Když mi v sobotu 15.9. večer volal nadšený Vláďa Teplý s tím, že se na Kyjici pravděpodobně zdržuje jespák skvrnitý, zrychlil se mi tep. Bohužel dokumentace byla slabá, ale znám Vladimíra a věřím v jeho úsudek a postřeh. Když se pak potvrdilo, že opravdu jde o jespáka skvrnitého, který se stal Kyjickou atrakcí, požádali jsme ho dodatečně o sepsání tohoto ojedinělého nálezu.

Je pátek 14. září a já přemýšlím, jakou zajímavou lokalitu dnes navštívím. Nakonec padla volba na podkrušnohorské nádrže - Nechranici a Kyjici. V tuto dobu to jsou velice zajímavé lokality. V přehradách je voda na spodní hranici, rozlehlé bahnité břehy lákají protahující ptáky, hlavně bahňáky. Během krátké zastávky v Tušimické zátoce tradičně pozoruji ústřičníky velké. Tentokrát tu hledají potravu 4 ptáci. Na dalších zastávkách zastihnu ještě jespáky bojovné, obecné, písečné, po jednom vodouše rudonohého a šedého, několik pisíků a kulíků říčních i písečných. Ptáků je tu ale méně než jindy, proto se přesouvám na další nedalekou lokalitu. Je to menší jezero, které využívají zejména vrubozobí jako letní shromaždiště a nocoviště. Pozoruji zde asi 300 hus velkých (několik jedinců je límcovaných), dále stovky lysek, asi 150 zrzohlávek, potápky malé, černokrké, kormorány, racky ad.
Koncem léta se tu rád zastavím, občas se v hejnech ptáků objeví i zajímavé druhy – berneška velká, rudokrká, bělolící, husa indická (jako letos) a další druhy našich husic. Byla zde zastižena i volavka červená, z bahňáků kameňáček pestrý, větší počty čejek ad.

V pozdních odpoledních hodinách se přesouvám na Kyjici. Zde je voda na historicky nejnižší hladině. Na zbytku vodní plochy a na obnažených ostrovech sedí spousta velkých racků a kormoránů. Na bahnech, kam se nyní nedostanou všudypřítomní rybáři, pobíhá spousta bahňáků. V těchto dnech je to lokalita bohatá na ptactvo a tak se nedivím, když se tu potkávám s kolegou z Prahy Františkem. Zaznamenáváme druhy - jespák rezavý, jespáci bojovní, píseční, husice nilské, ústřičník velký ad. Loučíme se, ale já zůstávám na místě a prověřuju ještě zdejší druhy. Nejvíce mě ale zaujme jespák rezavý, kterému dělá společnost další větší jespák, podobný j. bojovnému, ale v postavě menší. Velikostí je shodný s j. rezavým. Vždy při vzlétnutí obou ptáků pozoruji, že nemá na rozdíl od j. bojovného v křídle jasnou bílou pásku. Ale protože je již šero, nelze přesněji ptáka určit. Proto jsem druhý den ráno (15.9.) opět na lokalitě, musím zjistit, o jaký druh se jedná. Ale u jezera nejsem sám. Brzy se ke mně hlásí mladý, šikovný adept na ornitologii Jirka Rubeš. Krátce ho seznamuji s neznámým jespákem a navrhuji, aby se pokusil přiblížit co nejblíže a ptáka zdokumentoval. Jespáka sleduji z dálky stativákem. A právě při vzletu zahlédnu ve slunci náznak bílé pásky v křídle. Bohužel, pozorujeme ptáka z veliké vzdálenosti, ostatní bahňáci ho vždy při vyplašení zvednou. Pořídit fotodokumentaci se nedaří. Mezi tím Jirka oznamuje toto zajímavé pozorování svému kolegovi Františkovi. Loučíme se, ale já zůstávám na lokalitě. Nakonec se daří ve stativáku zahlédnout nejdůležitější znak- čárkovanou hruď a spodní část bez kresby.

Večer ještě pro jistotu procházím určovací klíče a fotky na netu - není pochyb - jedná se o jespáka skvrnitého. Později moje pozorování potvrdili i další ornitologové, kteří lokalitu navštívili a jespáka zde pozorovali. Tímto bych jim chtěl poděkovat.

Vladimír Teplý
Ostrov