Konečně jsme v té slavné ornitologické destinaci na Corvu, která je také známá jako The Rock (Skála). Je to malý ostrov v západní části Azor. Když se američtí ptáci ztratí v bouřkách nad Atlantikem, tak toto je místo, kde skončí.

Corvo

Poměrně nedávno bylo objeveno, jaká úžasná migrační past Corvo je. V těchto dnech se na ostrově shromažďují WP pozorovatelé, kteří čekají, až přistane nějaké MEGA. V současné době je to velmi dobře organizované, všichni pozorovatelé mají malé vysílačky, a zprávy o ptácích jsou hlášeny v rádiu, stejně tak i ve skupině WhatsApp, ke které jsou všichni připojeni. Je zde také velmi pěkné a společenské prostředí, scházejí se pozorovatelé téměř ze všech evropských zemí a hledají tuláky (wagrants). Každý večer v 8. hodin je v restauraci společně organizovaná večeře. Skvělou práci dělá Pierre-Andre Crochet, který je organizátorem většiny věcí. Díky PAC!

Přijeli jsme odpoledne a po vyložení zavazadel v penzionu Comodore, ve kterém jsme zde ubytováni, jsme okamžitě vyrazili. Comodore je plně zarezervován pozorovateli, a přátelé nám poradili, abychom si rezervaci udělali v dostatečném předstihu. Tak jsme to udělali v prosinci minulého roku. Ve starém přístavu byl v posledních několika dnech tu a tam viděn rybařík pruhoprsý a dva lesňáčci olšoví. Rozhodli jsme se pro rychlý oběd, než se pokusíme o rybaříka. Když jsme po obědě vyšli na ulici a šli dolů do přístavu, přišel alarm – nahoře na ostrově byl nalezen bobolink kanadský dánským pozorovatelem Larsem Mortensenem.

Jak stresující, co si máme vybrat, rybařík nebo bobolink. Rozhodli jsme se, že nejdříve věnujeme 5 minut rybaříkovi a pak si vezmeme taxi a pojedeme za bobolinkem. Bobolink byl viděn v blízkosti jednoho z Riberias, nazývaného také “Rebeira do Poco de Agua”. Je důležité vědět o všech ornitologických místech tady. „ Ribeira“ je strmá údolní úžlabina s lesem. Zbytek ostrova je pastvina pro krávy a to je pravděpodobně to, co dělá z Corva tak dobrou ornitologickou lokalitu – nejsou tu žádné lesy, kde by se ptáci mohli schovat.

Mapa

Neměli jsme štěstí na nepolapitelného rybaříka, přestože ostatní pozorovatelé ho viděli jen 10 minut předtím, než jsme dorazili. Nahoře na ostrově nám Lars Mortensen pomohl lokalizovat bobolinka. Asi po hodině hledání Mårten nachází ptáka a volá do rádia.

Bobolink kanadský

Erik a já jsme běželi, ale příliš pozdě, pták byl pryč. Pokračujeme v pátrání a nakonec po několika dalších hodinách prohledávání strmých ploch, se můžeme znovu spojit s ptákem a tentokrát ho vidíme všichni. Bereme si taxi a jedeme rychle dolů z hor. Mají tu propracovaný Taxi systém, který hromadně vozí pozorovatele po horách nahoru a dolů. Rybařík byl pryč, naposledy se ukázal jen 10 minut před naším krátkým 5 minutovým pokusem. Hodně jsme pátrali po rybaříku pruhoprsém i následující dny, ale pták byl opravdu pryč. Také chceme hledat Waterthrush, který byl naposledy viděn v tamaryšku v nižších oblastech vedle letiště. Několik pozorovatelů hledá plaché Waterthrushes a několikrát slyšíme volání ptáků z tamaryšku. Brzy je všichni máme. Ale nemáme žádné snímky, je to nepolapitelný, rychlý pták.

Druhý den jedeme na základě alarmu za zelenáčkem kanadským, který byl nalezen v horní části Ribeira do Vinte slavným WP pozorovatelem PAC. Když se dostáváme do Riberia z horní silnice, stanou se dvě špatné věci. Pták se přesunul dolů a teď se nachází v dolní části do Vinte, a k tomu začíná pršet. Schováváme se před deštěm v jeskyni!!! A nemáme velkou naději, že dostaneme zelenáčka. Nakonec přestává pršet a PAC volá v radiu a říká, že stále má ptáka a také má zelenáčka červenookého. Kloužeme bahnem dolů strmou úžlabinou a je prostě nemožné, abychom byli ještě víc mokřejší a blátivější. Dosáhneme PAC společně s Larsem Mortensenem a máme oba ptáky.

Skutečně dobrý začátek na Corvu. Následující den jsme konečně nedostali žádné poplachy k hledání, tak jsme mohli jít hledat sami.

Vždycky je mnohem zábavnější najít vlastního ptáka než běhat za ptáky jiných lidí. Rozhodli jsme se pro Riberia do Cantinho a vydali se směrem nahoru rokliny. Já s Mårtenem na jedné straně a Erik na druhé. Je to extrémně vzrušující pozorování, pomalu procházíme roklí plné houští, mechu a vysokých stromů. Zastavujeme, nasloucháme, pátráme, přehráváme, kráčíme pomalu. Po několika hodinách volá Erik hlasitě rádio – Do prdele! Mám lesňáčka oranžovotemenného – přecházíme s Mårtenem na Erikovu stranu Riberia a snažíme se přemístit k lesňáčku oranžovotemennému, který je již pryč. Je to velmi plachý ptáček, který se téměř nikdy neukáže dobře. Po mnoha hodinách jsme všichni tři viděli raritu. Erik je v sedmém nebi, stejně jako ostatní pozorovatelé, kteří přišli, když jsme zavolali do rádia, že máme lesňáčka oranžovotemenného. Mnoho lidí ho nenašlo, protože to bylo téměř beznadějné.

Čtvrtý den jsme se rozhodli začít pozorování v oblasti blízko vesnice. Brzy přichází alarm na dlaskovce růžovoprsého, který nebyl nikdy nikým znovu nalezen. Pak do oběda skupina pozorovatelů vykřikne – letící kukačku dešťovou, kterou jsme intenzívně hledali. Tato kukačka byla velmi plachá – byla vidět tento den a následující den krátce několikrát. Nedokázali jsme se s ní spojit, i když jsme strávili celé hodiny hledáním v tamaryškových keřích, kterým kukačka dává přednost.

Následující den jsme se rozhodli pro odvetu v námi nalezených ptácích a začali jsme ráno chozením v Riberia da Ponte. Krásná rokle, ale žádní amíci. Když jsme dosáhli vrcholu, přišel nám nový alarm na kukačku dešťovou ze včerejška. Jeli jsme taxíkem dolů z hor a marnou kukačku hledali po zbytek dne. Nudné. Je zajímavé, že kukačka dešťová byla blízko vesnice dva dny, mnozí ji hledají a vidělo ji možná jen 5 pozorovatelů. Takže je určitě možné, že toho ptáka tady vynecháme.

I když večer přišla dobrá zpráva, že na ostrově Flores se znovu objevil rybařík pruhoprsý. Erik začal organizovat na další den společný výlet lodí na Flores. Několik pozorovatelů z několika různých zemí se k nám přidalo a pojedou s námi na sousední ostrov.

Výlet lodí do Floresu

Byla to ztráta času a teď cítíme velmi silně, že potřebujeme už nějaký špek. Byl to debakl, a teď cítíme velmi silnou potřebu uspět.