Poslední dobou bylo nějak všeho mnoho. Jak kultury, cirkus Kiss a během týdne přišel další cirkus v podobě Rammstein, dokončovací grafické práce na XV. ročníku Basinfirefest se táhly dlouho do nocí po dobu několika týdnů, ale dnes je Plzeň a okolí, včetně dálnice, „ozdobena“ odevzdanými billboardy a práce na brožuře BFF 2017 se pomalu blíží ke zdárnému konci, celková rekonstrukce bytu stála víc sil, než člověk plánoval, ale je hotovo a já si můžu s čistou hlavou naordinovat konečně den volna.
Ráno vyrážím před pátou hodinou. Ač je brzké ráno, obloha slibuje nádherný parný den. Mířím za Vláďou. Dnešní cíl – hýl rudý, strnad zahradní a linduška úhorní. Jsem zvědavý, kolik bude zásahů! Před půl sedmou nabírám Vladimírka a míříme na Boží dar k první zastávce. Na Božím Daru je vidět, že je po dešti a po kopcích se válí řídká mlha. Zastavujeme na prvním stanovišti a hlas hýla rudého máme během několika vteřin. Určujeme směr a vracíme se autem o kousek výš. Vylézáme z auta a hlas hýla je velice intenzivní – konečně sedí pár metrů od nás na nízké kleči a zpívá samičce, která poletuje okolo.

Za chvíli nám mizí oba a my pokračujeme v obhlídce. Ve finále na Božím Daru najdeme 5 vybarvených samců a jednu samičku hýlů rudých. Překvapil nás rákosník zpěvný. U malé louže o sobě dává vesele vědět o sobě světu.Přejíždíme do údolí s malou zastávkou na Meluzině. Na pěvušky podhorní už není doba, ale zkoušíme ořešníka kropenatého, který se tu zdržuje po celý rok. Dneska ovšem bez valného úspěchu, tak nás potěšili budníčkové větší a menší, pěvuška modrá a linduška lesní. Pokračujeme v naší krasojízdě. Přejíždíme pomalu 100km na další lokalitu, kde se již po 4 sezóny zdržuje strnad zahradní. Jak to bude asi letos?? Sluníčko už pěkně pere do auta a obloha je jasná, jen když se podíváme zpět na Krušné hory, vidíme, že vrcholky stále halí mlha.

Jsme na místě XY. Dalekohledy, aparáty a vyrážíme s obavami do terénu. Hejna špačků, strnad, ale luční a lindušky luční a lesní. Ze země vylétávají do výšek skřivani polní, aby se o kousek dál zase snesli k zemi. Důkladně prohlížíme všechny kůly, ale mimo zmíněné lindušky a nově obou bramborníčků nic jiného nenajdeme. Přicházíme k místům, kde jsme strnada zahradního našli minulý rok. I tady se okolí a terén markantně změnily. Vše je více zarostlé plevelem. Zastavujeme se na vrcholku jedné hromady písku. Nad hlavou krouží pochop, na nedalekém poli je vidět čejka chocholatá. Před námi přeletí konipas luční, ale...ozval se hlas strnada zahradního. Máme ho – i pátou sezónu tedy našel cestu na „svoje“ místa. Rychle pořídíme fotografie a mizíme. Cestou k autu spatříme poštolky a káni lesní a kroužícího čápa černého. U auta malé občerstvení a zapisujeme kukačku, pěnici pokřovní, slavíkovou a hnědokřídlou, slavíka obecného a čeká nás opět přes 70km na jezero Most.

Po více jak hodinové jízdě děláme kratší zastávku u Mariánských Račic u rybníka. Sluníčko už hodně připaluje, za hodinu bude poledne. Na zdejším rybníku se zdržuje jak bukač, tak bukáček. Vydáváme se na cestu okolo rybníka. Mladí roháči se vozí na zádech rodičů a na vzdálené straně jsou vidět hejna hus velkých s malými. Občas pouštíme nahrávku jak bukače, tak bukáčka – bezvýsledně. Na vrcholku rákosí sedí a zpívá rákosník velký. Vůbec mi připadá, že je jich letos moc a jeho příbuzný – rákosník obecný. Z lesa zpívá žluva hajní. Pomalu postupujeme okolo rybníka. Zapisujeme hřivnáče, strnady rákosní, konipase bílého a lučního, labutě velké. Chvilku sledujeme pokrok u rybářů. Návnadu jim daleko do rybníka zaváží dálkový robot. Kde jsou ty časy, kdy se nahazovalo prutem!

Mostecké jezero – třpytící se hladina láká ke koupání. Už je opravdu horko. Zahlásíme se na dispečinku a stavím dnes poprvé stativák. Před velkým jezerem na malém rybníčku je asi 30 hus a některé mají límce. Říkám Vláďovi, že je musíme odečíst pro Jardu Zet. Chvíli to trvá, ale O49, A10, A07, I57,O88 a I33. Než dopíšeme čísla, je u nás ostraha jezera. Opět předkládáme povolení. Čekáme pár minut na ověření, než můžeme jet dál. Tady to berou opravdu důsledně.
Vjíždíme branou do areálu jezera a jedeme pravou cestou k dnešnímu třetímu cíli – lindušce úhorní. Cestou sledujeme desítky bramborníčků černohlavých. Vylíhlo se jich teda požehnaně, jinak ani na hladině, ani v rákosí žádná hitparáda. Občas se na rákosí ukáže rákosník velký a bramborníčci. Vyjíždíme do strmého kopce a parkujeme na rozcestí. Lindušku jdeme hledat pěšky. Cesta je rozpálená a nikde ani stín. Jak moc pálí sluníčko, uvidím na svých nohách, až se vrátíme k autu. Sledujeme všechna zajímavá místa, kde by se linduška mohla nacházet.

Dostáváme se na druhou stranu jezera a zatím nic. Jen skřivani a je jich tu také požehnaně. Na cestě zpátky nám ze strmého břehu vzlétne pták a zapadne nedaleko od nás. Z 90% jsme přesvědčení, že jde o hledanou lindušku úhorní, ale dokud ji neuvidíme na 100%, nebudeme ji zapisovat. Ač víme, kam zapadla, najít se nám ji nepovede. Pokračujeme zpátky k autu. Ťuhýk šedý je malou náplastí za lindušku úhorní. Je vidět, že tu nedaleko krmí mladé. Jsme u místa, kde jsme měli lindušku úhorní minulý rok. Před námi se vznese do vzduchu pták – linduška úhorní. Bingo! Zalétne na kopec nad námi. Vláďa se za ní vydává, já to s nohama nezvládnu, tak čekám. Vrací se bez fotografie, no vždy to opravdu nejde. K autu už dojdeme v povznesené náladě. Všechny tři druhy dnes máme!
Vyjíždíme z jezera a vzhledem k času zamíříme na naší „malou Moravu“. Tam jsme za necelou hodinu, parkujeme mezi keři a vydáváme se na step, poohlídnout se po dudkovi. Pomalu v rozestupu pomalým krokem procházíme step. Opět nikde ani stín, jen malé keříky, z kterých se ozývají pěnice slavíková, hnědokřídlá, pokřovní a černohlavá, zvonci, kosové. Procházíme pískovcová údolíčka, ani letos se vlhy nevrátily a jejich nory jsou tiché. Na stromě před námi zabubnuje žluna zelená. Vycházíme z pískovcových skalisek a pokračujeme ke starým ovocným stromům. Někde za námi zpívá konopka obecná a pěnkava. Zkoušíme krutihlava a za pár sekund nám sedí nad hlavou. Rychle aparát a pokračujeme. Blíží se 17tá hodina a já to mám domů zhruba 2 hodiny jízdy. Končíme, Vláďu odvážím a pokračuju na Plzeň a dál. Byl to víc než úspěšný den.