Je příhodné, že čáp bílý odstartoval naši kampaň Flight for Survival, protože tento druh ve skutečnosti pomohl vědcům objevit jev migrace ptáků. V dnešní době je těžké uvěřit, že lidé si kdysi neuvědomili, že ptáci migrují.

Bizarní teorie zahrnovaly: ptáci hibernují na dně oceánů nebo se dokonce mění na myši, proto mizí z naší krajiny. Ale v roce 1822, poblíž německé vesnice Klütz, byl nalezen neuvěřitelný jev: čáp, který měl ve svém krku zapíchnutý šíp vyskytující se pouze v střední Africe. Tento Pfeilstorch neboli „čáp šípů“ byl prvním z několika exemplářů nalezených v Evropě se šípy zapíchnutými ve svých tělech, což nabízelo myšlenku, že ptáci migrují na velké vzdálenosti mezi hnízdišti a zimovištěmi.

Způsob, jakým čápi bílí migrují, je opravdu úžasnou podívanou. Cestují po tisících, někdy dokonce zastíní slunce, používají svá obrovská křídla, aby se vznášeli podél vzdušných proudů, spirálovitě se pohybují ve výškách 1 500 m a bez námahy plachtí celé kilometry - technika, která se hodí zvláště při přechodu obrovské saharské pouště. Protože velké vodní toky nevytvářejí správné vzdušné proudy, čápi se vyhýbají Středozemnímu moři, když putují mezi Evropou a Afrikou, hlavně přes Bospor na východě nebo Gibraltarskou úžinu na západě. Létají do „úzkých míst“, kde mnoho čápů cestuje v těsném konvoji.

Na své cestě musí překonat řadu překážek. Elektrický proud na nadzemních elektrických vedeních je stále velké riziko a mnoho zastávek, na které se kdysi spoléhaly, bylo zničeno intenzivním zemědělstvím. A pak jsou lidé, kteří je chtějí zabít přímo.

Je ironií, že nelegální a hromadné střílení čápů bílých - které nám pomohly objevit migraci - je stále ohrožením pro tento chráněný druh. Zabíjení čápů bílých se změnilo ze způsobu obživy primitivních lidí na velký sport, který si užívají stovky lidí pomocí sofistikované technologie - jen proto, že mohou. Jsou součástí obrovské krize postihující stěhovavé ptáky na celém světě: pouze ve Středozemním moři je každý rok nezákonně zabito více než 24 milionů ptáků. Pro ty ptáky, kteří se vydávají východní cestou, je nejnebezpečnějším místem jezero Qaraoun v libanonském údolí Beqaa. Na vrcholu migrační sezóny v tomto úzkém údolí přiletí během několika krátkých dnů stovky tisíc čápů bílých, a mnoho tisíc se nikdy nedostane na druhou stranu.

Naštěstí partneři BirdLife Partners ve svých zemích tvrdě pracují na ochraně tohoto druhu. Od zaměstnanců Doğa Derneği (BirdLife v Turecku), kteří nedávno objevili dříve neznámé migrační překážky, až po ochránce NABU (BirdLife v Německu), kteří sdílejí živé aktualizace migračních cest satelitně sledovaných čápů bílých, berou vážně svou povinnost chránit stěhovavé ptáky na cestě k dalšímu cíli.

Naše libanonská partnerská společnost pro ochranu přírody v Libanonu (SPNL) neúnavně pracuje na ukončení nezákonného zabíjení ptáků ve své zemi. Mnoho let vede kampaň za zpřísnění vymáhání zákonů o lovu v zemi a jejich jednotka proti pytláctví během migrační sezóny denně navštěvuje místa nelegálního zabíjení. Chápou však také, že nejde jen o potrestání pachatelů - je také důležité změnit postoj. Jejich program zapojení do komunity to právě dělá - a už to začíná mít skutečný dopad.

V roce 2017 se libanonský prezident Michel Aoun také vyjádřil proti nezákonnému zabíjení ptáků v upřímné řeči. "Je škoda proměnit Libanon v pustinu bez rostlin, stromů, ptáků a mořských živočichů," řekl. "Měla by existovat mírová smlouva mezi člověkem a stromem, jakož i člověkem a ptáky, protože je i nadále utlačujeme." Naděje je na obzoru, ale ještě zbývá udělat hodně naléhavé kroky, než bude možné nebe nad Libanonem považovat za bezpečné pro čápy.

Čáp bílý je pravděpodobně nejlépe známý pro svou roli v evropském folklóru jako nošení dětí ke svým rodičům. Dlouho předtím však byl vnímán jako symbol štěstí a plodnosti. Starověcí Řekové a Římané viděli čápa bílého jako model dokonalého rodičovství - a to se přesně odráží v reálném chování ptáků, kteří sdílejí rodičovské povinnosti společně. Vzhledem k tomu, že pták rád hnízdí na střechách, byl tento druh v průběhu historie známou a ikonickou součástí lidského života, aktivně pomáhal lidem lovem škůdců a dokonce ukazoval zemědělcům, kdy vysadit své plodiny. Bylo by úžasné vidět svět, kde byl tento druh uctíván stejně jako kdysi.

Zdroj: flightforsurvival.org