Po dlouhé době vyrážím do terénu. Letos prostě čas musím investovat jinam a tak je pro mne svátkem naplánovaná akce s Vláďou za dravci do Středních Čech.
V Žatci na nádraží ráno v 8 vyzvedávám parťáka a míříme k lokalitě, která je stále označována za utajenou, jak mi bylo vysvětleno, důvody pro to jsou víc než pádné a tak je respektujeme. Těšíme se oba, jezdíme na ní již tři roky a pokaždé nás čekají zajímavá pozorování.
První zastávka na začátku lokality a solidní „zářez“ plachtící moták stepní nám dělá radost. Nad zoranými poli, která se táhnou až za horizont a jsou přerušována buď sklizenou řepkou, nebo travnatými pásy se pohybují desítky a snad i stovky dravců. Počty kání ať plachtících nebo sedících na poli jdou do stovek, luňáci červení do desítek, stejně jako pochopové a poštolky. Objíždíme lokalitu pomalu s častými zastávkami. Hledáme poštolku rudonohou. Nikam nespěcháme, počasí nám přeje a tak děláme i 30ti minutové zastávky na každém stanovišti. Narážíme na luňáky hnědé, další spoustu poštolek, káni rousnou...

Při druhém, asi 15km velkém okruhu nás zaujme světle rezavý dravec, který sedí v čerstvě zorané brázdě. Okolo něj se pohubuje dalších asi 50 - 60 dravců, které neruší traktor, který v jejich blízkosti přidává další zorané pole. Tmavě hnědá hlína silně kontrastuje proti spálené a vysušené trávě. Vyrážíme blíže vyzkoumat světle rezavého dravce. Je k poledni a vzduch se už tetelí horkem. Všimneme si dalšího světlounkého dravce, který sedí v brázdě a převyšuje káni, která sedí u něj. Vláďa se pouští do oranice, já čekám na schůdnějším terénu. Asi po 20ti minutách se vrací a můžeme si připsat k dnešnímu seznamu raroha. Poštolku jsme přes intenzivní pátrání nenašli, ale každopádně se sem letos ještě vydáme. S „úlovky“ třech motáků stepních 2 kání rousných, luňáků hnědých a stovek kání lesních, desítkách poštolek, pochopů a luňáků červených jsme spokojení. Poslední zastávka na „Lenešáku“ udělá radost Vláďovi. Rybáci velkozobí jsou pro něj dalším druhem do životního seznamu.
Při poměrně brzkém návratu domů, využívám „ptačí“ horečky a ještě přejíždím s plnou polní na Starý rybník. Díky hlášce našeho náčelníka pobočky v Blatné Petra Pavlíka vím, že se mám koukat po tenkozobci, který mě přivítá ve společnosti racků. Pomalu obcházím rybník, fotografuju rybáky velkozobé, kteří jsou tu pomalu denní hosté a skupinku rybáků černých, mezi kterými doma při prohlížení fotografie objevím rybáka bělokřídlého. Úspěšný den!!