Rozhodli jsme se jet na Špicberky už před nějakým časem. Na jaře v Německu byl twitchable racek sněžní - pták pomalu umíral v rozbahněném poli a my jsme chtěli lepšího. Racek sněžní je cenný pták hnízdící na Špicberkách, všechny ostatní druhy je teoreticky možné dostat na jiných, snadněji přístupných místech. A tak jsme jeli na celé tři dny na Špicberky.

První den jsme strávili v okolí Longyearbyen a poměrně rychle jsme zaznamenali všechny očekávané druhy – kromě racka sněžního. Prvním ptákem byla sněhule severní, která zpívala přes hotelová okna. Byla běžná všude.

Sněhule severní

Procházka podél ústí Longyearbyen poskytuje úžasné pozorování. Poměrně málo druhů, ale vysoce kvalitní ptáci. Neočekávané pro nás bylo množství jespáků mořských, kteří zde byli všude. Absolutní rekord pro nás všechny u tohoto ptáka.

 Jespák mořský

Mnozí z nich byli okroužkováni místními ornitology. Berneška bělolící byla hojná, stejně jako husa krátkozobá.

Husa krátkozobá

Nemůžete sami putovat po Špicberkách kvůli nebezpečí polárního medvěda. Nikdy jsme žádné polární medvědy neviděli během naší třídenní návštěvy, jsou dál na sever, kde jsou kusy ledu. Bez ohledu na to, abyste mohli chodit pěšky, potřebujete zbraň. Přivezli jsme si zbraň z domova a tak jsme mohli volně chodit, jak jsme chtěli.

Ozbrojený birder

Ozbrojený birder

Další ptáci podél ústí byli Phalaropes, jespáci obecní, racek šedý, Kittiwake, chaluha příživná a kajka mořská.

Racek šedý

Jespák obecný

 Lyskonoh ploskozobý

Lyskonoh úzkozobý

 Potáplice malá

Chaluha příživná

Kajky mořské hnízdily právě podél silnice vedle štěrku.

Kajka mořská

Jen tak jsme stáli a dívali se na roztomilé kachničky, objevila se liška polární a elegantně chňapla jednu z nich

Liška polární

Po obědě jsme se prošli údolí Björndalen, západně od vesnice. Tam jsme našli naši první kajku královskou, která byla blízko, a bylo možné ji vyfotografovat.

Kajka královská

Později jsme našli také několik samiček kajky královské, které mají pěkný úsměv v jejich vzhledu a tím přispěli k našim úsměvům.

Kajka královská

Na zpáteční cestě z Björndalen jsme viděli našeho jediného bělokura horského na výletě. Tito bělokuři jsou zřetelně větší než ti, které máme doma. Slyšeli jsme, že Norové je již rozdělili a nazvali to Spetsbergsripa .

Bělokur horský

Ačkoliv nebyl žádný racek sněžní, přišlo nedávno pár zpráv o něm z Longyearbyen a prohledali jsme všechny Dog Kennels a přístav bez úspěchu.

Následující den jsme jeli na výlet lodí asi dvě hodiny severně od Longyearbyen. Naším cílem byla známá skupina mrožů. Pozorování na moři z lodě bylo skvělé a měli jsme vynikající výhledy na mořské ptáky. Obzvláště pak skupiny rychle letících alkounů malých byly hezké.

Alkoun malý

Dalšími mořskými ptáky byli Brünnich’s Guillemot, alkoun obecný, papuchalka severní a buřňák lední.

Brünnich’s Guillemot

 Buřňák lední

 Papuchalk severní

 Alkoun obecný

V dálce jsme uviděli dvě modré velryby. Jeli jsme k nim blíž. Je to impozantní savec. Nakonec jsme přijeli na místo, kde se nacházejí mroži. Od této chvíle jsme si je zamilovali, způsob jakým se pohybují a prdí i jejich vzhled, to je prostě světová třída.

 Mrož lední

Na zpáteční cestě poblíž Longyearbyen odpočívala na vodě chaluha malá.

 Chaluha malá

Stále nemáme žádného racka sněžního. Večer jsme se vydali ještě na další procházku po údolí z Longyearbyen. Nedávno byl odsud hlášen Jespák skvrnitý, ale my jsme žádného nenašli.

Další a zároveň poslední den jsme podnikli ještě jeden lodní výlet. Tentokrát mnohem dál, do nejsevernější vesnice na světě Ny-Ålesund. Jen před pár dny tu náš kamarád Jens Wikström viděl racka sněžního. Jens pracuje jako lodní průvodce na lodích plujících po Špicberkách. Tentokrát bylo počasí dokonce ještě lepší než včera, moře bylo naprosto klidné, slunce svítilo a to nám umožnilo ještě lepší pohledy a fotografie mořských ptáků. Když jsme konečně uviděli vesnici, byli jsme nažhaveni na maximum v očekávání racka sněžního. Právě když loď vplouvá do přístavu, já jsem vmáčknut ostatními cestujícími, Mårten si uvnitř nazouvá boty, pak Erik křičí RACEK SNĚŽNÍ!!!! Nějaké ... .. yeyyy, vletěl dovnitř.

 Racek sněžní

Mise je splněna. Pak jsme strávili pár hodin ve vesnici, ale nikdy jsme už žádného racka neviděli. Měli jsme štěstí –zase. Na druhou stranu kdysi někdo řekl, že když máte pořád štěstí – pak je to schopnost.