Budníčci větší a menší

ZÁKLADNÍ PRINCIPY
U obou druhů, budníčka většího a budníčka menšího, je základní problém s identifikací. Zatímco mnozí jednotlivci se dají se zvyšující se praxí dobře rozpoznat, tito ptáci mohou stále zmást nejednoho zkušeného pozorovatele. A dnes je zde další výzva: budníček iberský. Teprve nedávno zaznamenaný druh, se kterým se můžeme pravidelně setkat v Británii. Je kombinací jak budníčka většího, tak i budníčka menšího; je jim velice podobný, proto jeho rozpoznání záleží především na jeho charakteristickém zpěvu.

Budníček menší
Toto je velice rozšířený druh, který nalezneme od západní části Irska až po jižní oblasti Sibiře. Je zde množství jednotlivých druhů, ale ti nejvýznamnější se nacházejí převážně na západě Evropy, v zalesněných oblastech Skandinávie a v západní části Ruska. Rozdíly mezi oběma ptáčky jsou malé. Někteří jedinci na východě se zdají být bledší a šedivější, ale mnozí jsou od sebe k nerozeznání.
Budníček menší není tak moc stěhovavý jako budníček větší, ale několik jich létá na zimu na sever Sahary, zejména okolo Středozemního moře. Pár z nich však zůstává v oblasti jižní Británie. Je to velmi rozšířený (a stále se rozšiřující) druh, který přilétá brzy v březnu a odlétá během podzimu.
V důsledku migrování na kratší vzdálenosti má budníček menší kratší a více zaoblenější křídla s nedlouhou primární částí, přesně naopak než je tomu tak u budníčka většího - ten má obvykle tuto část až do poloviny/dvou třetin terciární časti křídel. Mnozí z nich jsou oproti budníčkům větším nevýrazní, nepatrně méně jasnější a zelenější a více poskvrnění ve spodní části těla, zejména na bocích. Obličejový vzor je jednobarevný, s méně značenou částí mezi očima a nosdrami, nevýrazným obočím, ušními kryty a nápadným očním kroužkem, který dominuje celému obličeji a dává tomuto ptákovi mnohem více 'brýlovitý' vzhled. Nohy jsou typicky tmavé, ale někteří jedinci je mohou mít i bledší.
Charakteristickým znakem budníčka menšího je jeho zvyk namáčení si ocasu. Ačkoliv tento jev můžeme vidět i u budníčka většího, je to mnohem více obvyklejší u budníčka menšího.
Jeho zpěv je známý monotónní 'čiv čav', ale jednotliví ptáci mají i jiné varianty zpěvu. To zahrnuje například silný vysoký tón 'uuíít' a naopak níže položený 'svíou', tyto zpěvy můžeme slyšet především od mladých budníčků na podzim.

Budníček větší
Toto je velice rozšířený druh napříč chovnými stanicemi, které nalezneme od západní části Irska až po jižní oblasti Sibiře. Nalezneme zde tři poddruhy, ačkoliv je mezi nimi jen nepatrný rozdíl. Ti, co jsou převážně na západě Evropy, patří k hlavním poddruhům, naopak ti ze Skandinávie a východního Ruska se řadí spíše k druhu acredula a čím dále půjdeme na východ, tím více se přibližujeme k druhu yakutensis. Celou zimu tráví v subsaharské Africe. Je to velice častý druh k chovu v Británii, který přilétá v dubnu a odlétá brzy na podzim.
Jakožto migrující pták na dlouhé vzdálenosti má dlouhá a spíše špičatá křídla s primární častí buď kratší, nebo stejně tak dlouhou jako je část terciární.
Na jaře je zelenobílý, na podzim jsou mláďata zespod žlutá. Ptáci s nevýrazným šedým nebo hnědě zbarveným peřím se objevují napříč všemi třemi druhy, ale nejtypičtější jsou pro poddruh yakutensis. Budníček větší má vcelku intenzivní vzhled - velmi dobře vyvinutá linie mezi očima a nosdrami, oční proužek a dlouhé, dobře definované obočí. Ušní kryty jsou relativně nenápadné a bledé a kroužek okolo očí je výrazný.
Barva nohou je jeho typickým identifikačním znakem. Světle oranžové nohy nám napovídají, že se jedná o budníčka většího, ačkoliv někteří z nich mívají i tmavší nohy a identifikace těchto ptáků pak závisí na ostatních znacích.
Zpěv je známý, stříbrná kadence. Zvyšující se tón 'víít' je však trochu matoucí, zda se nejedná o reheka zahradního.

 

01 Budníček větší Budníček větší
Možná není více okouzlující písně, než je právě od budníčka většího. Zrovna přiletěl a zaplňuje okolí svým zpěvem. Jeho identifikace je jasná, můžeme vidět spoustu znaků. Typické pro budníčka většího je zbarvení v zelenožlutých odstínech, stejně tak jako jeho silný výraz v obličeji s výrazným obočím, na druhou stranu má ale poměrně neoznačené ušní kryty a slabý kroužek okolo očí. Struktura křídla je bohužel špatně zpozorovatelná kvůli větvičce, která je v popředí, ale můžeme vidět světle oranžové nohy.
02 Budníček menší Budníček menší
Při prvním pohledu nás ihned zaujmou tmavé nohy – jasný ukazatel, že se jedná o budníčka menšího. Někteří budníčci větší mají také tmavé nohy, nicméně mají i ostatní z jejich identifikačních znaků. Naštěstí tato fotografie nabízí i několik dalších vodítek. Nejdůležitější je struktura křídel zahrnující krátké peří v primární části, které je značně kratší než peří v terciární části křídla. Méně nápaditější znaky najdeme v obličejové části. Obočí je relativně slabší, kroužek okolo očí docela vyčnívá a ušní kryty jsou olivové. Ve výsledku je tento pták jemnějšího a méně intenzivnějšího vzhledu než budníček větší.
04 budnicek Budníček větší
Čistě a jasně zbarvené peří tohoto ptáka spolu s výrazným obočím, světlými kryty uší a bledým kroužkem okolo očí hned naznačuje, že se jedná o budníčka většího, to však můžeme poznat i z oranžových nohou a díky zjevné delší primární části křídel, která je zde stejně dlouhá jako část terciární. Zvětšující se prostor mezi špičkami primární části křídel naznačuje, že křídlo je celkem ostré stejně tak jako dlouhé – což je typické pro ptáky migrující na dlouhé vzdálenosti. 
05 budnicek mensi Budníček menší
Tento krásný portrét je jako přehlídka všech klasických znaků budníčka menšího. To znamená spíše tmavě olivové zbarvení peří, slabý vzor v obličejové části s chudě definovaným obočím, silně olivové kryty uší a nápadné kroužky okolo očí. Primární část křídel je krátká, má blízko u sebe špičky peří, což naznačuje spíše zakulacená křídla, která jsou typická pro ptáky migrující na krátkou vzdálenost. A nakonec – nohy jsou čistě načernalé. 
07 budnicek vetsi Budníček větší
Na základě vzorů v obličejové části, struktury křídel a barvy nohou můžeme určit, že se jedná o budníčka většího. Bohužel zde chybí typické zelenožluté zbarvení peří, tak jako tomu je u druhů v Británii. Tento bledší a šedivější vzhled (který postrádá právě zelenou a žlutou barvu) můžeme pozorovat na ptácích v celé severní oblasti (dokonce i ve Skotsku), ale tento jev je mnohem více typický pro ptáky z dálného východu, ve Skandinávii a Rusku. Tito ptáci jsou z kontinentálního poddruhu acredula. 

 Zdroj: časopis Bird Watch

Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

birdfoto birdwatching.cz 37116415 1810227479057993 6310805665187102720 n
rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching limetal
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo advokat david koura birdwatching veryhero
soucek birdwatching birdtelemetry birdwatching 2018
ak havlena birdwatching 2018 zahrada birdwtching 2018 vebr foto birdwatching legendy