Šumavský národní park hlásí rekordní počet přírůstků sokola stěhovavého. Osm hnízdících párů letos vyvedlo sedmnáct mláďat. Chráněný pták, který byl v minulosti téměř vyhuben, nežije pouze ve volné přírodě, ale zalíbilo se mu i ve městech. V Plzni má dvě stanoviště.
Dříve patřil tento opeřenec k druhům vcelku běžným. Ale především v 60. letech minulého století byl téměř vyhuben.
„Mělo na tom podíl používání chemie, hlavně silně toxického insekticidu DDT. Látka se sokolům dostávala do těla při lovu kořisti. DDT pak ovlivňoval jejich plodnost. Vajíčka měla slabší skořápku, sokoli je potom snadněji v hnízdě rozmačkali. Kromě toho byl také povolený jejich odstřel,“ vysvětlil ornitolog Aleš Vondrka.
První potvrzený výskyt na Šumavě evidovali strážci až počátkem 90. let minulého století. A populace sokola stěhovavého stále stoupá. Jen letos přibylo už sedmnáct mláďat. Ptáci se vyskytují zejména v klidnějších lokalitách. Pravidelně se vraceli do Stožeckých skal na Prachaticku, kam každoročně během hnízdění a vyvádění mláďat měli návštěvníci omezený vstup. Zákaz ale mnohdy nerespektovali, takže se pár přesunul jinam.
Šumavský národní park hlásí rekordní počet mláďat sokola stěhovavého. Osm párů...Šumavský národní park hlásí rekordní počet mláďat sokola stěhovavého. Osm párů...
Sokol stěhovavý má v Plzni dvě stanoviště. Na komínech Plzeňské teplárny a...Sokol stěhovavý má v Plzni dvě stanoviště. Na komínech Plzeňské teplárny a...
Zobrazit fotogalerii
„Už od poloviny února, kdy sokoli obsazují lokalitu a hájí si ji, jsou velmi citliví. Když samice sedí na vajíčkách a někdo ji vyruší, zvedne se a krouží kolem, aby odlákala pozornost. Vajíčka ale prochládají. Občas se stane, že samice snůšku úplně opustí,“ popsal Vondrka.
Jestliže už jsou mláďata vylíhnutá, matka s nimi zpravidla zůstane. Pokud se ale třeba lekne, může je omylem vyhodit z hnízda nebo z něj malí sokoli předčasně vyskočí.
V posledních letech se ptáci rozšiřují také do měst. Podle ornitologa Davida Melichara zejména kvůli potravě a relativně bezpečnému hnízdění.
„Vyhnou se totiž přirozeným predátorům. Na druhou stranu na ně číhají jiná nebezpečí, mohou narazit do drátů vysokého napětí nebo do skleněných ploch,“ sdělil.
Pro sokoly jsou oblíbené především výškové dominanty. Ochránci přírody proto umístili hnízdní budky na komíny Plzeňské teplárny, nacházející se v blízkosti pivovaru, a Plzeňské energetiky. K nim nainstalovali fotopasti.
„Díky tomu jsme zjistili, že se tady pohybuje větší počet ptáků z volné přírody,“ uvedl Melichar.
Další lokality, kde bude asi možné chráněné opeřence sledovat, jsou sila na Plzeňsku či Tachovsku. V minulosti byl výskyt sokola v krajské metropoli raritou. Změna přišla v devadesátých letech, kdy město vypustilo patnáct dvacet ptáků.
„V plánu bylo potlačit divoké holuby, jenže jich tady bylo obrovské množství. Efekt samozřejmě nebyl takový. Sokoli se moc dlouho nezdrželi,“ vysvětlil Melichar.
Jako pozitivní však hodnotí, že v Plzni zůstala uměle vysazená samice. Našla si partnera z volné přírody a usadila se ve věži katedrály sv. Bartoloměje. Po několika letech ale zmizela a objevila se až v roce 2015.
„Poté s novým samcem zahnízdila na komíně v areálu Plzeňské energetiky. Předloni i loni dvojice vyvedla čtyři mláďata. Letos v březnu jsme bohužel o samici přišli. Snímky z fotopasti prozradily, že trpěla zdravotními problémy. Samec se zanedlouho spároval s jinou mladou samicí,“ popsal Melichar.
