Pátek večer a já si nadšeně balím „ptačí“ věci jako za starých časů, příručka, fotoaparát, dalekohledy, oblečení ... ráno vyrážím s partou birderů okolo Vládi do terénu. Ani raději nepočítám po jak dlouhé době a asi na jak dlouho zase! Jedeme do krajiny desítek rybníků v okolí Českých Budějovic. Jejich cesta (kamarádů) vede okolo nás, takže mě naloží a večer zase vyloží před domem jako zavazadlo.
Ráno klape vše jak na drátku a tak mám přistavený „taxík“ ještě s časovým předstihem. Mirka, Vláďa a Martin čekají už před autem. Krátké seznámení s Martinem, dávám věci do kufru, dostávám „VIP“ místo, kde si mohu natáhnout nohu, vyrážíme z Nepomuka. První náš cíl budou Vrbenské rybníky. Nemusím řídit, tak pozoruju krajinu, registruju čápa černého, kosy, vlaštovky a běžnou ptačí havěť.
V autě je výborná nálada, povídají se historky ze života a pozorování, takže cesta utíká. Jsem tu dnes trošku jako domorodý průvodce, tak kamarády občas upozorňuju, kde se budeme na zpáteční cestě stavět. Knížecí rybník, Volešek...
Před Budějovicemi obdivujeme nejen dominantu „populárního“ Temelína, ale i louku „posetou“ volavkami popelavými a bílými, to už vjíždíme do jihočeské metropole a za pár minut parkujeme mezi domy na kraji Budějovic. Sborka stativáků, jak Vláďa rád říká, mezi tím si dávám první šálek kávy a vyrážíme. Počasí nám zatím přeje, jasno, svítí sluníčko, jsme zvědaví, jak dlouho nám počasí vydrží. Pár metrů od auta máme první zastávku. Scházíme k vodě rybníka Nového, abychom obdivovali strom na ostrově s kolpíky bílými, mezi kterými sedí i kvakoši noční. Nad vodou se proletují jiřičky, vlaštovky, rackové, po hladině plují husy velké, kopřivky, chocholačky, roháči a okolo nás se nese ptačí štěbetání.

Pokračujeme krásnou alejí starých listnáčů, která vede okolo třech rybníků. Z korun se ozývají budníčci, koňadry, modřinky, lejsek šedý a bělokrký, cukruje hřivnáč, proletí strakapoud a ozývá se žluna zelená...Zastavujeme u dalšího rybníka. Nebyl jsem tu delší čas a tak koukám, celý rybník prošel rekonstrukcí, vybagrované bahno, opravené hráze, vytvořené umělé ostrůvky... cedule hlásá, že EU za rekonstrukci zaplatila 108 000 000 Kč, no potěš koště. Na hrázi potkáváme dalšího birdera, dáváme se do řeči, zjišťujeme na co se těšit.

Druhý rybník (na mapě nemá jméno) je dominantou racků, kterých jsou tu desítky. Po ostrůvku běhá kulík říční a mezi racky chocholatými najdeme i dva racky černohlavé. Z hráze se vracíme zpět do aleje na hlavní cestu a pokračujeme na Domin. Na seznam dopisujeme slípku, husice liščí, zrzohlávky, potápky malé, dalšího racka černohlavého...Ještě přehlédneme rychle Černiš a vracíme se. Finální na zdejším zápisu je ledňáček říční

Nasedáme do auta a po periférii Budějovic se přesouváme k Vyšatovu. Pečlivě z auta pročesáváme louky u Vyšatova, před pár lety tu byly volavky rusohlavé, no dnes jen „popelky“. Stavíme na hrázi Vyšatova. Rackové bělohlaví, chechtaví, kádéčka, kopřivky nedaleko nás, levý břeh lemuje asi 30 volavek popelavých a bílých, které stojí jako kůly zaražené do vody a čekají na svoji chvíli a uloví rybku. Ostrůvek pár stovek od nás slibuje lepší podívanou, hejna rybáků obecných, ale i první dnešní pisily a tenkozobci. Přesouváme se na bok Vyšatova a „zaplouváme“ do porostu s heslem na rtech - vidět, ale nebýt viděn. Vzhledem k tomu, že se mračna rybáků nezvedla, jsme to zvládli na jedničku. Z bezpečné vzdálenosti pro ptačí osazenstvo sledujeme a fotografujeme tenkozobce, pisily, brodící se pár metrů od nás. Okolo tenkozobců se hbitě pohybuje jejich letošní omladina, rejdící prohnutým zobákem ve vodě stejně zručně, jako dospělí. Věnujeme pozornost rybákům, kteří svorně sdílí ostrov s racky chechtavými a sem tam čejkami a jednou čírkou.
Projíždíme stativáky vzdálené břehy, mezi 15ti husami velkými najdeme i dvě bernešky velké, roháče...

Pár zastávek je ještě před námi a tak v 11 hodin nasedáme do auta a vyrážíme na Čejkovice a Bezdrev, který je dalším plánovaným cílem s malými zastávkami na Motovidle a Mlýnském rybníku, které nepřinesly nic převratného.
Zdravotní zastávka na Benzině (Dasný), doplňujeme hladinu kávy v těle, před autem nám u ní hopsají stehlíci, nad námi luňák červený, sluníčko opět vysvitlo a je nám fajn.
Bezdrav, po kratším bloudění městečkem (Zliv) se ocitáme v bodě B, kam jsme měli zamířeno. Parkujeme před penzionem Bezdrev, na záda házíme stativy a hustou vegetací hledáme cestu na břeh poloprázdného rybníka. Vycházíme z lesíka a místo vodní hladiny nás vítá zarostlé vysychající bahno, hladina je pár set metrů od nás, ale!! Už tři husice rezaté viděné z dálky nám zvedly adrenalin, stejně tak čtyři orlové mořští (ve finále jsme došli k číslu 9!!)

Stovky racků, rybáků a kachen jsou příslibem možných vzácných objevů. Kdo ví. Zíráme nad velkými čísly kopřivek obecných, tolik kusů na jednom místě jsem snad neviděl. Mezi prohánějícími se rybáky obecnými je jeden rybák černý a velkou radost nám udělali dva rybáci velkozobí. To už byl důvod k oslavě, pro dva z výpravy životní druh. (Ach ty seznamy-))))

Další přesun je na rybník Knížecí a Volešek, oba na vysoké vodě, takže nic moc, ale přesto jsme na poli před Knížecím rybníkem zastihli jednu osamělou koroptev polní a v koruně listnáče na hrázi žluvu hajní.

Volešek nám nabídl mimo vysoké vody rákosníky obecné, velké a zpěvné s konipasy lučními. Cestujeme dál...

Před Pískem nás objížďka hodí do města a chvíli nám trvá, než se vymotáme, abychom mohli vyrazit na Ražice a jejich Řežabinec.
Řežabinec je nádherný rybník Z jedné strany obklopen lesem, druhý břeh se otevírá velké louce, břehy lemuje prales rákosí. Jeho kouzlo podtrhuje úchvatná pozorovatelna, která se tyčí v rákosí vysoko nad ním a vodní hladinou. První patro pozorovatelny je určené široké veřejnosti. KIíče od patra druhého nám umožní ještě lepší výhled po celé hladině a nad rákosí, v kterém vidíte míhat se rákosníky, modráčky, moudivláčky, sýkořice, když přijde jejich čas. Rád jsem tu trávil na pozorovatelně brzká rána, kdy se pomalu zvedala mlha, na hladině a okolí se probouzel život a shon běžného ptačího dne, který začal sháněním potravy. Stálo za to si vždy přivstat. Málo vody nám slibuje dobré prostředí bahňáky, až zase potáhnou. Zatím tu zastihneme jen 10 čejek a dva vodouše rudonohé, kopřivky, labutě, nad námi luňák hnědý, husy, husice liščí, volavky, roháči.....

Vracíme se k autu, budníček větší a menší, pěnice, kukačka, slavík, žluva, rákosník proužkovaný....to vše se ozývá buď z divočiny na levé straně, nebo z rákosí na straně pravé.
Tečkou za dnešním dnem je rybník Skalka pár kilometrů od Řežabince. I on je na plné vodě, takže velká překvapení se nekonají. Vzpomínám na doby, když z vody vystupovaly ostrůvky bahna a nebyl tak zarostlý. Bekasíny, kolihy... tady to tehdy žilo. Poslední definitivní tečkou dnešního dne byl krásný zpěv skřivana lesního. Jinak klobouk dolů před znalostí ptačích hlasů Mirky.
Kompletní seznamy dnešních ptačích druhů umístíme na eBird