Budík nařízený opět na půl pátou ráno po hmatu vypínám, neboť už chvíli před ním mne vzbudily dešťové kapky, neúnavně bubnující do parapetu okna. Dopřáváme si ještě tak dvě hodinky lenošení, než pokojem konečně zavoní ranní nápoj bohů. Nedaleko pensionu jsme objevili ve všude přítomném Lidlu výborné bagetky, které jsou opravdu vynikající a tak nebyl žádný problém dnes skočit pro ty opravdu čerstvé. U snídaně plánujeme, kam dnes. Včerejší plán vzal díky nočnímu dešti malilinko za své, ale my máme i plán B. Pojedeme směrem na Lesmont, kde jsou podle našeho věčně veselého francouzského kamaráda dvě velká jezera Lac d´Auzon-Temple a Lac d´Orient a možnost, že konečně uvidíme jeřáby i poněkud blíže na okolních polích, se zdála zase o něco vyšší.
Protože Bůh má rád fotografy, přestalo pršet :-), chvatně balíme a vyrážíme vstříc dnešním zážitkům. Cesta vede nefalšovaným venkovem francouzského severu a člověku by se až nechtělo věřit, že je ještě stále na území jedné z nejvyspělejších zemí západní Evropy...


Vítr se však rozhodně nechtěl vzdát své vydobité pozice tak snadno jako déšť a tak nám u prvního z jezer, které je ale téměř bez vody, pěkně cuchá vlasy a strká do foťáků a dalekohledu. Na nízké vodě je pouze nekolik hus velkých a na kamenité hrázi pobíhá zmateně konipas bílý.
Zato druhé jezero s tajuplným názvem Lac d´Orient, to už bylo docela jiné kafe! Podle všude přítomných směrovek dojíždíme k lesnímu upravenému parkovišti, odkud vede pěší stezka k nedaleké pozorovatelně.


Cestou nalézáme zajímavou žabku, která je moc hezky maskovaná v podzimním barevném listí a dostává od nás nové české jméno "Podzimnice listová" :-) Karl Linné by se z nás musel střelit! :-)
Ornitologická pozorovatelna v tomhle koutu rozlehlého jezera, bohužel s vodní hladinou na hony vzdálenou normálnímu stavu, je opět malým důkazem toho, co leží ochráncům přírody na srdci jako jedna z priorit. A to je to, že přirodu je lidem (návštěvníkům) třeba ukázat, ne vše zavírat a pak pro kamarády a "vlivné" jakoby pootevírat vrátka, aby tu krásu mohli spatřit pouze vyvolení. Nene, tady se pěkně všechno ukáže a kam člověk může, těžko dělá bordel, to víme všichni, když může každou chvilku někdo přijít, kdo by ho načapal. :-) U téhle "Eifelovky" mne překvapila ještě jedna technická vychytávka a tou byly zastřešené schody, ono zde pak za podzimních deštů letět dolů po kluzkých, listím pokrytých schodech.. ouu, to by bolelo! :-(


V patře nezbytná lavička a jak už je zvyklostí, krásně provedená i informační tabule o místní avifauně a že jí tu je teda požehnaně... Sem by se někdy vyplatilo zajet i na samostatný výlet! Celá tahle oblast je součástí přírodního parku Parc naturel régional de la Foret d´Orient

Ptáků je na opravdu vzdálených bahnech a tenounké klikaté stužce vody vidět neskutečné množství, už po několikáté litujeme, že jsme dosud neinvestovali alespoň do "dobrého" monokuláru, který by nám pomohl tento handicap na našich cestách za ptáky alespoň trošku zmírnit...

Ještě dělám poslední fotku pozorovatelny z druhé strany, střízlík obecný a červenka obecná mi u toho statečně asistují a my se vydáváme pomalu na cestu zpátky. U auta pojíme něco ze zásob a pomalou jízdou se vydáváme na cestu k "našemu" jezeru Lac du Der, kam bychom měli dorazit tak akorát, abychom stihli večerní tah jeřábů na nocoviště...
Lidé kolem jezera v tomhle ročním období jeřáby doslova žijí. Pensiony blízko jezera jsou beznadejně vyprodané a lidé odjíždějí s tím, že si podobný termín už zároveň rezervují na rok příští. Infocentra mají otevřeno a lidé si kupují mapy okolí, pohlednice s ptačími obyvateli této oblasti, k dostání je i odborná ornitologická literatura a moje všude oblíbené samolepky :-)

Perfektně upravená karavanová stání pro obytná auta však nacházíme i přímo u jezera a o velkém zájmu lidí o jeřáby svědčí i neskutečný počet těchto aut na největším z parkovišť. Lidé tady zkrátka tu přírodu nějak více berou za svoji... Musím se usmát, když si představím, co by asi dělali představitelé např. CHKO Pálava, kdyby nedaleko Nesytu vyrostlo takové karavanové "městečko" a lidé se chodili na pozorovatelny dívat na ptáky... Jenže je dobré si uvědomit, že ti lidé tady do kraje přináší i peníze, každé auto za stání platí, lidé jí v restauracích, nakupují v obchodech a kdyby každý návštěvník utratil byť i jen 1,- Eur , jsou to vskutku nemalé peníze, které mohou jít zpátky do ochrany přírody.

Večer se přiblížil spolu s hřejivými paprsky až příliš rychle. Sleduju oblohu nad jezerem i lidi kolem. Manželka si fotí opodál ty svoje úžasné reportážní momentky a já naslouchám křiku racků (jen nevím, jakých), hvízdání kolih velkých, volání jeřábů, mezi než se co chvililinku vmísí písknutí jeřábího dorostence a je mi fajn... A zítra se vydáme na sever! Kam? No nechte se překvapit, jeřábů opět nic moc, ale o to více legrace! ;-)

autor: Jan Veber www.veberphotobank.com