Jak se pozorování ptáků změnilo v první dekádě 21. století

  • pátek, 24 leden 2020 21:06

S příchodem roku 2020 jsme se dostali na konec dekády, která přinesla spoustu změn v komunitě pozorovatelů ptáků, zatím co hrozby pro ptáky, které milujeme, jsou stále vážnější. Dnes se ohlédneme zpět za posledními 10 lety pozorování ptáků a učiníme tak ve třech částech:
Část 1 – podíváme na to, jak se koníček pozorování ptáků za posledních 10 let změnil
Část 2 - podíváme se, jak se v tomto desetiletí změnila komunita pozorovatelů ptáků
Část 3 - podíváme se, jaký dopad má klimatická krize na ptáky a jak se naše chápání klimatické změny vyvíjelo od roku 2010
Pozorování ptáků se v dekádě změnilo mnoha způsoby, od toho, jak ptáky pozorujeme, jak je studují vědci, až po to, jak se ptáci stávají stále rostoucí součástí mainstreamové kultury. I když to není úplný výčet, zde je pět věcí z posledního desetiletí, které vyčnívají nad ostatními.

1. Použití fotoaparátu mění pozorování
Pro pozorovatele bývalo neobvyklé nosit do terénu fotoaparát. Nyní však mnoho pozorovatelů používá fotoaparáty, stejně jako dalekohledy. Přispívající redaktor Kenn Kaufman poukazuje na dva způsoby použití fotoaparátu, z kterých jeden způsob změnil tento koníček:
„Jedním je skutečnost, že mnoho pozorovatelů se dostává k ornitologii přes fotografii ptáka – nejprve fotí, a pak chtějí vědět, jaký druh vyfotili. To by se v minulosti nikdy nemohlo stát, protože teleskopy a kompaktní superzoomy byly velké a fotografování ptáků bylo mnohem těžší než dnes. Druhým je, že seriózní pozorovatelé stále více používají fotografii k identifikaci ptáků, protože přímo v terénních podmínkách to může být obtížné, jako např. u letících chaluch (jaegers) nebo jestřábů (accipiters).“
Přispívající redaktor David Sibley reaguje na Kaufmana a poznamenává: „ Použití fotoaparátu mění způsob, jakým identifikujeme ptáky. Někdy podle detailů, které jednoduše nemůžeme určit v reálném čase nebo množiny vlastností, které se liší od přístupu, kdy použijeme pouze oči. Je těžké uvést konkrétní příklady, ale cítím významný posun. Také je pravda, že s fotografiemi je mnohem méně dohadů o identifikaci ptáka, který právě letěl kolem. Bývalo to tak, že všichni pozorovali ptáky, pak porovnali dojmy a dospěli ke shodě identifikace. Nyní většina pozorovatelů fotografuje, diskuze se stále odehrávají, ale zaměřují se na to, zda-li identifikace bude potvrzena nebo ne. Několik nedávných záznamů buřňáčka galapážského z Kalifornie nebylo určeno v terénu, ale bylo určeno právě až z fotografií.

A protože je fotografováno tolik vzácných ptáků a v takovém detailu, tak víme, že ta samá káně velká přiletěla z Texasu do Maine a ten samý trupiál černohřbetý přiletěl z Pensylvánie do Massachusetts. Kombinace levných fotoaparátů se zoomem a facebooku vedla k objevení mnoha vzácných ptáků, kteří by se před více jak deseti lety přehlédli. A skupina What this bird (Co je to za ptáka) americké ornitologické společnosti (zkratka ABA American Birding Association) v posledních několika letech objevila řadu vzácných druhů.“

2. Rostoucí vliv aplikace eBird
Kaufman říká: „Rozhodně největším vývojem v oblasti pozorování za poslední desetiletí je rostoucí vliv e-Bird.“ I když v Severní Americe byl spuštěn v roce 2002, celosvětovým se stal až v roce 2010, a od té doby se stal mezinárodním jazykem ornitologie. Pro cestující pozorovatele je to neuvěřitelná pomoc při nalezení hotspotů, hledání spolehlivých lokalit, těžko pozorovatelných ptáků a nalezení aktivních pozorovatelů v nových oblastech.
„Je také užitečná pro lidi, kteří píší o stavu a rozšíření ptačí populace. Já sám neustále vyhledávám na e-Bird věci jako: Kde byl hlášen čížek severoamerický v listopadu tohoto roku oproti listopadu loňského roku? Jaký je obecný vzhled vzoru raroha prériového východně od Mississippi?“
„Někteří lidé až příliš věří tomu, co je v e-Bird uvedeno. Například aplikace nezahrnuje všechny záznamy rarit a není to žádná náhrada za zprávy komise pro detailní záznam pozorování ptáků. Ale pro obecný přehled je užitečná čím dál více.“

3. Pokroky v technologii sledování ptáků

V posledních letech se značně rozvinula schopnost sledovat jednotlivé ptáky a s pomocí technologie znovu vytvářet jejich migrační cesty.
Jill Deppe, vrchní ředitelka Audubonovy migrační iniciativy (Audobon´s Migratory Bird Initiative) říká:
„V uplynulých deseti letech jsme dosáhli mnoha pokroků v technologii sledování migrace, což vědcům a ochranářským organizacím, jako je Audubon a naši partneři, umožnilo sledovat jednotlivé ptáky, jak se pohybují po celém světě. Ukazují nám, co ptáci potřebují dnes i zítra a jak jsou navzájem propojeni. Tyto technologie přinesly obrovský vhled do pohybu pěvců, pobřežních ptáků a dalších ptáků, kteří jsou příliš malí na to, aby nesli lokátor.
Například geodeti využívají principy sluneční geolokace ke sledování ptáků. Pro jakýkoliv den se doba slunečního poledne mění v různých zeměpisných délkách a délka denního světla se mění v různých zeměpisných šířkách. Geodeti zaznamenají tuto informaci, která umožňuje vědcům odhadnout polohu ptáka na Zemi. Použitím této technologie vědci ukázali, že lesňáček černohlavý cestuje tři dny přímo napříč Atlantickým oceánem, když migruje na podzim ze severovýchodní Ameriky do jižní Ameriky.
„Další často používanou technologií je radiotelemetrie. Ačkoliv se používala ručně ke sledování ptáků od počátku šedesátých let minulého století, dočkala se radiotelemetrie modernizace, která nám umožňuje sledovat menší ptáky na mnohem větších plochách. Jako vědecký pracovník a stávající člen Národní Audubonovy společnosti jako vrchní ředitelka Iniciativy pro migraci ptáků, já a moji spolupracovníci jsme použili automatizovanou radiotelemetrickou síť ke sledování drozda malého a dalších malých pěvců během jejich podzimní migrace přes Mexický záliv. V rozporu s dlouhodobou představou, že záliv je geografickou překážkou pro pěvce, jsme zjistili, že pravděpodobnost přežití drozdů při překonání zálivu může být překvapivě vysoká a překračuje 90%. Klíčem úspěchu pro ptáky je přístup k lokalitám s vysoce kvalitní potravou a dobré počasí. Za poslední desetiletí Bird Canada a její partneři vytvořili síť MOTUS, systém automatizovaných přijímacích věží protínajících západní polokouli, což významně zlepšuje naši schopnost sledovat ptáky v průběhu ročního cyklu. Pomocí sítě MOTUS vědci zjistili, že kvalita stanovišť obsazená malými ptáky během migrace a zimy, ovlivňuje tempo migrace a migrační cesty a ukazuje vzájemnou provázanost jednotlivých období ročního cyklu.
Tyto a další technologie nás dovedly k éře exponenciálního růstu dat o migraci ptáků. To, jak začneme přistupovat k těmto údajům a jak je budeme využívat, to už bude příběh příštího desetiletí, které v tomto směru povede Audubonova Iniciativa pro migraci ptáků.
Díky partnerství s podobně smýšlejícími organizacemi jako např. Cornel Lab of Ornithology, Smithsonian Migratory Bird Center a našimi partnery na západní polokouli, Audubon spojí všechna tato úžasná data o stěhovavých ptácích, která nám přinesly technologické pokroky za posledních deset let. Tyto informace použijeme k určení toho, kam a jak zaměřit Audubonovy prostředky do ochrany, obnovy a správy klíčových stanovišť, a také ke zmírnění hrozeb po celé migrační cestě těchto druhů.“

4. Ptáci a pozorovatelé ve filmech

Jordan Rutter, ředitel pro vztahy s veřejností v American Bird Conversancy, poukázal na rozmanitost způsobů, jakými jsme v posledním desetiletí viděli ptáky a pozorovatele vystupující v mainstreamové a popové kultuře. Stolní hra Wingspan se stala v roce 2019 obrovským hitem a ještě více otevřela zájem o pozorování.
A když ptáci a pozorovatelé jsou po celá desetiletí předmětem filmů a televizních pořadů, počet a rozmanitost filmů souvisejících s pozorováním, byla v tomto desetiletí působivá. Měli jsme velkofilm The Big Year (Velký rok - 2011), v hlavní roli s Jackem Blackem, Stevem Martinem a Owenem Wilsonem, v roce 2013 film A Birder´s Guide to Everything (Pozorovatelův průvodce na všechno); dokumentární filmy o pozorovatelích: The Central Park Effect (2012), Penguin Counters (2015) a filmy Netflix 2019 Birders a Dancing with the Birds (Pozorovatelé a Tanec s ptáky), a animované filmy Legend of the Guardians (Legenda o strážcích), The Owls of Ga'hoole - Legenda o sovích strážcích (2010), Rio (2011) a Rio 2 (2014).

5. Úspěchy v ochraně

Ano, výzvy, kterým čelí ptáci, jsou stejně tak velké i ve 20. letech tohoto století. Nesmíme ale zapomínat na to, že pozorovatelé a vědci každodenně pracují na zlepšení vyhlídek našich opeřených přátel. Právě v několika posledních měsících byl např. lesňáček šedohřbetý vyřazen z federálního seznamu ohrožených ptáků a město New York přijalo nová pravidla, aby budovy udělalo méně nebezpečné pro ptáky.
Naši přátelé z BirdLife International také sdíleli tento seznam 10 způsobů záchrany nejvzácnějších ptáků na světě za posledních deset let.

1. část - Foto a text Zdroj Birdwatching 2020

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

František Kopecký

František Kopecký

Petr Suvorov

Petr Suvorov

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

Renata Hasilová

Renata Hasilová

Michal Staněk

Michal Staněk

Richard Stehlík

Richard Stehlík

birdfoto birdwatching.cz 37116415 1810227479057993 6310805665187102720 n
rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching 72400884 2693154194041668 7015733682497388544 n
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo advokat david koura birdwatching veryhero
soucek birdwatching birdtelemetry birdwatching 2018
ak havlena birdwatching 2018 zahrada birdwtching 2018 vebr foto birdwatching legendy

TOP seznamy

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2020 WP Year List 2020 Poslední přírůstky
295 Jaroslav Vaněk 369 Vláďa Teplý 232 Jaroslav Vaněk 232 Jaroslav Vaněk 23.09.2020 Lelek lesní Markéta Večeřová
290 Birdwatching.cz 333 Jaroslav Vaněk 227 Jirka Rohlena 227 Jirka Rohlena 17.09.2020 Jespák skvrnitý Jaroslav Vaněk
273 Vláďa Teplý 323 Birdwatching.cz 210 Vláďa Teplý 210 Vláďa Teplý 16.09.2020 Bramborníček hnědý Markéta Večeřová
272 Jirka Rohlena 303 Jan Veber 209 Michal Staněk 210 Michal Staněk 16.09.2020 Výr velký Markéta Večeřová
249 Renata Hasilová 283 Renata Hasilová 180 Birdwatching.cz 189 Markéta Večeřová 16.09.2020 Jespák obecný Markéta Večeřová
245 Blancherose 278 Jirka Rohlena 180 Markéta Večeřová 180 Birdwatching.cz 16.09.2020 Strnad luční Markéta Večeřová
245 Michal Staněk 264 Ondřej Beneš 177 Blancherose 177 Blancherose 15.09.2020 Šoupálek dlouhoprstý Michal Hlaváč
219 Vladimír Toman 262 Michal Staněk 169 František 169 František 12.09.2020 Jespák malý Vratislav Ježek
206 Ondřej Beneš 246 Blancherose 166 Vladimír Toman 166 Vladimír Toman 12.09.2020 Sokol stěhovavý Vratislav Ježek
203 Vratislav Ježek 239 Martin Horyna 164 Renata Hasilová 165 Renata Hasilová 12.09.2020 Jespák obecný Vratislav Ježek
200 Ilona Jurečková 220 Vratislav Ježek 157 Vratislav Ježek 157 Vratislav Ježek 12.09.2020 Ostříž lesní Vratislav Ježek
193 Martin Horyna 219 Vladimír Toman 152 Michal Hlaváč 153 Michal Hlaváč 12.09.2020 Jespák písečný Vratislav Ježek
192 Michal Hlaváč 205 Markéta Večeřová 146 Viktor Hajer 146 Viktor Hajer 12.09.2020 Orlovec říční Vratislav Ježek
174 Markéta Večeřová 200 Ilona Jurečková 125 Lucie Hlaváčová 125 Lucie Hlaváčová 12.09.2020 Jespák rezavý Vratislav Ježek
149 Jaromír Žebrák 193 Michal Hlaváč 88 Zdeněk Švajda 88 Zdeněk Švajda 12.09.2020 Kulík písečný Vratislav Ježek
145 Jiří Šantavý 189 Jiří Šantavý 37 Nikola 78 Lukáš Novotný 12.09.2020 Jespák rezavý Jirka Rohlena
139 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 9 KAREL VASILEK 37 Nikola 10.09.2020 Jestřáb lesní Michal Hlaváč
107 David Kuba 148 Martin Sochor 2 PrcaCZ 9 KAREL VASILEK 09.09.2020 Jespák skvrnitý Jirka Rohlena
90 Radomír Zdarsa 139 Lukáš Novotný 2 Lenka Levá 2 PrcaCZ 09.09.2020 Jespák písečný Jirka Rohlena
48 Lenka Marianna 108 David Kuba 2 Lenka Levá 08.09.2020 Jespák malý Jirka Rohlena