Na Českodudějovicko

  • úterý, 04 duben 2017 13:39

Přes týden je krásné počasí, tak doufám, že se na konci týdne, když má přijít víkend, nezkazí. S Vaškem se domlouváme na odložené výpravě do Jižních Čech. Sraz máme ve Vrčeni už v pět ráno a tak ještě za tmy vyrážíme směr Blatná, Písek a Budějovice.
Míjíme rybníky Volešek a Knížecí, sem se na zpáteční cestě vrátíme. Po cestě se nám krásně začíná rozednívat a tak krátce před půl sedmou vjíždíme na hráz Mlýnského rybníka v Čejkovicích. Nad hladinou se převaluje hustá mlha, z které slyšíme jen hlasy hus. Máme toho v plánu dneska dost, takže pokračujeme dál s tím, že se sem vrátíme na zpáteční cestě. Malou zastávku uděláme jen na Motovidlu, které má plný stav vody. Na hladině husy velké, kopřivky obecné, lysky černé, potápky roháči a dvě volavky.

029Vracíme se na hlavní budějovický tah a před sedmou parkujeme u Vrbenských rybníků. Je krásný den, sluníčko už svítí od rána a tady po mlze není ani památky. Nedočkavě koukáme na Starý rybník. Stovky racků chechtavých. Hledáme mezi nimi racka černohlavého. Na ostrovní vegetaci sedí letošní první kvakoši noční, napočítáme jich deset. Pokukujeme po kolpících, ale ty zatím nevidíme. Z kachen je tu páreček zrzohlávek a po chvíli objevíme ještě tři. Pomalu jdeme k aleji, která nás provede okolo všech rybníků. Tady to žije, pěnkavy, sýkory, ozývá se můj první letošní budníček menší, nad hlavou nám buší strakapoud velký, který se nám záhy ukazuje ve své kráse na větvi kousek od nás. V křoví se ozve červenka a přeletí na strom nad námi. Mám pocit, že dokud nesáhnu na fotoaparát, ptáci jsou v klidu, jak ho ale přiložím k oku, ihned mizí. Vysoko na špičce smrku zpívá dlask. Kontrolujeme rybník na druhé straně cesty. Velké hejno chocholaček a poláků velkých, mezi nimi párek hoholů severních, kdy hlavně nádherně vybarvený samec může od minuty dělat manekýna. Ale on i sameček chocholačky je v ranních paprscích v monokuláru se svým modročerným kovovým odleskem nádherný.
Přicházíme k druhému rybníku, opět jsou tu desítky racků chechtavých, jinak naprosto běžné druhy kachen stejně jako na Dominu. Racky prohlížíme podrobněji, ale racka černohlavého nenacházíme. Vracíme se k autu, v rákosí pouštíme na pár vteřin modráčka a sýkořici.
Jdeme se podívat na pozorovatelnu mezi rybníky, cesty se začínají plnit sportovci, fotografy, také pejskařů je dost. Je čas vypadnout...před pozorovatelnou sedí na vodě husa, límec V54. Vašek mě upozorňuje na hlas chřástala vodního, pokoušíme se ho dostat z rákosí, ale bezvýsledně. Vracíme se. Další zastávka je u kolpíků, jeden právě dokončuje ranní hygienu, tak ho sledujeme nadšeně v dalekohledech. Okolo něj se motá husa, límec V21. Ihned zapisuju!

022

Jsme u auta a míříme na snídani do Globusu a pak Novohaklovský rybník. Provoz je zatím malý, zejména tady na periférii Budějovic, tak za pár minut parkujeme u rybníka. Rackové, další husy a roháči...láká nás Mlýnský rybník. Přibržďujeme ještě u Motovidla, k osazenstvu z rána se přidala potápka malá. Dlouho se nezdržujeme, blokujeme silnici. Na Mlýnském rybníku zajíždím mimo komunikaci, tady se zdržíme. Na protějším břehu je okolo třicítky jespáků bojovných. Začneme podrobně prohlížet břehy. Pisila čáponohá, letos naše první!! Od břehu nám odletěl s křikem vodouš kropenatý a mezi jespáky je ještě jeden vodouš – první vodouš tmavý. Vašek přidává k letošnímu seznamu ještě husice liščí a racka stříbřitého. Je nádherné počasí, vymetená obloha, jen ten čas, kdyby tolik nepádil...

Přemístíme se autem k rybníku Dehtář s malou zastávkou u malého rybníčku..... Minule byl vypuštěný, dnes se nadýmá vodou. Nikde není vypuštěný rybník, všechny mají nad stav vody. Na Dehtáři na bahnitém břehu jsou husy a přes 60 racků, mezi konipasy bílými se proplétají dva kulíci říční a dva vodouši rudonozí. Potápek roháčů je snad sto. Celý Dehtář bohužel nemůžeme objet, nemáme tolik času a tak se vesničkami proplétáme zpátky na hlavní silnici, abychom po pár set metrech zabočili ke Knížecímu. Tady nás čeká cesta/necesta, ale aspoň už tu nejsou velké kaluže. Z keřů vyplašíme motáka pochopa, okolo létají zvonci a vrabci polní. Auto necháváme dále od hráze a raději pár metrů popojdeme pěšky s monokulárem na rameni. Z hladiny se v intervalech ozývají rány, které mají plašit kormorány. Mají...

Opatrně nakukujeme přes hráz. Na břehu u nás nic, ale na hladině je kachen dost a dost. 3 páry lžičáků pestrých, 2 páry hoholů, 12 chocholaček a kopřivek je okolo 20ti. Projíždím břehy, volavka bílá, popelavá stojí ve vodě a dvě čejky chocholaté. Uprostřed rybníka na vodě loďka, z které se ozývají nepříjemné rány. Raději sedáme do auta a přejedeme k Volešku. Hned při sjezdu stojí auto a dva pánové s dalekohledy koukají, kam jedeme. Zajíždím jako vždy mezi rybníky ke karavanu. Nad námi plachtí dva pochopové a všude okolo nás to zpívá. Jdu ke břehu s monokulárem. Napočítám dalších 54 hus a vidím 4 bahňáky, jak chodí po vzdálených bahnech, ale na přesné určení je to moc daleko. Ohlížím se po Vaškovi. Fotografuje motáky. Okolo hlavy přeletí slavík modráček, zalehneme do trávy a čekáme. Pouštíme hlas a hned máme tři modráčky kolo sebe. Nad hlavou proletují kachny a husy.

Míříme na Řežabinec. Je po poledni, když projíždím Pískem a odbočuji na Ražice a podél kolejí k rybníku. I když mám povolený vjezd, nechávám auto na malém parkovišti na kraji Řežabince. Cesta na pozorovatelnu je vždy kouzelná. Než stačím vyndat věci z auta, Vašek registruje dalšího chřástala vodního. Ozývá se z rákosí kousek od nás. Na ostrůvku jsou zatím jen rackové, na rybáky je ještě brzo. Vyrážíme k pozorovatelně, nad námi klenba stromů, z kterých se ozývají budníčkové, z hladiny jsou slyšet husy, ale přes vysoké rákosí nejsou vidět. Pozorovatelna je na svém místě. Odemykám vrchní patro. Je tu horko na padnutí a miliony much a další milion leží na podlaze. Rychle otevíráme okna, aby se vyvětralo. Kouknu do knihy zápisů, poslední zápis je z listopadu. Než postavím Kowu na speciální držáky, které jsou přimontované venku pod okny (tady staviv nejde ani postavit), je Vašek venku na lávce a hledá sýkořice, moudivláčky a modráčky. Já koukám na hladinu. Další dnešní zrzohlávky, lysky, roháči, rackové a husy a konečně! První dvě potápky černokrké. Věřil jsem, že je dnes „ulovíme“ už na Vrbenském rybníku, ale byly až tady. Volám na Vaška, ať si jde dnes už pro asi 12tý nový druh.

046
Užíváme si klidu pozorovatelny a sledujeme vrcholky rákosí. Ozývá se hlas, který neurčujeme, okolo přeletí pěnkava, v rákosí je na stvolu rákosí strnad rákosí a další modráček poletuje okolo. Jsou dvě hodiny a bohužel čas k návratu. Balíme a zamykáme horní patro a vracíme se do auta. Na Řežabinec je lepší jet brzo ráno a být na pozorovatelně ještě za tmy, ale není všem dnům konec.

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte