Hloubka ostrosti je termín, který pravděpodobně mnoho fotografů již slyšelo a asi také tuší, co znamená a je pro každého pozorovatele ptáků, který chce mít krásné a ostré fotky, velmi důležitá a proto si o ní něco povíme.
Hloubka ostrosti je to velmi mocný nástroj fotografování, jelikož velmi ovlivňuje kvalitu a vyznění fotografií. Pojďme si tedy ukázat, jak ovládnout hloubku ostrosti pro dosažení ještě lepších a kvalitnějších fotografií. Pojďme se na ní podívat ryze prakticky a to jak pro potřebykompaktních fotoaparátů, tak DSLR.

Co je to hloubka ostrosti?
Zjednoduše řečeno se jedná o rozdíl vzdáleností nejvzdálenějšího a nejbližšího předmětu, které se na fotografii jeví lidskému oku ještě jako ostré. Hloubka ostrosti tedy není žádný fyzikální pojem ale jen a pouze dohoda mezi lidmi vycházející z prostých vlastností lidského oka. Protože společně se zvětšováním fotografie se ale logicky zvětšuje i neostrost, tak se jako referenční velikost fotografie považuje formát cca A4 (30 x 20 cm). A naopak - při pozorování fotografie z větší vzdálenosti se tolerance na neostrost zvyšuje a tak se jako referenční považuje vzdálenost 38 cm (běžné prohlížení „z ruky“).

Pokud se tedy hovoří o hloubce ostrosti, je to rozsah vzdáleností na scéně, které se na fotografii velikosti A4 pozorované z 38 cm zdají zdravému oku ostré. Na tuto „definici“ jsou kalibrovány i stupnice hloubky ostrosti na některých objektivech a vztahuje se k ní i většina grafů a tabulek.

Pro lepší pochopení, co znamená hloubka ostrosti uvedeme příklad:

Na obrázku vidíme řadu vysázených tulipánů. Tyto tulipány byly vyfotografovány téměř ze země a s použitím ekvivalentní ohniskové vzdálenosti 96mm (3x zoom pro daný fotoaparát). Jak je vidět, na snímku jsou ostré jen některé listy tulipánů. Jsou to právě ty, na které bylo zaostřeno plus jejich okolí a jedná se o oblast mezi dvěma nakreslenými čarami, která je ještě pro lidské oko ostrá. Hloubka ostrosti tak v tomto příkladě znamená právě tu oblast listů tulipánů, která se ještě jeví lidskému oku ostrá.

Nyní již víme, co je hloubka ostrosti. Ale co ji ovlivňuje? To si řekneme velmi stručně v několika následujících bodech.

Co ovlivňuje hloubku ostrosti?
1,- Clona - čím je použito menší clonové číslo (větší otvor), tím je hloubka ostrosti menší.
Zavírání clony (zvyšování clonových čísel na displeji fotoaparátu ) hloubku ostrosti zvyšuje, zatímco otevírání clony (snižování čísel) hloubku ostrosti, tedy rozsah vzdáleností kde, je „ostro“, snižuje. S otevřenou clonou se často fotografuje večer a v noci a tak bývá hloubka ostrosti nejmenší. Chcete-li zvýšit hloubku ostrosti clonou, tak nezbývá než clonu zavřít, čímž se ale silně prodlouží expoziční časy. S tím se nedá nic dělat a proto je u fotografů vidět stativ i v situacích, kdy by laik řekl, že je světla dost. Důvod je často právě tento.

2,- Ohnisko (zoom) - čím je použita větší ohnisková vzdálenost objektivu, tím je hloubka ostrosti menší (takže rybí oko má hloubku ostrosti téměř nekonečnou, zatímco teleobjektiv velmi malou).
Čím kratší použijete ohnisko, jinými slovy čím méně je objekt přiblížen zoomem, tím je hloubka ostrosti větší. Naopak velmi dlouhá ohniska (teleobjektivy, silné přiblížení typu dalekohled) hloubku ostrosti značně snižují a ta tak může dosáhnout až hodnot kolem 1 cm! Fotografujete-li tedy silným teleobjektivem např. portrét, není problém zaostřit na oči, zatímco nos a uši jsou již rozostřené! Tak mocný je vliv ohniska na hloubku ostrosti!

 
3,- Vzdálenost - čím blíž je fotografovaný objekt, tím je hloubka ostrosti menší .Takže pokud fotíme dva sloupy ze vzdálenosti půl kilometru, oba sloupy budou ostré, i když jsou od sebe sto metrů. Naopak pokud fotíme makro, jeden květ bude ostrý a druhý už rozmazaný, i když jsou od sebe jen jeden centimetr. U makrofotografie, která se často pořizuje ze vzdálenosti několika centimetrů, je hloubka ostrosti i jen několik milimetrů. Mít např. celého brouka ostrého – od tykadel až po zadeček je tak velmi obtížné a je to možné jen při velmi silném zaclonění.

Logicky může vzniknout otázka, zda z hlediska hloubky ostrosti je tedy lepší fotografovat z dálky teleobjektivem, kdy je hloubka ostrosti např. X nebo zblízka s malým zoomem (širokoúhlým objektivem), kdy je hloubka ostrosti Y. Odpověď je možná překvapivá – je to totiž jedno, protože X=Y a tedy hloubka ostrosti je pro oba typy snímání stejná. Oba vlivy se totiž vzájemně kompenzují. Přesto je mezi X a Y jeden podstatný rozdíl. Hloubka ostrosti bude sice stejná, ale teleobjektivy mnohem více rozostří pozadí. Jinými slovy - věci v dálce za (ale i před) fotografovaným předmětem budou více rozmazané. Proto chcete-li se pozadí zbavit, použijte spíše dlouhé ohnisko (silný zoom) a fotografujte zdálky než ohnisko krátké zblízka.

Kompakty versus DSLR

Časté nedorozumění týkající se hloubky ostrosti panuje okolo velikosti senzoru. Na vlastní velikosti senzoru ani tolik nezáleží – je totiž skoro jedno, zda výsledná fotografie velikosti A4 „prošla“ velkým či malým senzorem. Na čem ale dramaticky záleží je právě ohnisko objektivu (viz odstavec výše). Aby ale malý senzor „viděl“ to samé jako velký senzor, potřebuje před sebou mnohem širokoúhlejší objektiv (kratší ohnisko). Naopak stejný zorný úhel (stejný kus světa před vámi) u velkého senzoru se zrealizuje mnohem delším ohniskem.

Jak kreativně pracovat s hloubkou ostrosti?
Hloubku ostrosti lze používat záměrně k několika účelům, které si nyní uvedeme:
- Oddělení fotografovaného objektu od pozadí
Pomocí malé hloubky ostrosti docílíme toho, že fotografovaný objekt vynikne na pozadí. A to proto, že pouze objekt bude ostrý, pozadí (i popředí) bude rozostřené.

Na obrázku byl hlavním objektem bodlák. Účelem tedy bylo "oddělit jej" od pozadí. Jinak řečeno, účelem bylo dosáhnout toho, aby pozadí bylo dostatečně rozostřené. Toho jsem docílil pomocí malého clonového čísla (velkého otvoru) a poměrně malé vzdálenosti bodláku od objektivu. Výsledkem je podařený snímek, na kterém je bodlák dostatečně zvýrazněn a pozadí pouze dokresluje a dotváří celou scénu. Nebýt rozmazaného pozadí, bodlák by "zapadl" a nebylo by jasné, co bylo hlavním motivem této fotografie. Tato technika (kdy se nastaví malé clonové číslo) se často používá u portrétů, kde je obvykle nutné mít pozadí rozostřené, aby nerušilo. Portrétovaná osoba tak více vynikne na rozostřeném pozadí
 
- Ostrá kresba v celém snímku - vhodné pro krajinářskou fotografii
Při kombinaci výše uvedených tří faktorů (clona, ohnisková vzdálenost, vzdálenost objektu od objektivu) lze dosáhnout toho, že skoro vše na fotografii bude ostré. Na snímku níže jsem použil: vysoké clonové číslo (malý otvor), malou ohniskovou vzdálenost (tedy širokoúhlé nastavení, které zvětšuje hloubku ostrosti) a zároveň byly ode mne fotografované objekty dostatečně vzdáleny. Bylo tak dosaženo pěkné krajinky, ve které jsou ostře prokresleny téměř všechny objekty.

- Dosažení prostorového vjemu - Při fotografování této scény bylo dosaženo optimálního prostorového vjemu, a to právě díky zvolené malé hloubce ostrosti. Mohla být použita vyšší clona, ale pozadí by nebylo tolik rozostřené a rušilo by. Tolik by nevyzněl záhonek jarních květin. Díky hodnotě clony 2,8 a relativně malé vzdálenosti květů od objektivu je pozadí rozostřené. Při pohledu na fotografii se tak pozorovatel přirozeně soustředí a dívá na květy, protože ty jsou motivem. Pozadí pouze dokresluje scénu, a proto je lepší jej mít rozostřené.

Diagram znázorňující faktory působící na hloubku ostrosti

Závěrem
Hloubka ostrosti je velmi mocný nástroj pro kreativní fotografování. Nedá moc práce se naučit ovládat její velikost a výsledkem jsou o třídu kvalitnější fotografie. V dnešním článku jsme se naučili, že hloubku ostrosti ovlivňují tři faktory, které lze libovolně kombinovat. Zároveň jsme nastínili, k čemu je dobré umět s hloubkou ostrosti pracovat. Pokud chcete zlepšit kvalitu svých fotografií, pokuste se ovládnout tento kreativní nástroj. A pokud si říkáte, že je to spíš pro pokročilejší fotografy, pak věřte, že hloubka ostrosti Vás bude doprovázet při pořizování každé fotografie. A je už pouze na Vás, zda-li chcete mít ještě lepší fotografie.
Pokud jste majiteli fotomobilu či kompaktu se zoomem méně než 5x, budete mít na snímku vše stále ostré. To je dobrá i špatná zpráva zároveň.
Pro ostatní shrňme situaci přehlednou tabulkou:

 zdroj: internet