Vizuální sledování podzimního tahu ptáků v západních Krkonoších v letech 2001

Krkonoše patří v České republice k nejvýznamnějším ptačím území. Kromě hnízdního výskytu několika vzácných horských druhů je o našem nejvyšším pohoří všeobecně známo, že přes hřebeny Krkonoš protahují v podzimním období početná hejna ptáků. Z těchto důvodů zde také v letech 1970 – 83 probíhala akce Balt zaměřená na jejich odchyty a kroužkování. Součástí akce Balt bylo i vizuální sledování denního tahu, s cílem zjistit počty ptáků přeletujících krkonošské hřebeny. Pravidelně se tato pozorování prováděla na česko-polské hranici nad Voseckou boudou (kv. 5258) v západních Krkonoších. Výsledky z té doby uvádějí podzimní přelet 80 000-200 000 ptáků. Odchyty a sledování denního tahu ptáků se opět provádějí od roku 2001.

Cíl a metodika
Cílem mého výzkumu bylo zjistit počet táhnoucích ptáků v jednotlivých dnech, intenzitu tahu v průběhu jednotlivých podzimních měsíců a intenzitu tahu v průběhu dne  a také procentuální zastoupení jednotlivých ptačích druhů. Sledoval jsem také vliv počasí na počet táhnoucích ptáků. Pozorování podzimního tahu jsem prováděl nad Voseckou boudou v sedle  mezi Tvarožníkem a Sviňskými kameny v západních Krkonoších v nadmořské výšce 1 300 m. Obvykle jsem sedával na skalisku pod Tvarožníkem a sledoval tah ptáků na frontě široké asi 200 m. Někdy jsem ptáky pozoroval přímo z hraniční cesty. K determinaci jsem používal dalekohled 8x30 a často jsem využíval znalosti hlasů ptáků. U hejn nad 20 ex. jsem počet ptáků odhadoval. Zjištěné údaje jsem nahrával do diktafonu a doma přepisoval do deníku. Tímto způsobem bylo možné zaznamenat poměrně přesně denní průtah do 10 000 ex. Při silnějším tahu už nebylo možné spočítat přesně všechny táhnoucí ptáky, a proto jsem několikrát jejich počet odhadl na základě zjištěného minutového nebo i vteřinového průměru a poměrného zastoupení dominantních druhů. Méně hojné druhy jsem si zaznamenával přesně.
 
Výsledky
V letech 2001 –2005 pozoroval autor podzimní tah ptáků v sedle nad Voseckou boudou v západních Krkonoších v nadmořské výšce 1 300 m. Celkem zaznamenal za 153 hodin vizuálního sledování 428 772 ptáků v 85 druzích, s průměrem 2 802 ex. za hodinu. Tah ptáků v horách je závislý na počasí a nejintenzivnější je za mírného jižního nebo jihozápadního větru s oblačnou nebo zataženou oblohou. V průběhu dne táhnou ptáci nejvíce hned po rozednění a během dopoledne. Nejintenzivnější podzimní migrace připadá obvykle na první dekádu měsíce října. 1. října 2005 byl zaznamenán vůbec nejsilnější denní tah – 117 000 ptáků. Nejvyšší hodinový průměr byl pozorován 29. září 2001 mezi 7,30-8,30 hod., kdy vevýšce 100-200 m nad terénem probíhal intenzivní tah pěnkavy obecné (Fringilla coelebs), jejichž počet byl odhadnut na min. 36 000 ex. za hodinu.
Na základě pětiletých zkušeností autora tohoto článku a místních kroužkovatelů (L. Červa, J. Jelínek, F. Zicha.) odhadujeme počet všech ve dne táhnoucích ptáků v sedle nad Voseckou boudou v době podzimní na 500 000 ex. Dalších 500 000-1 000 000 ptáků protáhne tímto sedlem v noci. Pozorování autora opět potvrdila výjimečnost hřebenového sedla nad Voseckou boudou v západních Krkonoších jako významné tahové cesty ptáků v podzimním období.
Detailní přehled zaznamenaných druhů ptáků a jejich početnost v jednotlivých letech ukazuje tab. 1.
 
Tab. 1. Přehled táhnoucích ptáků pozorovaných na lokalitě Vosecká bouda v letech 2001-2005. ( d – dominance v % ).
 
Druh/rok 2001 2002 2003 2004 2005   2001-2005        d
 
1.  Phalacrocorax carbo 39 - 6 - - 45     0,01
 
2.  Ardea cinerea - - 7 - - 7     0,00
 
3.  Anser anser 7 - - - - 7     0,00
 
4.  Anser fabalis 16 - - - - 16     0,00
 
5.  Circus aeroginosus 1 1 2 - 3 7     0,00
 
6.  Circus cyaneus 25 1 - 1 - 27     0,00
 
7.  Buteo buteo 33 - 7 2 2 44     0,01
 
8.  Accipiter nisus 53 1 11 4 3 72     0,02
 
9.  Accipiter gentilis 2 - 1 - 1 4     0,00
 
10. Falco tinnunculus 11 - 4 2 9 26     0,00
 
11. Falco columbarius 1 - - 1 1 3     0,00
 
12. Falco subbuteo - - 2 1 - 3     0,00
 
13. Falco peregrinus 1 - - - 1 2     0,00
 
14. Calidris alpina - 2 - - - 2     0,00
 
15. Tringa nebularia - - - - 1 1     0,00
 
16. Numenius arquata - - - - 1 1     0,00
 
17.Scolopax rusticola 3 - - - 1 4     0,00
 
18. Columba palumbus 528 - 169 303 4 1004     0,23
 
19. Streptopelia turtur - - 2 - - 2     0,00
 
20. Caprimulgus europaeus - - 1 - - 1     0,00
 
21. Picus viridis - - - - 1 1     0,00
 
22. Dendrocopos major 5 1 - 1 3 10     0,00
 
23. Dendrocopos minor 1 - - - - 1     0,00
 
24. Alauda arvensis 2130 - 10 41 17 2198     0,51
 
25. Lullula arborea 201 2 94 - 6 303     0,07
 
26. Hirundo rustica 31 12 35 3 47 128     0,03
 
27. Delichon urbica - 29 2 - 2 33     0,00
 
28. Anthus pratensis 1194 48 185 146 137 1710     0,40
 
29. Anthus trivialis 71 42 22 17 50 202     0,05
 
30. Motacilla alba 45 21 32 32 36 166     0,04
 
31. Motacilla flava 7 2 26 51 1 87     0,02
 
32. Motacilla cinerea - - 2 - 3 5     0,00
 
33. Troglodytes troglodytes 4 1 3 3 1 12     0,00
 
34. Bombycilla garrulus - - - 1 - 1     0,00
 
35. Prunella modularis 6 5 5 11 91 118     0,03
 
36. Erithacus rubecula 6 6 8 39 38 97     0,02
 
37. Luscinia svecica - 1 - - - 1     0,00
 
38. Phoenicurus phoenicurus - - 1 3 - 4     0,00 
 
39. Phoenicurus pchruros 21 8 16 14 40 99     0,02
 
40. Oenathe oenathe 1 - - 2 3 6     0,00
 
41. Saxicola rubetra 1 - 1 1 - 3     0,00
 
42. Turdus philomelos 12 3 32 9 33 89     0,02
 
43. Turdus iliacus 62 - 47 53 11 173     0,04
 
44. Turdus viscivorus 326 21 74 67 18 506     0,12
 
45. Turdus pilaris 953 105 407 1163 1209 3837     0,89
 
46. Turdus merula 5 7 - 7 9 28     0,00
 
47. Turdus torquatus - 1 6 1 2 10     0,00
 
48. Sylvia atricapilla - 4 1 2 - 7     0,00
 
49. Sylvia curruca - - - - 1 1     0,00
 
50. Sylvia communis - - 3 - - 3     0,00
 
51. Phylloscopus trochilus 6 6 4 9 2 27     0,00
 
52. Phylloscopus collybita 67 7 30 13 10 127     0,03
 
53. Regulus regulus 339 3 21 210 119 692     0,16
 
54. Regulus ignicapillus - 2 - - 1 3     0,00
 
55. Muscicapa striata - 2 - - 1 3     0,00
 
56. Ficedula hypoleuca - 3 - 2 - 5     0,00
 
57. Parus major 645 95 72 247 2718 3777     0,88
 
58. Parus ater 46 14 17 34 98 209     0,05
 
59. Parus caeruleus 260 66 30 48 346 750     0,17
 
60. Parus cristatus - - 3 - - 3     0,00
 
61. Aegithalos caudatus 32 - - - - 32     0,00
 
62. Sitta europaea - 2 - 1 - 3     0,00
 
63. Certhia familiaris 1 - - - - 1     0,00
 
64. Garrulus glandarius 2 8 3 14 3 30     0,00
 
65. Nucifraga caryocatactes 5 1 7 1 - 14     0,00
 
66. Corvus monedula - - 7 - - 7     0,00
 
67. Corvus frugilegus 450 - 30 - 80 560     0,13
 
68. Corvus cornix - - - - 1 1     0,00
 
69. Corvus corax - - - - 5 5     0,00
 
70. Sturnus vulgaris 234 33 287 138 340 1032     0,24
 
71. Fringilla coelebs 88946 4141 90900 69160 117992 371139  86,55
 
72. Fringilla montifringilla 17604  25 315 1182 2096 21222     4,95
 
73. Carduelis cannabina 2350 6 26 105 118 2605     0,61
 
74. Carduelis flammea/cabaret 2 4 11 12 94 123     0,03
 
75. Carduelis carduelis 747 47 55 263 129 1241     0,29
 
76. Carduelis chloris 570 6 21 62 90 749     0,17
 
77. Carduelis spinus 4741 499 232 675 3977 10124     2,36
 
78. Serinus serinus 31 13 14 7 15 80     0,02
 
79. Pyrrhula pyrrhula 69 - 2 72 325 468     0,11
 
80. Carpodacus erythrinus - - - - 1 1     0,00
 
81. Coccothraustes coccoth. 94 5 280 86 131 596     0,14
 
82. Loxia curvirostra 131 91 164 469 1075 1930     0,45
 
83. Emberiza schoeniclus 53 1 4 15 7 80     0,02
 
84. Emberiza citrinella 7 - 1 1 6 15     0,00
 
85. Plectrophenax nivalis - - - - 1 1     0,00

Ladislav Jasso
Proseč 25, 513 01, Semily

Log In

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?