S rostoucí dostupností digitálních audio přístrojů narůstá používání hlasové provokace k přilákání ptáků přímo exponenciálně, což vede mezi birdery k nekonečným debatám o etické stránce jejího užití v terénu.

Není pochyb o tom, že nahrávky (přehrávání a nahrávání ptačích hlasů) jsou jednou z nejúčinnějších pomůcek, jak si v přírodě při pozorování ptáků pomoci. Jinak plaché druhy, jsou za účelem lepšího pozorování vylákány z úkrytu nahrávkou hlasu potenciálního rivala. Jestli má tato metoda prokazatelný vliv na ptáky není zcela jasné.

Většina debat kolem užívání hlasové provokace se týká klíčové otázky: Je její užití etické nebo ne? Bez konkrétních důkazů podporujících jednu nebo druhou stranu, zůstává tato problematika nevyřešená. Předpokládám, že metoda hlasové provokace bude i nadále využívána a že se jedná v podstatě jen o jednu z mnoha birderských aktivit, která se s citlivým přístupem použít dá. V dalším textu bych rád doporučil nejlepší postupy sloužící birderům k tomu, aby si pozorování ptáků co nejlépe užili s ohledem k maximálnímu omezení vlivu užití nahrávek na ptáky i další birdery.

Shrnutí
V prvé řadě je nutno zdůraznit, že je používání nahrávek zakázáno v mnoha parcích a rezervacích. Vyrušování všech ohrožených druhů je nezákonné (používání nahrávek může být hodnoceno jako vyrušování). Potenciálně negativnější dopad může mít používání nahrávek v oblastech s vyšším tlakem ze strany pozorovatelů ptáků. V takových oblastech je vhodné užití těchto metod zcela vyloučit. Kde a jakým způsobem nahrávky za jiných podmínek využít, záleží na každém birderovi.

Jak dosáhnout maximálního účinku nahrávek a omezit vyrušování ptáků?
mějte plán – vyberte si místo a cílový druh, nepřehrávejte ptačí hlasy jen tak naslepo
pouštějte krátké úseky nahrávky – méně než 30 s najednou, poté dlouhá pauza před dalším úsekem (více ticha než nahrávky), po zhruba pěti minutách přestaňte (dál ale naslouchejte)
buďte citliví – jde vám o vylákání ptáka z úkrytu, nechcete s ním bojovat
Jak omezit rušení jiných birderů?
nepřekvapte je – oznamte jim svůj záměr využít nahrávku a držte přehrávač po dobu jeho hraní v natažené ruce nad úrovní ramen (vyhnete se tím falešnému poplachu)
nepřehánějte to s hlasitostí a používejte jen občasné krátké úseky nahrávky, nepřehrávejte nekonečně dlouhou a hlasitou nahrávku

Jak to funguje?
Užití hlasové provokace funguje nejlépe u teritoriálních druhů v době hnízdění, kdy si provokovaný pták myslí, že poslouchá soka narušujícího jeho teritorium nebo usilujícího o jeho samičku. Teritoriální samec pak (v ideálním případě) přilétne blíže, aby se konfrontoval se svým sokem, hlídá hranice svého teritoria a zpívá, nebo zůstane zticha v blízkosti samičky a hlídá ji. Samička někdy přiletí, aby se zkontaktovala s „novým samečkem“ a dokonce se může sama vystavovat, aby zaujala pozornost. Hlasová provokace vzbudí zvědavost téměř každého druhu v kteroukoli roční dobu, ale reakce ptáků je mnohem silnější u teritoriálních druhů v době hnízdění a nejslabší u neteritoriálních ptáků v době tahu.

Diskuse
Argumenty pro používání hlasové provokace
Tyto argumenty jsou spekulativní a/nebo subjektivní. Jsme birdwatcheři a pozorování ptáků představuje téměř vždy nějaký druh rušení. Aktivní pozorování ptáků ptáky vyrušuje, ale užití hlasové provokace nabízí šetrnější způsob jejich sledování:
Užití nahrávky snižuje nutnost fyzické přítomnosti pozorovatele v životním prostředí pozorovaného jedince a tudíž (pravděpodobně) snižuje možnost zničení jeho hnízdiště a vliv samotného rušení. Například přehrávání ptačího zpěvu z okraje silnice, ze které může opeřence pozorovat dalších dvacet lidí, je k němu jistě ohleduplnější, než aby těchto dvacet lidí delší dobu procházelo nebo posedávalo v okolí jeho hnízdiště.
Hlasová provokace je zaměřena pouze na konkrétní druh, aniž by rušila druhy další, což je patrně lepší, než procházení skrze teritorium určitého druhu nebo použití pishingu (sykavé zvuky vyluzované ústy) fungujícího na více druhů, kterým vyrušíme všechny ptáky v okolí.
Je možné, že za určitých okolností může hlasová provokace zvýšit sociální postavení samce mezi dalšími příslušníky stejného druhu (viz Výzkum níže).
Hlasová provokace umožňuje lidem bezprostřednější způsob pozorování (analogicky jako třeba pozorování na krmítku). Přiláká ptáky tak, že jsou vidět mnohem lépe, než bývá obvyklé.
Argumenty proti používání hlasové provokace
Mnohé z těchto argumentů jsou spekulativní. Jen první je zdokumentován výzkumem pouze u jednoho druhu. U třech posledních se jedná o vliv na další birdery ve smyslu estetickém.
Agresivní hlasová provokace (s tím, že skutečný pták odletí v roli „poraženého“ jedince) může přinejmenším u jednoho druhu způsobit to, že samec ztrácí svůj status ve vztahu k „domnělému nepříteli“ u své samičky, která hledá onoho cizího samce za účelem mimopárové kopulace (viz Výzkum níže).
Hlasová provokace způsobuje umělý tlak na ptáky – samec obhajující teritorium plýtvá energií pronásledováním neexistujícího soka.
Hlasovou provokací lákáme ptáky do otevřeného terénu, kde jsou vystaveni predátorům.
Hlasová provokace odvádí pozornost ptáků od užitečnějších aktivit, jako je hledání potravy.
Birdeři jsou neradi nuceni poslouchat elektronické nahrávky v přírodě, kde to narušuje jejich vnímání přirozeného způsobu pozorování ptáků.
Zkušené ptáčkaře znervózňují zmatek a falešný poplach, kdy po zaslechnutí vytouženého druhu zjistí, že se jednalo o nahrávku.
Hlasová provokace je „podfuk“ vychovávající líné ptáčkaře, u nichž selhala snaha o získání ceněných terénních dovedností.

Výzkum
Žádným výzkumem nebyl dokladován negativní vliv používání hlasové provokace na ptáky na úrovni populace. Pouze jedna studie popsala vliv na status několika samců (viz níže). Nedokazuje to ovšem, že jde o metodu naprosto neškodnou, znamená to pouze, že žádný negativní vliv této metody nebyl prozatím zdokumentován. K jejím účinkům, které byly popsány, patří nárůst hladiny testosteronu u samců a silnější mateřské chování (stavění hnízda apod.) u samic vystavených hlasové provokaci. Pozorované účinky mohou mít negativní i pozitivní důsledky.

Když je ptačí zpěv přehráván v hnízdním okrsku, je ptačí reakce na „vetřelce“ pozorně sledována samci a samicemi v okolí. Z jedné studie (Mennill et al. 2002) vyplynulo, že vysoce postavený samec sýkory černohlavé (Poecile atricapillus) vystavený agresivní hlasové provokaci pozbyl svůj status, což dokladovalo chování jeho partnerky a sousedů, kteří ho patrně začali vnímat coby poraženého jedince neschopného zahnat svého soka. Zmíněný jedinec pozbyl svojí reprodukční schopnosti, protože pak jeho samice zalétala k jiným samcům za účelem mimopárové kopulace. Tato studie nedoložila změnu statusu u níže postavených samců a snížení celkové hnízdní úspěšnosti párů v okolí, pouze změny původu některých mláďat. Možná by se dalo říct, že tento výzkum naznačil jinou možnost, a to, že samci vystavení často hlasové provokaci mohou potenciálně získat vyšší status v případě, že „vyhrají“ v konfrontaci s neviditelným nepřítelem a pokusí se ho odehnat.

Naopak jinou studií na zelenáčcích černohlavých (Vireo atricapilla) bylo prokázáno, že přehrávání jejich zpěvu trvající déle, než šest hodin denně, s maximální hlasitostí a během hnízdní sezóny, je vlastně přitahuje, aby obsadili dříve neobsazená místa ve vhodných biotopech Texasu. Zelenáčci zřejmě vnímali nahrávky tak, „jako by se jednalo o ptáky s velice malými hnízdními okrsky“ (Ward a Schlossberg, 2004). Na začátku hnízdní sezóny samci aktivně odpovídali na nahrávky, ale s postupující dobou na ně reagovali méně a méně, tak jak je to známé u jiných druhů, kteří se habituují na zpěv tradičních sousedů. Hnízdící páry si v tomto případě, kdy byly vystaveny hlasitému přehrávání zpěvu po několik hodin denně, obhájili a udrželi své hnízdní okrsky a měly vysokou hnízdní úspěšnost (Schlossberg a Ward, 2004).

Čemu se vyhnout?
Za žádných okolností nepouštějte nahrávky nepřerušovaně a hodně hlasitě. Odstrašující případ špatně používané hlasové provokace představuje birder, který chodí kolem s audio zařízením nepřetržitě nastaveným na nejhlasitější přehrávání nebo fotograf, který má svůj přehrávač puštěný ve zvukové smyčce a čeká, až k němu ptáci přiletí. Je to neefektivní, zbytečné a takový způsob hlasové provokace ptákům škodí a vyrušuje jiné birdery.

Poznámka k hlasitosti: Shledal jsem, že vestavěný reproduktorem u iPhone 3G je plně dostačující pro každou příležitost, kdy jsem ho vyzkoušel, i když nedosahuje hlasitosti skutečného ptačího zpěvu. Používáte-li přenosné zařízení s vestavěným reproduktorem, není většinou nutné k němu připojovat reproduktory přídavné. Ať používáte jakékoliv zařízení, měli byste začínat na hlasitosti nižší, než s jakou si myslíte, že zpívá skutečný pták.

Respektujte ptáky

Aby bylo užití hlasové provokace skutečně účinné, vyžaduje si stejnou dávku terénních dovedností jako každá jiná ptáčkařská technika. Musíte k němu přistupovat s rozumem, citlivě a s ohledem k dané lokalitě a chování ptáků, které se snažíte přilákat.

Pečlivé naplánování a znalost cílového druhu vám pomohou odhadnout, kde se hledaný jedinec nachází, nebo kde by být mohl. Pokud jste ho již zahlédli nebo zaslechli, zvažte, ve kterých místech dané lokality hlasovou provokaci spustit. Musíte být v (nebo blízko) hnízdním okrsku, abyste byli úspěšní.

Vyberte si své místo a připravte scénu – Představte si v duchu scénář, jakým se vám pták ukáže. Jak se přiblíží k hrajícímu zařízení a kde si sedne tak, abyste ho viděli. Hlasovou provokaci můžete spustit z místa, kam má pták pohodlný přístup biotopem, kterému dává přednost a kde se nacházejí světliny, porostní hrany a/nebo nápadné odsedací větve, na kterých by byl dobře vidět. Hlasová provokace je mnohdy neúčinná jednak díky tomu, že se pták musí přiblížit nevhodným biotopem, nebo kdy je vegetace tak hustá, že mu umožní přiblížit se do dostatečné vzdálenosti, ale kdy zůstává stále skryt.

Začněte s přehráváním tiše a vždy jen na několik sekund – dejme tomu dvě tři strofy, pak zařízení vypněte, pozorujte a naslouchejte.

Pouštějte krátké úseky nahrávky – Jestli na vás pták reaguje, přehrávejte jen velice krátké úseky jeho hlasu poté, co se ozve, nebo zastavte přestávání v polovině strofy, abyste se ho pokusili vylákat na otevřené prostranství bez přehnaného náporu na jeho „sebeúctu“.

Sledujte odezvu – Pokud se po 30-60 sekundách nedočkáte žádné zjevné odezvy, pusťte dalších 15-30 sekund nahrávky. Uvědomte si, že pták mohl zareagovat tím, že se v tichosti přiblížil nebo tím, že hlídá svoji samičku. Absence hlasové odezvy neznamená, že nereaguje vůbec. Můžete předpokládat, že vás pozoruje. Opatrně sledujte vegetaci kolem vás, ve které se může provokovaný jedinec objevit, a zároveň pozorujte a naslouchejte reakci od okolních samců.

Zůstaňte v klidu – I když nezaznamenáte žádnou reakci, znovu pusťte nahrávku, pozorujte okolí, naslouchejte a znovu hlasovou provokaci opakujte. To vše maximálně po dobu pěti minut. Ovládněte svoje nutkání zakončit provokaci delším a hlasitějším úsekem nahrávky.

Vraťte se později – Řada ptáků zůstane bezprostředně po odeznění nahrávky zticha a začne hlasitě zpívat až s odstupem několika minut. Samci v jiných hnízdních okrscích mohou nahrávku zaznamenat, stejně jako výzvu svých sousedů, která je stimuluje ke zpěvu, také o několik minut později. Když se budete zdržovat v okolí nebo se obloukem vrátíte zpět a zkontrolujete opuštěnou plochu po 10-30 minutách, můžete s odstupem času vytouženou reakci na nahrávku zaznamenat.

Respektujte kolegy ptáčkaře

Buďte zdvořilí – Před tím, než spustíte hlasovou provokaci, zeptejte se přítomných kolegů, jestli nejsou proti.

Nepolekejte lidi – Před každým spuštěním nahrávky oznamte vaší skupině, k čemu se chystáte (stačí říci tiše „playback“) a držte svůj přehrávač během hraní nad hlavou, aby si ostatní kolegové mohli všimnout, odkud zpěv pochází.

Neobtěžujte – Hlídejte si nízkou hlasitost a krátké úseky přehrávání – 30 sekund nebo méně – poté přehrávání zastavte, pozorujte a naslouchejte reakci.

Na závěr
Hlasová provokace je efektivní metodou, kterou vylákáte ptáky na dohled, stejně jako když ulovíte na návnadu rybu. Když ryba skončí na vaší návnadě, měli byste zvolit ještě větší a barevnější třpytku a nahodit ji přímo k další rybě, znovu a znovu. Ale ne… měli byste používat stále stejný typ návnady, nahodit opatrně a zlehka dál od ryby a dostat ji se vší obratností, které jste se doposud naučili. Stejně tak, když se snažíte nalákat ptáka na dohled, a ten projeví zájem o vaše počínání, pak by měl být váš další postup sice stejný, ale opatrnější a obratnější, aby se vám podařilo ještě více vzbudit jeho zvědavost.

Záleží na každém z nás, abychom své kamarády birdery nabádali k zodpovědnému chování v přírodě. Vedoucí skupiny, který používá hlasovou provokaci, by měl působit výchovně na své kolegy a vysvětlit jim její správné používání. Pokud chtějí účastníci exkurze po vedoucím, aby používal nahrávku méně nebo více, měla by tomu předcházet střízlivá diskuse. V mnoha případech je třeba poučit začínající birdery o tom, jaký vliv má pouštění nahrávek, které si právě stáhli do svého mobilního telefonu. Když se nad tím zamyslíme, je pochopitelné, že je v parcích a rezervacích s velkou návštěvností uplatňován úplný zákaz používání nahrávek, což by se mělo respektovat.

Stejně jako v mnoha jiných otázkách týkajících se ptáků, tak i v případě jejich reakce na hlasovou provokaci je mnoho neznámého. Zajímavé výsledky by jistě přinesl výzkum týkající se vlivu této metody na různé druhy ptáků s odlišnou sociální strukturou. Než tomu tak bude, buďme ohleduplní a zodpovědní vůči ptákům i svým kolegům. Předejdeme tím většině potenciálních konfliktů a i nadále si budeme moci dopřávat radost z pozorování ptáků, které na ně bude mít minimální dopad.

Literatura

Mennill, D. J., L. M. Ratcliffe, and P. T. Boag. 2002. Female Eavesdropping on Male Song Contests in Songbirds. Science: 296: 873
http://web2.uwindsor.ca/courses/biology/dmennill/pubs/2002Science873.pdf

Schlossberg, S. R. and M. P. Ward. 2004. Using Conspecific Attraction to Conserve Endangered Birds. Endangered Species Update 21:132-138.
http://www.umich.edu/~esupdate/wholeissueoctdec2004/schlossberg.pdf

Sen, S. K. Bird Call Playback, Ethics and Science. Web page accessed 7 Apr 2011.
http://www.kolkatabirds.com/callplayback.htm

Ward, M. P. and S. Schlossberg. 2004. Conspecific Attraction and the Conservation of Territorial Songbirds. Cons. Biol. 18: 519-525. pdf here
http://www.biosci.missouri.edu/avianecology/courses/avianecology/readings/Ward_MP_2004.pdf

(překlad článku The Proper Use of Playback in Birding)

zdroj fotografie: David A. Sibley. Zdroj: http://www.sibleyguides.com/

zdroj: birdwatcher.cz s laskavým dovolením Roberta Doležala