Birdwatching v Keni

Keňská republika je přímořským státem ve východní Africe a její břehy omývá Indický oceán. Leží v rovníkovém a monzunovém pásmu. Obyvatelé se dělí na 50 etnických skupin a většinou jsou křesťané. Úředními jazyky jsou tu angličtina a svahilština. Základní měnou je keňský šilink, ale svou pevnost si tu udržuje americký dolar i evropské euro. Počet obyvatel už dosahuje 48 milionů a nezaměstnanost se odhaduje na 50%. Cestovatel musí počítat kromě jiného s výskytem malárie a žluté zimnice. Bezpečnostní situace je v Keni nepříznivá.

Keňa je pro zahraniční turisty velkým lákadlem, zejména pro výskyt velkých afrických savců (slon, nosorožec, žirafa, buvol), velkých šelem (lev, gepard, hyeny) a množství druhů kopytníků (antilopy, zebry, pakoně), opic (paviáni, kočkodani) a také tropických druhů ptáků. Keňa je na ptáky opravdu bohatou destinací. Právě tady pozorovali T. Stevenson, J. Fanshawe a A. Roberts 29.-30.11.1986 celkem 342 druhů za 24 hodin a vytvořili tím dosud nepřekonaný světový rekord. Keňu jsem navštívil ve dnech 15.-25.3.2016.
Je patnáct minut po půlnoci a náš Boeing 737 se na ruzyňském letišti prudce rozjíždí a za chvíli se už rychle vzdalujeme našemu hlavnímu městu. Po 14 hodinách letu s mezipřistáním v Hurghadě (Egypt) a na Zanzibaru (Tanzánie) přistáváme v Mombase. Cesta do našeho hotelu v Malindi trvá téměř 3 hodiny. Prvním pozorovaným ptákem je na pobřeží hojná vrána domácí (Corvus splendens) a v parku před letištěm je to konipas luční (Motacilla flava), linduška úhorní (Anthus campestris) a drongo africký (Dicrurus adsimilis). 

Areál přímořského hotelu je poměrně veliký a kromě obytných budov, restaurace a bazénu je v něm hodně zeleně. Po ránu se tu ozývá pravidelně hrdlička šedoocasá (Streptopelia decipiens), žluva zlatá (Oriolus auratus) i „naše“ žluva hajní (Oriolus oriolus), drongo africký a konipas africký (Motacilla aguimp).

 V okrajové části areálu nacházím hned první den hnízdní kolonii snovače zahradního (Ploceus cucullatus), ve které je stále živo.

V korunách stromů občas pozoruji bulbula zahradního (Pycnonotus barbatus), strdimila proměnlivého (Cynniris venustus), párek agapornise Fischerova (Agapornis fischeri) a také hejno zoborožců naříkavých (Bycanistes bucinator). Nad areálem pravidelně přelétají rorýsi afričtí (Cypsiurus parvus), vrány černobílé (Corvus albus) a skoro každý den i vlhy pestré (Merops apiaster). V noci se ozývá výreček africký (Otus senegalensis).

Třetí den pobytu vyrážíme brzy ráno na třídenní safari. Je nás v džípu celkem osm, slovenská průvodkyně, domorodý řidič Ali a nás šest českých turistů za nimi. Keňské silnice jsou převážně prašné a nezpevněné, pouze hlavní spojnice jsou s asfaltovým povrchem. Zajímavostí je, že až na výjimky nejsou nikde dopravní značky a plnou čáru na trase Mombasa-Nairobi nikdo nerespektuje včetně našeho řidiče. S úlevou proto vjíždíme ještě dopoledne do Národního parku Tsavo East. V krajině převažuje křovinatá buš. Snad nejhojnějším ptákem je tu zimující mandelík hajní (Coracias garrulus), který je téměř všude. Často vídám zoborožce rudozobé (Tockus erythrorhynchus), kteří v této době krmí svá mláďata.

Z dravců pozoruji krahujce šikra (Accipiter badius), orla Wahlbergova (Aquila wahlbergi), ostříže afrického (Falco cuvierii), jestřába východoafrického (Melierax poliopterus), jestřábce pochopovitého (Polyboroides typus), motáka lužního (Circus pygargus) i motáka stepního (Circus macrourus). U jedné kaluže odpočívá hejno supů afrických (Gyps africanus) se supem královským (Torgos tracheliotus) a opodál stojí na keři orel okrový (Aquila rapax).

 Po chvíli opět zastavujeme a prohlížíme si orlíka kejklíře (Terathopius ecaudatus) na hnízdě a kolem nás loví drobný krahujec nejmenší (Accipiterminullus). Na křovinách pozoruji ťuhýka menšího (Lanius minor), ťuhýka středoasijského (Lanius isabellinus) nebo ťuhýkovce tropického (Laniarius aethiopicus). Nedaleko stáda buvolů se zdržuje čáp bělokrký (Ciconia episcopus) a na některých buvolech sbírá potravu klubák červenozobý (Buphagus erythrorhynchus). Zatímco většina účastníků fotí zblízka trojici lvů, já kromě toho nacházím na nedaleké vodní nádrži husice nilské (Alopochen aegyptiacus) s mladými, vodouše štíhlého (Tringa stagnatilis), pisily čáponohé (Himantopus himantopus), čejky korunkaté (Vanellus coronatus) a na břehu stepokury východoafrické (Pterocles decoratus). Bohužel, na pozorování ptáků příliš času nezbývá. Náš domorodý řidič i v národním parku jezdí rychlostí okolo 60 km/hod. a tak není divu, že hned první den přejel varana. Den se schyluje ke svému konci a my se vracíme do bezpečí kempu na ubytování. Ještě pár fotek hadilova písaře (Sagittarius serpentarius) a spěcháme na večeři. Večer k mému překvapení zpívá v dálce slavík tmavý (Luscinia luscinia).

Po snídani mám chvíli čas, tak se jdu projít po kempu. Na přilehlé pastvině je asi 20 volavek rusohlavých (Bubulcus ibis), volavka africká (Ardea melanocephala) a čáp bílý (Ciconia ciconia). Na stromech sedí vlhy núbijské (Merops nubicus) a dvě hrdličky kapské (Oena capensis). U bazénu se zdržuje nádherný ledňáček kápový (Halcyon albiventris), dvě čejky trnité (Vanellus spinosus) a v křovinách medozvěstky menší (Indicator minor) a strdimil ametystový (Chalcomitra amethystina).

Dopoledne pokračujeme územím národního parku Tsavo East směrem na západ. Při krátkých zastávkách pozoruji mohutné zoborožce kaferské (Bucorvus leadbeateri), dudka afrického (Upupa africana), jestřába gabar (Micronisus gabar) s uloveným hadem, leskoptev nádhernou (Lamprotornis superbus) a zlatoprsou (Lamprotornis regius), mandelíka fialovoprsého (Coracias caudatus), pštrosy somálské (Struthio molybdophanes) a další druhy ptáků.

U výjezdu z národního parku je velká hnízdní kolonie přádelníků mahalských (Plocepasser mahali), kteří právě dostavují svá kulovitá hnízda.
Kolem poledne se krátce zastavujeme v jednom městečku. V zahradě nedaleko benzínky se prochází asi 10 marabu afrických (Leptoptilos crumeniferus),
hmyz tu loví vlaštovky velké (Hirundo senegalensis) a vlhy núbijské a nad městem krouží orlík tmavoprsý (Circaetus pectoralis).

Odpoledne vjíždíme branou do Národního parku Amboseli. Krajina tu má zcela jiný charakter. Převažují zejména stepi, místy rostou rozložité většinou solitérní akácie, v části parku jsou bažiny a jezera s hrochy a nad tím vším dominuje nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro. Prvním pozorovaným ptačím druhem v parku je perlička kropenatá (Numida meleagris), kterou náš řidič málem přejel. Hojný je tu ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus), ouhorlík stepní (Glareola pratincola) nebo i jeřáb královský (Balearica regulorum) a z dravců je poměrně běžný moták stepní a poštolka amurská (Falco amurensis). K večeru se už rychle stmívá a my přijíždíme do resortu už téměř za tmy. Ráno se procházím po okolí. U naší chatky zpívá malý a krásný strdimil nádherný (Cinnyris pulchella), ozývá se hrdlička červenooká (Streptopelia semitorquata) a v keřích pozoruji lejsky šedé (Muscicapa striata), lejska černolesklého (Melaenornis pammelaina), vousáka rudočelého (Trichplaema diademata) a opět i zoborožce rudozobého.
Dopolední projížďka Národním parkem Amboseli se sluncem ozářeným Kilimandžárem je vrcholem našeho třídenního safari. K tomu přispělo i pozorování velkého stáda slonů se slůňaty, lvice pokoušející se ulovit pakoně nebo sledování osamělého geparda. Poněkud dál od cesty je několik pštrosů dvouprstých (Struthio camelus), občas pozoruji hadilovy písaře nebo dropi kori (Ardeotis kori).

Na vrcholcích soliterních akácii postupně zaznamenávám orla korunkatého (Stephanoaetus coronatus), orlíka tmavoprsého, orla okrového a pár orlů jasnohlasých (Haliaeetus vocifer).V jezerní a bažinaté části národního parku se vyskytuje 7 druhů volavek včetně největší volavky obrovské (Ardea goliath), ibis hnědý (Plegadis falcinellus), posvátný a hagedaš (Bostrychia hagedash), kormorán africký (Phalacrocorax africanus), pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) i řada druhů bahňáků. Po vodní vegetaci se prochází několik ostnáků bažantích (Actophilornis africanus) a v dálce na jednom mělkém jezeře stojí asi 150 plameňáků růžových (Phoenicopterus ruber). Z vrubozobých pozoruji hejno pižmovky ostruhaté (Plectropterus gambensis), husičky vdovky (Dendrocygna viduata) a ostralky rudozobé (Anas erythrorhyncha). Nakrátko zastavujeme u soliterního keře s kolonií snovačů žlutých (Ploceus velatus) a opodál přeletuje několik skřivanů vrabcovitých (Eremopterix leucopareia).

Před polednem opouštíme národní park a míříme směrem k moři zpátky do hotelu, kam bychom měli dorazit ještě za světla. Po několika kilometrech prašných cest přijíždíme k hlavní silnici, která je ale ze všech stran zablokovaná. Asi 150 Masajů tak vyjadřuje svůj protest proti obchodu s jejich půdou. Zastavujeme v uctivé vzdálenosti, protože autu před námi domorodci kameny poničili kapotu. Zanedlouho přijíždí místní policie, na což Masajové reagují válečným pokřikem a házením kamení. Policie se brání střelbou z pušek zpočátku do vzduchu. Jak jsme se dozvěděli druhý den, při tomto konfliktu zahynuli 3 lidé, z toho jeden policista.
Pro nás to znamená dlouhé zdržení a nakonec cestu obrovskou oklikou přes jih Keni a neplánovaně i přes Národní park Tsavo West. Na mnoha místech se dá jet průměrnou rychlostí okolo 30 km/hod. a v jedné oblasti nás postihuje slabší prašná bouře, takže jsme všichni do červena.
V Národním parku Tsavo West se příliš zastávkami nezdržujeme. Několikrát zahlédnu perličky kropenaté, leskoptev tříbarvou (Spreo fischeri), zimujícího skalníka zpěvného (Saxicola saxatilis), bělořita šedého (Oenathe oenathe), lejskovce nádherného (Terpsiphone viridis) s velmi dlouhým ocasem nebo rorýse domovní (Apus affinis) a káni černohřbetou (Buteo augur). Při třídenním safari jsme najeli nakonec 1 300 km a do přímořského hotelu jsme přijeli až o půlnoci.
Zbytek dovolené trávím v areálu hotelu s občasnými vycházkami po březích Indického oceánu a vzhledem k bezpečnostní situaci v Keni pouze v dohledu hotelové ochranky.

Obvykle mě doprovází 1-4 místní obchodníci, kteří vytrvale nabízí všechno možné od kokosu po safari. Na březích moře pravidelně vídám staré známé, kulíka bledého (Pluvialis squatarola), vodouše šedého (Tringa nebularia), pisíky obecné (Actitis hypoleucos) nebo kolihy malé (Numenius phaeopus). V jedné zátoce se zdržují kulíci píseční (Charadrius hiaticula) a jespáci křivozobí (Calidris ferruginea). Často vídám přeletující rybáky černozobé (Sterna nilotica) a racky arabské (Larus hemprichii). Občas zahlédnu i rybáky velkozobé (Sterna caspia), arabské (Sterna saundersi) a bělolící (Sterna bengalensis). 

Jednou protáhli podél moře tři pelikáni afričtí (Pelecanus rufescens). Na stromech a keřích na pobřeží pozoruji kromě jiného vlhy bělohrdlé (Merops albicollis), stračky malé (Lonchura cucullata), myšáky hnědokřídlé (Colius striatus), snovače zlaté (Ploceus subaureus) a dva rybaříky jižní (Ceryle rudis). Celkem jsem v Keni i přes omezené možnosti pozoroval 164 druhů ptáků.

 

Galerie Obrázků

Log In

Zapomenuté heslo? / Zapomenuté jméno?