Premiéra filmu Planeta Česko mě nadchla a smekám klobouk a uznávám, že je to jeden z nejlepších dokumentů, který kdy v Česku vznikl. Tím víc, že z terénu člověk ví, jak těžké je někdy pořídit kvalitní fotografii a kolik trpělivosti to stojí. Zajímavosti se na diváka chrlí od samého začátku až do konce a osloví nejen děti, ale i dospělé. Stran náhledu na fungování přírody až neobvykle osvícené, všemožným rádoby ekologům a pseudo ochranářům musí při sledování dokumentu naskakovat mnoho, mnoho pupínků..., jak se píše na CSFD. Trefné a nelze nesouhlasit! Jsem rád, že pan Marián Polák souhlasil s rozhovorem.
Jak jsem koukal, už v úvodu filmu bylo vidět, že vás kamera lákala od mala. Proč jste ale zvolil právě téma přírodu?
To bylo nějak přirozené. Od mala jsme běhali venku a sbírali kameny nebo motýly a později mi uhranuly knihy od Jana Rysa, Slávy Štochla nebo Dr. Staňka a taky tv seriál Amatérští přírodovědci. V osmé třídě jsem dostal Fotopušku Zenit, hned s první fotkou vyhrál fotosoutěž časopisu ABC a bylo rozhodnuto. Po gymnáziu jsem chtěl jít studovat buď systematickou biologii, nebo dokument na FAMU a na FAMU byly talentovky dříve a mě tam tehdy vzali.
Jak dlouho trvala příprava filmu? Kdy vůbec vznikla myšlenka na Planetu Česko? A kolik uplynulo času od myšlenky k realizaci?
Příprava trvala vlastně celé ty roky, které se filmování přírody věnujeme. Bez nich bychom se do takového projektu nikdy nemohli pustit. Během té doby jsme nasbírali zkušenosti, vyzkoušeli si některé postupy filmování nebo poznali spolupracovníky a místa k natáčení. Kdysi jsem také snil o filmu o přírodě, který by se promítal v kinech, ale pak ho nahradila myšlenka na velký televizní seriál o české přírodě. Těch námětů jsme podávali spousty a máme jich plné šuplíky, ale nikdy na to nebyly peníze. Až díky tzv. Norským fondům a společnosti Beleco se podařilo zajistit hlavní zdroj financování, ale byli jsme zase pod velkým časovým presem a seriál tak byl vyloučený. Takže jsme se vrátili k myšlence na film pro kina, ale i tak vymýšleli jak ho stihnout natočit v dobré kvalitě. To se psal pozdní podzim roku 2014. Začali jsme psát a vymýšlet dokument s hranými pasážemi, který by se dal natočit za jediný rok a přilákal by lidi do kina. Jenže těch peněz nakonec zase nebylo tolik, takže hrané pasáže vypadly a někdy v březnu 2015 jsme to celé překopali zpět do podoby dokumentu a začali natáčet. Naštěstí se pak povedlo prodloužit datum odevzdání a získali jsme tak ještě jedno jaro a celý film byl pak dokončen někdy koncem roku 2016. Na poměry výroby celovečerního přírodovědného dokumentu to bylo extrémně rychle hotové.
Měl jste přichystán nějaký základní scénář, jaké druhy a kde budete hledat, včetně časového plánu kdy je hledat a šel na jisto, nebo tam bylo i nějaké „echo“, že se někde vyskytl zajímavý druh.
Byla to kombinace všech těchto postupů. Základní scénář a idea byly, taky vytipované lokality a ostatní se přidávalo “za pochodu”.
Postupoval jste vždy podle scénáře, nebo jste se jen, jak se říká „na blind“ potuloval s kamerou
S tou dnešní technikou se bohužel už nedá jen tak potulovat, to jde maximálně s foťákem, ale ne už s kamerou. Jen stativ váží 14 kg. Maximálně jsem se potuloval a obhlížel - hlavně na kole - bez kamery a pak se vracel už “na jisto”. Tam ty uvozovky hodně patří, protože jisté nebylo nic.
Vím, že všechny záběry musely být náročné a vy se vyzbrojit notnou dávkou trpělivosti, ale přesto, který záběr vám dal nejvíce zabrat.
Bylo nás několik kameramanů, takže každému dalo zabrat něco jiného. Mě daly zabrat lovící užovky, bobři, datlík nebo tetřev a pak zvířata, která se ve filmu neobjevila, protože mi dala zabrat příliš a už jsem to nestihl dotočit. Třeba jeřábci nebo sýčci v paneláku.
Byl druh, s kterým jste počítal a ve finále „utekl“ a naopak, dostal se tam „někdo“ s kým se nepočítalo?
Já jsem nepočítal s ničím. Všechno je nejisté. Třeba ti jeřábci mě ale mrzí. Chtěl jsem je mít v kontextu opuštěných šumavských vesnic a rozvalin, ale mám jen asi tři použitelné záběry a to je málo. Nepočítali jsme s kulíškem, měl být jen datlík, ale kulíšci nám přistáli skoro do záběru, kdy se servali a spadli do sněhu pár metrů před kameru. Takže jsme je rádi zařadili.
Na který záběr vzpomínáte nejraději?
To je těžké takhle říct. Těch záběrů je určitě víc. Já zažíval štěstí pokaždé, když se ta nebesa konečně otevřela a podařilo se natočit něco zajímavého. Třeba lov užovek, páření kulíšků, vykousávání tesaříků, tetřeví tok, muflony na pozadí elektráren atd.
Filmovalo se napříč republikou – Šumava, Pálava..., vracel jste se na některá místa vícekrát? Psal jste si hodiny strávené venku a ujeté kilometry, nebo bylo lepší to nesledovat?
Vracel jsem se a někdy i mnohokrát, třeba právě na Šumavu. Hodiny jsem si nepsal, ale zhruba tuším, že jsem točil asi 200 dnů, plus další dny na obhlídkách a kilometry kvůli cesťákům někde napsané mít budu. Odhaduju to tak na 60 tisíc.
Měli jste k filmování k dispozici místní znalce a odborníky? U výsypek a lindušek bych předpokládal Vaška Berana?
Bez lidí jako je Vašek by to nikdy nešlo, počítali jsme, že na filmu pomohlo asi 150 lidí. Je to jejich zásluha, že film vypadá, jak vypadá.
Jak velký byl váš realizační team, který s vámi jezdil?
No já jezdil sám nebo s jedním s kolegů scénáristů, kteří mi pomáhali i v terénu. A k tomu se podle potřeby někdy přidal i místní znalec nebo odborný konzultant. Kolega Jirka Petr měl zase k ruce Lubu Hláska a podvodní kameraman Hugo Habrman taky většinou pracoval ve dvou. Letecké záběry se dělají také ve dvou.
Veškeré filmové záběry jsou vaše, vyloženě „udělané“ pro film, nebo byly použity i některé starší záběry? (Teď nemám na mysli vaši prvotinu – Jaro na rybníce)
Je tam použité i několik záběrů z archivu Jirky Petra a Vaška Šeny, nemělo smysl přetáčet třeba černé čápy, protože ty měli natočené perfektně z minula.
Dostal jste se během filmování do situace, kdy jste symbolicky „seknul“ s kamerou a pokračoval další den?
Ponechme to bez komentáře :-) Řekněme, že těch kritických chvil byla spousta a to nejenom při natáčení, ale i při dokončování filmu.
Hledali jste a objevili jste některá nová zajímavá místa, nebo jste filmoval na pro vás již známých lokalitách.
Byl jsem i na - pro mě - neznámých místech, ale převažovala ta, která jsem už v minulosti navštívil.
Technický dotaz, máte přehled, kolik hodin jste musel natočit, aby vznikl 81 minut dlouhý film?
Nemám, jsou to ale jistě desítky hodin. Ale hlavně to spíš měříme v TB, protože se hodně používají zpomalené záběry a tam se to špatně měří. Takže několik desítek TB dat to bude.
Plánujete Planetu Česko vydat i na DVD?
To záleží na zájmu diváků a na záměrech producenta a distributora. Zájem tu asi je, takže uvidíme. Vypadá to, že bude i kniha a to by byla podle mne i hezká kombinace.
Z filmu na mne „dýchala“ myšlenka, která je podle mne v současné dokumentární produkci o přírodě docela výjimečné - a sice nepodceňujme přírodu, ona není zase tak bezmocná, jak si mnozí z nás myslí, a dokáže si poradit sama. Co reakce ochranářů?
Společnost Beleco a Fórum ochrany přírody, kteří za Planetou stojí, jsou ochranáři, takže to jsou i jejich myšlenky. Odborníci tedy filmu fandí. A myslím, že to poselství filmu chápe i neodborná veřejnost.
Co vás osobně na přírodě přitahuje, teď ne jako filmaře, ale jako člověka? Dáváte některému živočišnému druhu přednost? (pro mne, jak jste už zjistil, jsou to ptáci)
Je to ten život, svoboda, dokonalá harmonie, je mi tam dobře podobně jako většině lidí. Pořád jsem asi nejvíc ornitolog.
Máte v plánu další podobné dokumenty s podobným námětem? Popř. něco v hlavě, nebo rozpracováno?
Témat máme spoustu, ale nemáme obligátně peníze na jejich realizaci. Kromě filmů o přírodě, které spíš míří do televize, bych rád zůstal i u tvorby pro kina a pro dětské diváky. Že bych měl konečně k dispozici i herce, se kterými se dá domluvit :-)
Jaký byl váš pocit, když jste viděl film sestříhaný a dokončený
To už si moc nepamatuju ? Ta postprodukce filmu je dlouhá, kromě střihu je nutné film hlavně ozvučit, udělat hudbu a nahrát komentář. Pak se to ještě celé barví a neustále to musíte všechno znovu kontrolovat a film musíte vidět znova a znova. Takže na konci už nemáte žádný odstup a vlastně už ten film nechcete nikdy vidět ? Ale pak jsem ho viděl s odstupem času asi půl roku a měl jsem dobrý pocit, že jsme to v daných podmínkách udělali nejlíp jak jsme to uměli.
Děkuji za rozhovor
https://www.csfd.cz/film/415732-planeta-cesko/prehled/