Sam Viles referuje o tom, že dva stepokuři kirgizští ve Finsku a fregatka vznešená na Kapverdách, patřily mezi hlavní nálezy, které se objevily během vzrušujícího dubna v celém regionu.

Jen málo druhů ve Western Palearctic je tak záhadných jako stepokur kirgizský. Proto objevení dvou ve finském Saarijärvi 15. vyvolalo spoustu vzrušených hovorů po celé Evropě o potenciálu dalších záznamů, které by mohly následovat. O druhu je známo, že měl periodické přílety směrem na západ v dávné minulosti – pohyby byly zaznamenány v roce 1863, 1887-1888, 1908 a 1969, i když se tyto události staly historickým jevem. Tento měsíc představuje první záznam kdekoliv v Evropě od té doby, co byl jeden zaznamenán ve Finsku v r. 2010. Sucho na celém Pyrenejském ostrově způsobilo, že řada mokřadních druhů putovala na sever, kde hledala vhodnější podnebí, což vedlo k nadprůměrnému výskytu pisil čaponohých, kvakoše nočního a volavky červené napříč severozápadní Evropou. Island byl nejsevernějším místem, které zaznamenalo tyto příchody, které vyvrcholily nálezem pro zemi druhé pisila čaponohá, která byla od 25. v Hvollu. Mezitím Norsko hostilo svou první od roku 2009. K dalším ptákům mimo dosah patřili kvakoš noční na Islandu i na Faerských ostrovech, stejně jako islandská volavka červená, která byla v zemi poprvé od roku 2007. Na Islandu byly také 3x turpan kanadský, který byl 10. v Njarđvíku.

V norském Kleppu byl krásný jespák aljašský, který se stal teprve druhým národním záznamem a byl doprovázen ouhorníkem černokřídlým. Překvapením byl nedospělý orlosup bradatý, který byl spatřen 2. nad Tengesdal než se 5. přemístil přes Gurskřy – pravděpodobně jde o nejseverněji nejvzdálenější místo, které kdy bylo známo, že se pohyboval. K dalším raritám patřila čírka sibiřská a hrdlička východní.

Francouzský satelitem označený orel jestřábí se objevil od 4. v Dánsku a pak směřoval na sever a 7. dosáhl Skagenu a za posledních několik let byl čtvrtým záznamem pro zemi. Ouhorník černokřídlý byl 6. v Hejlsminde. Ve švédském Förslöv se zdržoval trupiál baltimorský a slavík Kapliopin v Trollhättanu. V Tidö-Lindö byl drozd černohrdlý a v Söderhamnu pak orel stepní. Turpan sibiřský strávil několik dní u Mellbystrandu., zatímco oba turpani kanadští byli zaznamenáni při  migraci směřující na sever podél pobřeží Baltského moře. Kypr má za sebou vynikající jaro, když ostrovní hot-spot vyprodukoval několik skvělých rarit v tomto roce. Oblíbená kukačka lesklá zůstala až do 8. v Paralimni a pak se překvapivě přemístila 30km dále na západ do Oroklini, kde byla od 10. – 12. Další kyperské lahůdky pro pozorovatele ptáků zahrnovali pěnice černolící v Paralimni, skřivana pruhoocasého v Cape Greco, budníček altajský stále zůstaval ve Pafosu a bělořit černohřbetý v Mandrii. Dva hoholi severní v Larnace se stali teprve osmým kyperským záznamem. Pět buřňáčků vlaštovčích se stále zdržovalo u Eilatu , orel damaní se vrátil do pohoří Harej Eilat a nesyt africký stále pobýval v Tirat Zvi.

Bramborníček pestrý se vyskytoval až do 2. v Ma’or. Ibis skalní byl překvapivým nálezem v Egyptě, když byl 16. na letišti v Šarm aš- Šajchu – pravděpodobně se jednalo o poutníka ze znovu obnovené turecké populace. Turecko si také užilo úctyhodný měsíc, který dosáhl vrcholu se záznamem Lelek světlý v Milleyha – šlo o třetí národní záznam – a krahujec šikra v Mardinu – čtvrtý záznam pro zemi. Sameček bělořita černohřbetého v Dalamanu je teprve druhým identifikovaným na úrovni druhu.

Ve východním Středomoří byl objeven na Rhodosu třetí budníček temný pro Řecko. La Tour du Valat v jižní Francii byl od 3. – 5. vybranou lokací pro budníčka balkánského, který představoval třetí národní záznam, zatímco nedospělý orel královský pobýval v pobřežním kanálu v Cayeux-sur-Mer. Jinde v zemi byl plameňák malý stále ještě v Camargue, bělořit škraboškový byl poblíž Marseille, rybák západní se vrátil na Île deNoirmoutier a racek americký byl zase v Gueltas. Hýl pouštní v Camargue byl jedním ze tří ptáků na jihozápadě Evropy a to v severozápadním Španělsku a Algarve v Portugalsku. Mohl by být širší příliv ptáků? Neokroužkovaný kačer čírky srpoperé s kopřivkou obecnou byl od 16. v rotterdamském přístavu a vypadá to, že se stane prvním akceptovaným nizozemským ptákem za posledních 10 let.

Na jiném místě byl racek růžový v 1. zimním šatu na ostrově Texel a ukázalo se, že jde o stejného ptáka, který byl v únoru v Dorsetu. Bělořit škraboškový byl v Koehoolu a na stejném místě byly zaznamenáni také čírka sibiřská, orlosup bradatý a sup bělohlavý. V Belgii byli kulík hnědokřídlý a kormorán malý. Zlatým hřebem v Rakousku se stal pro zemi druhý kulík hnědokřídlý v Baumgartenbergu podporován bělořitem plavým, který byl poblíž Leitzersdorfu. V Německu u jezera Altmuehl byl racek vnitrozemský v 1. zimním šatu s turpanem americkým v Heidkate. Pěnice kaštanová na Helgolandu byla teprve pátou pro Německo, zatímco racek tenkozobý se zatoulal do švýcarské Preverenges a pěnice pouštní byla na italském ostrově Ustica.

Pátou čírku modrokřídlou pro Polsko v Głowaczewo následoval rovněž pátý v zemi budníček iberský v Krakově. V měsíci, kdy Británie zaznamenala svého prvního, polský desátý luněc šedý byl v Kuznici, Arménie zaznamenala čtvrtého a pátého. Arménská druhá hoholka lední byla u jezera Sevan a první kalandra zpěvná pro Slovensko byla v Gajarech. První litevský jeřáb kanadský byl 7. v Prienai a keptuška stepní se objevila v maďarském Hortobágy. Nejlepším nálezem na Kanárských ostrovech byla slípka Allenova, která byla 18. na ostrově Tenerife. Na stejném místě zůstali dva kulíci kanadští. Kormorán dlouhoocasý byl 2. znovu nalezen na soukromé lokalitě na Gran Canarii.

Zprávy ze Španělska se týkaly chřástala karolinského, který se zdržoval v El Astillero, vedle dlouhodobě pobývajícího kačera kachny tmavé poblíž Sady a nejméně dvou rybáků západních ve Valencii. Druhý budníček zlatohlavý pro Gibraltar byl 27. chycen a okroužkován. Ve Španělsku satelitem označený sup africký v r. 2021 se zatoulal poprvé do Portugalska poblíž Evory a stal se tak národním třetím záznamem. Portugalští pozorovatelé ptáků se také radovali z kolihy hudsonské v Setubalu. Na Azorech na ostrově Flores se znovu objevil morčák chocholatý, kterého podpořilo několik přetrvávajících rarit na dalších ostrovech souostroví včetně volavky bělostné a velké na Terceiře a kachničky karolinské a potápky šedé na Sao Miguel.

Na Kapverdách Santiago 14. vyprodukovalo volavku prostřední a chřástala afrického v Flamengos – posledně jmenovaný byl teprve čtvrtým pro souostroví. Na ostrově Sal byla první linduška zelená pro Kapverdy, i když významnější z regionálního hlediska byla subadult samička (téměř dospělá s šatem, který není ještě konečný) Fregatka vznešená, která byla 18. na ostrově Ras a byla první na souostroví od předešlé hnízdící populace, která byla vyhubena v polovině desátých let 21. století.

V Alžírsku Laghouat hostilo vránu černobílou, zatímco v Maroku v národním parku Souss-Massa byla k vidění dvojice vodouš žlutonohý a racek Bonapartův.

Fregatka vznešená byla jako hnízdící pták ve Western Palearctic vyhubena v polovině desetiletí 21.století , kdy zmizeli poslední ptáci z Kapverd. Proto byl tento subadult jedinec na Rasu velkou novinkou.

Oblíbený španělský chřástal karolinský se zdržel v El Astillero až do dubna.

V Mardinu, na jihovýchodě Turecka, byl druhý krahujec šikra pro zemi.

Norský druhý záznam jespáka aljašského byl hlášen 27. a týkal se tohoto ptáka v Kleppu, Rogalandu.

Zdroj: Birdwatch duben 2023