografickou studii regionu. Vylidňování strukturálně slabého kraje chce energetická firma chystanou rozsáhlou výstavbou v okolí jezera čelit. Nové území má plnit jak rekreační, tak rezidenční funkci.

Zakladatel A8000 Martin Krupauer představil koncept oživení lokality, se kterým studio vyhrálo soutěž a který nyní bude přetaven do detailní studie. „Základem je, že břeh je všech. Tak to musí zůstat,“ prohlásil Krupauer. Jinými slovy, celý zhruba desetikilometrový obvod téměř pětisethektarového jezera by měl zůstat přístupný široké veřejnosti a neměly by vznikat privátní, oplocené areály.

Jinak se koncept soustředí na tři klíčové lokality. Do východní části umístili architekti „město a přístav“. Jeho součástí by měly být i plovoucí domy, tedy jakési hausbóty propojené moly. To by mohl být podle Tomka i první projekt, který by se mohl po vybudování základní infrastruktury realizovat.

Na opačné, západní a relativně mělké straně jezera je naopak situován ostrov s dominantní, třívěžovou budovou. Ta by se měla stát i symbolem nového Medardu. „Rádi bychom, aby to byla dřevěná konstrukce,“ dodal Krupauer s tím, že stavební předpisy v oblasti dřevostaveb jsou však v Česku poměrně striktní.

Třetí důležitou oblastí je obytná oblast rodinných domů vybudovaná na terasách po těžbě ze severní strany. Ty se podle Krupauera ukázaly pro podobnou výstavbu ideální. Podle něj není důležité, aby stály domy přímo u jezera, ale aby s ním byly pocitově spojeny. To výhledy z terasovitého terénu umožní.

Součástí projektu, který je otázkou několika desetiletí a nyní stojí na samém počátku, mají být i fotovoltaické a větrné elektrárny a přečerpávací elektrárna sloužící coby baterie v době, kdy pro energii z obnovitelných zdrojů nebude využití. Počítá se také s agrivoltaikou, propojující solární panely se zemědělskou produkcí. Naopak plovoucí fotovoltaiky, které se budují na obdobných vodních plochách, by vody Medardu nést neměly. Podle Tomka by kazily výhledy a bránily rekreačnímu využití vodní plochy.

Nejasná je v této rané fázi výše investic, kterou si ambiciózní projekt vyžádá. A také míra zapojení Sokolovské uhelné, respektive sesterské společnosti SUAS Group, založené v loňském roce, která vlastní veškeré pozemky. Právě ta má zastřešovat neuhelné aktivity energetické skupiny a zajistit jí budoucnost i v době, kdy se již fosilní surovina nebude těžit a pálit.

Podle Tomka se skupina chce podílet na vybudování infrastruktury a postupně se rozhodnout, do jaké míry se bude na výstavbě podílet sama a do jaké míry přizve další investory. Stavební společnosti, které jsou skupiny, jsou nicméně připraveny se na výstavbě podílet. „Studio nám doporučuje, abychom drželi co nejdéle kontrolu nad lokalitou, aby se vlastnicky nerozpadla, a byla tak zajištěna koncepce zástavby,“ říká Pavel Tomek.

Karlovarský právník stojí v čele svěřenského fondu, který založili dědicové předloni zesnulého většinového vlastníka skupiny Františka Štěpánka. Fond kontroluje majoritu v Sokolovské uhelné i SUAS Group, více než čtyřicet procent drží druhý z akcionářů Jaroslav Rokos.

Rozhovor s Pavlem Tomkem si můžete přečíst v příštím vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 28. února 2022.

Zdroj: tydenikhrot.cz