Od 90. let minulého století sbírají členové Holýšovského ornitologického klubu údaje o mortalitě ptáků na pevně vymezené studijní ploše na jihozápadním Plzeňsku. Plocha má velikost cca 520 km2 a již podle jména našeho klubu není zase až tak překvapivé, že zhruba uprostřed této plochy leží malé město Holýšov, stále patřící do okresu Domažlice v Plzeňském kraji.

Údaje o mrtvých ptácích (včetně zničených snůšek a mláďat před dosažením plné vzletnosti v hnízdech) jsme zpočátku nesbírali příliš intenzivně, ale zhruba od roku 2010 je sběr těchto dat jednou z priorit sběru údajů o volně žijících druzích ptáků. Hned na začátku je třeba připomenout, že nálezy mrtvých ptáků jsou víceméně náhodné a některé mortalitní faktory jsou tímto způsobem sběru ve výhodě. Např. hlášení mrtvých ptáků na silnici, kteří jsou sraženi auty, je údaj, který se dá zjistit relativně snadno. Oproti tomu nálezy mrtvých ptáků (zejména střední a malé velikosti), kteří uhynuli z přirozených důvodů někde volně v přírodě, jsou v podstatě nezjistitelné. To je třeba mít na paměti při práci s přiloženou tabulkou. Do konce roku 2011 se nám podařilo nashromáždit údaje o 444 případech úhynu ptáků ve volné přírodě.

Pokud se podíváme na jednotlivé mortalitní faktory, tak na prvním místě je predace. Jednak jsou to predovaná hnízda, která jsou např. v budkách snadno zjistitelná. Dále jsou to nálezy predovaných ptáků na hnízdech dravců a sov. Např. u výra velkého to jsou sluka lesní, kalous ušatý, poštolka obecná, holub hřivnáč, koroptev polní, drozd zpěvný. Zajímavým případem predace je nález mrtvého dospělého sýce rousného, kterého přinesla domů kočka v Honezovicích na Plzni-jihu dne 26. 11. 2011. Na druhém místě to jsou jiné důvody. Sem patří nálezy mrtvých ptáků, u kterých není zřejmý důvod úmrtí, i když u takto nalezených ptáků, zejména před 2. světovou válkou a těsně po ní, jsou ptáci většinou střelení. Patří se také opuštěná hnízda z důvodů, které nám nejsou známé. I z posledních let jsou zde i případy, kdy si člověk myslí, že to není vůbec možné. Např. 17. 4. 1988 byla na malé bažince u obce Zbůch nalezena mrtvá dospělá labuť velká, která byla ubita lidmi. Další v pořadí jsou přirozené příčiny. Sem patří např. mrtvá čapí mláďata vyházená z hnízd starými ptáky nebo mrtví mladí rorýsi v důsledku nedostatku potravy. Zajímavým, i když zároveň tragickým případem, je nález 21 uhynulých mladých jiřiček dne 14. 6. 2000 u Kulturního domu v Holýšově na Domažlicku po silné bouřce. Všechna mláďata uhynula v důsledku pádu promočených hnízd po průtrži mračen spojené se silným větrem, který bičoval jednu stěnu domu, kde byla v oknech přilepená jiřiččí hnízda. Evidujeme 43 případů zastřelených ptáků, z nichž většina pochází z doby před světovou válkou. Že se tento faktor nevyhýbá ptákům ani v poslední době, to potvrzují bohužel i tyto případy: 1. 7. 1999 byl zastřelen vzduchovkou mladý sýček obecný v Kostelci na Tachovsku, v únoru 1999 pak samice krahujce v Líních (o. Plzeň-sever) a otřesným případem je zastřelení dospělého čápa dne 14. 4. 1977 v Chotěšově na Plzni-jihu. Mortalitním faktorem, který se stále více dere dopředu, je železniční a hlavně silný silniční provoz. Sražených ptáků přibývá, zejména po otevření dálnice D5, kde jsou v posledních letech jen na krátkém úseku, který máme pod kontrolou (cca 25 km), hlášen nálezy velmi často. Posledním hodnoceným faktorem jsou dráty a sloupy elektrického vedení. Na nich zahyne zcela nepochybně více ptáků, než máme v evidenci. Oběti se však obtížně hledají a bez systematického hledání zůstane tento faktor asi pořád v pozadí důvodů ptačí mortality.

Mortalita ptáků a její příčiny nás zajímají samozřejmě i dále. Pokud byste někdo chtěl ve sběru takových dat pomáhat, je to samozřejmě možné i vítané. Nejjednodušší možností je zadání takových případů do veřejně databáze nálezů a pozorování volně žijících druhů ptáků na birds.cz.

Mortalita volně žijících ptáků - Ptactvo jihozápadního Plzeňska 1876-2011

 Autor: Libor Schröpfer