Když jim zničíte hnízda, postaví si jich ještě víc. Zkusíte na ně zvukový plašič, jeho efekt bude takřka nulový. Boj s havrany města prohrávají. V Táboře změřili, že na sídlišti dělají ptáci hluk, který by průmyslový podnik musel řešit. Proto proti nim zkusí nasadit dravce, konkrétně káně.

Jen zcela radikální způsoby řešení mohou vést k tomu, že kolonie hlučných havranů zmizí z měst. A protože vykácení celého parku, nebo snad dokonce vybíjení ptáků je nereálné, zkouší města spoustu jiných způsobů. Dosud však všechny víceméně selhávají, a tak na to v Táboře půjdou trochu jinak. Havrany bude plašit dravec.

„Zvolili jsme druh káně Harrisova, který je v sokolnictví používaný. Velikostí je podobný našemu káněti. Na havrana si troufne, ale zároveň je tak malý, že se dostane do větví. Proto třeba nemůžeme použít sokoly, protože ti v korunách neloví. Nejvhodnější by byl jestřáb, který útočí a používají ho třeba k ochraně letišť. Jenže ten má problémy se zasklenými plochami a dalšími překážkami,“ vysvětlil Jiří Rozum z táborského odboru životního prostředí.

Ještě předtím musí Tábor požádat státní správu o stanovení takzvaného odchylného postupu. Povolení k němu by měl získat. Odborný průzkum na Pražském sídlišti prokázal, že hluk od havranů je tak velký, že pokud by byl průmyslový, je možné ho označit za nadlimitní.

Káně bude havrany plašit na zkoušku po dobu dvou týdnů. Vypustí ho tam, až začnou ptáci příští rok hnízdit. Táborská kolonie je tak velká, že bude nutné použít více dravců najednou. Nejvíce černých opeřenců je v blízkosti Základní školy Zborovská. Ti pak ruší nejen výuku, ale také obyvatele přilehlých domů.

„Pokračovat budeme i se shazováním hnízd, a to v první polovině února,“ navázal Rozum. Dodal, že Tábor je pravděpodobně vůbec prvním městem v České republice, které zkusí v boji proti těmto ptákům nasadit káně.

„Také proto vůbec nemůžeme předjímat, jaké nakonec budou výsledky. Nejsou s tím žádné zkušenosti,“ konstatoval.

Krákají i v Budějovicích
V tuzemsku svádí podobný boj přibližně dvacítka měst. Největší kolonie je zřejmě v Chrudimi, kde mají kolem 800 párů. Hodně jich je také v Pardubicích a ve velkém počtu se usadili i v Českých Budějovicích, kde třeba jen na Pražském sídlišti v Průběžné a Plzeňské ulici evidují 150 párů, hodně jich je také v parku Háječek, Na Sadech a ve Staroměstském parku.

„Havrani jsou jedni z nejinteligentnějších ptáků vůbec. Z toho vyplývá, že se vystrašit nenechají. Prokouknou úplně všechno. Funguje to stejně i u holubů, když je zkoušíte plašit hlasem sokola, tak to zabere jen na několik hodin. Pak se holubi vrátí na svá místa,“ upozornil ornitolog Jiří Šebestian.

Nadějí pro ty, které ptáci obtěžují, je stěhování. Kolonie se po čase vždy přesunou jinam. Někdy to může trvat tři roky, jindy ale na místě zůstanou i desítky let.

Výsledky průzkumu, který v Táboře provedla Národní referenční laboratoř pro komunální hluk při Státním zdravotním ústavu v Ostravě, budou k dispozici na webu města. Měření se uskutečnilo v ulicích Zborovská a Buzulucká a jejich okolí na konci května letošního roku, v době vyvádění mláďat.

Výsledky úřad poslal i ministerstvu životního prostředí, které už zareagovalo a předpokládá, že Tábor při odchylném postupu využije mírná opatření, tedy nikoli odlov či ničení obsazených hnízd.

Některé zásahy navíc nemusí fungovat, může se dokonce stát, že se kolonie ještě více rozptýlí. Někdy pak třeba prořez větví zafungoval tak, že se jen o kus přemístili a byli ještě hlučnější. Nepomáhaly ani zvukové plašiče. „Jedno víme určitě, havrany z města vyhnat nedokážeme,“ dodal Jiří Rozum.

V Budějovicích před časem zkusili udělat na některých stromech razantnější prořez, aby nešla tak snadno udělat hnízda v místech, kam se černí ptáci pravidelně slétají.

„Až při meziročním srovnání uvidíme, jestli to bude mít efekt. Úprava korun stromů je jedna z mála možností, jak situaci řešit. Obyvatelům, kteří v těchto místech žijí, nemůžeme jednoduše říct, zvykněte si. Na druhé straně ale také nesmíme jen tak pokácet celé stromy,“ uvedl náměstek budějovického primátora Ivo Moravec. Odbor životního prostředí stavy monitoruje a pokouší se hledat další řešení.

Zdroj: idnes.cz