Když mi před 14ti dny v pátek volal Libor, že se na Tachovsku ukázal sup bělohlavý byla to pro mne zpráva s velkým Z, že by mi přibyl další ptáček do životního seznamu 277 v životním ČR? Bohužel na chalupě jsme měli v té době rozděláno příliš mnoho práce, abych se utrhnul a vyrazil. Sup bělohlavý, jak se zjistilo pocházel z Chorvatska, kde byl jako mládě (snad vypadlé z hnízda) okroužkovaný a opatřený vysílačkou. Ukázalo se, že sup na lokalitě zůstal i následující dny a tak jsem mohl vyrazit v týdnu do Racova, jakmile jsem obdržel po komunikaci z Chorvatska čerstvé souřadnice s jeho výskytem. Chorvati supa pečlivě monitorovali. Zaparkoval jsem u hřbitova v Racově a vydal se k remízku, kde se podle posledních zpráv z Chorvatska vyskytoval. Jak moc jsem vyrazil nepřipravený se ukázalo, když jsem v pantoflích a krátkých kalhotách vkročil do kopřivové „oázy“ a následně brouzdal okolo remízku vysokou travou. Viděl jsem kde co, od strnadů, pěnkav, stehlíků, poštolek, obou luňáků, kání... ale sup bělohlavý nikde. Nemohl jsem ani fotografovat, můj fotoaparát se tou dobou pohyboval s mými syny někde okolo řeky Pripjat v Černobylu.
když jsem šel "na" supa, vyskytoval se můj fotoaparát někde tady -))
Při druhé obchůzce u krmelce v dolní části remízku se ozvalo skřehotání a díky tomu upozornění jsem zahlédl supa asi 4m od kraje remízku. V kročit do lesa díky pralesu malin a ostružin pro mne nebylo možné, ale i tak jsem si odnesl silný zážitek, přestože fotografovat telefonem, když jsem si už zvykl na Nikon s 90kou zoomem, není nic moc. Večer jsem pak dostal hlášení, že se sup k večeru přesunul o pár stovek metrů dál.
monitoring supa u Racova
Shodou okolností sem dnes ráno chystal tento článek o výskytu supa s tím, že použiju fotografie od Libora, které udělal už první sobotu, když mi přišla smska od Libora – sup sedí na poli v Černovicích. Naťukal jsem jen odpověď JEDU a pustil vše z rukou a vyrazil, dokonce bez ranní kávy!! Během jízdy jsem volal Liborovi, který mi řekl, že tam na mne čeká...
Většinou jezdím pomalu, až se mi synkové smějí, ale teď jsem po dálnici jel víc než povolenou rychlostí, ale za 25 minut jsem byl na místě. Nikdy jsem neviděl Libora raději než dnes -))). Už z dálky byl sup vidět, jak sedí na poli. Zastavil jsem u Libora a vytáhnul dalekohled a fotoaparát (synkové se vrátili zdárně minulý čt a dokonce ani ve tmě nesvítili) a začal fotografovat. Pak jsme si s Liborem jen mlčky vychutnávali přítomnost nádherného ptáka. Ukázali se nad ním krkavci, kteří zalétli za terénní vlnu. Sup v klidu seděl. Zajímavá situace nastala, když se k němu rozběhl zajíc a zůstal stát, to už ho zbystřil i sup, oba na sebe chvíli koukali, až se sup zvedl a odletěl na blízké stromy. Kde setrval až do mého odjezdu. Každopádně se sup zdál snad v dobré kondici, což je jen a jen dobře.
Velké poděkování patří nejen Liborovi, ale i Chorvatské straně za výbornou a vstřícnou komunikaci - https://www.facebook.c
včerejší (27.6.2018) monitoring supa, jak nám ho poskytli z Chorvatska