Uznávaný odborník na ptáky a autor David Sibley vydává 14. dubna novou knihu, která je úplně jiná než jakákoliv, na kterou si vzpomenu. Jaké to je být Ptákem je velkoformátový svazek, který je zaměřen na úplné nováčky stejně tak jako na nadšené pozorovatele ptáků. Popisuje více než 200 druhů a autor v něm nabízí více než 300 nových ilustrací.

Kniha není kapesním průvodcem, kterým je Sibley nejznámější, ani se nepokouší zahrnout všechny ptáky z USA a Kanady. Místo toho zkoumá životy ptáků a sdílí úžasné poznatky získané vědeckým výzkumem.
Nedávno jsem Sibleyho požádal, aby popsal, jak kniha vznikla, co se naučil při jejím psaní a další. Zde je náš rozhovor:

Co bylo podnětem k napsání této knihy? A jak dlouho jste ji psal?
Začalo to téměř před 20 lety nápadem na vytvoření dětské knihy o známých ptácích. Chtěl jsem, aby to bylo vizuálně zajímavé a napadla mě myšlenka velkého formátu s celostránkovými portréty ptáků zhruba v životní velikosti, s neformálnějším skicářovým stylem pro některé ilustrace a chtěl jsem zahrnout krátké eseje o některých úžasných schopnostech a přizpůsobení ptáků. A jak jsem se zabýval výzkumem, stále jsem narážel na další a další zajímavé informace i – věci, které jsem nikdy nepoznal – a nakonec se z útržků stala celá kniha.
Moje první snaha byla kolem roku 2002, vážněji jsem se tím chvíli zabýval kolem roku 2009, ale nejvíc práce jsem udělal mezi léty 2016 a současností.

Tato kniha odpovídá na spoustu otázek o ptácích a zajímalo by mě, zda některé z uvedených skutečností byly inspirovány otázkami, na které se veřejnost ptala (pozorovatelé ptáků, lidé při autogramiádách nebo rozhovorech, apod.)?
Rozhodně. Snažil jsem se vědomě odpovídat na nejčastější otázky, které jsem během let slyšel od mých přátel, sousedů i široké veřejnosti a to jak pozorovatelů ptáků, tak laiků. Když jsem pracoval se seznamy témat během výzkumu, vždy jsem se snažil zaměřit na odpovědi na tyto otázky a pokrýt jejich širokou škálu. Díky tomu byl tento projekt fascinující a snažil se řešit otázky jako „Proč ptáci migrují?“ To je taková široká existenční otázka a vždy jsem na ní odpovídal tak nějak přezíravě jako „To je právě to, co dělají.“ Ale když jsem začal číst, zjistil jsem, že to má dobré vysvětlení.
Když jsem se koukal na jednu nejasnou otázku, nevyhnutelně jsem našel nesčetné množství souvisejících témat a podtémat, které byly všechny stejně zajímavé. Bylo tam tolik zajímavého materiálu, že výzvou bylo omezit rozsah práce, abych se mohl soustředit na několik (asi tak 300) konkrétních otázek.

Vaše ilustrace opravdu vyniknou díky většímu formátu knihy, než je obvyklé. Co Vás přimělo k vytvoření knihy v této velikosti?
Je to pozůstatek z počátečního konceptu jako knihy pro děti, ale myslím, že to funguje v každém věku. Upřímně řečeno byl jsem unaven z omezení práce s kapesním průvodcem – snažil jsem se vmáčknout na stránku co nejvíc a přitom zachovat velikost, kterou lze snadno přenášet. Tato kniha je určena k procházení v klidu a nemusím se snažit jí vměstnat do velikosti kapesního průvodce. Myslím, že díky velké velikosti je vše příjemnější tím, že se snadněji čte a zpracovává.



Při hledání informací a psaní knihy, dozvěděl jste se něco o určitých ptácích, co jste dosud nevěděl?
Tolik nových věcí! Kulík zrzoocasý a další ptáci hnízdící na zemi se během hnízdění ztrácí svůj tělesný zápach. Pera jsou vodotěsná kvůli své struktuře (nikoliv kvůli olejové sekreci). Ptáci při spánku balancují (jejich prsty se automaticky nepřitahují k bidýlku). Holubi při chození nepohupují hlavou, pokud nechodí na zemi. A ještě mnohem více! Denně jsem něco odhaloval, když jsem bádal. Je pravda, že jsem celý život strávil pozorováním a kreslením ptáků, nezabýval jsem se vědeckou ornitologií, ale tolik těchto informací je rozptýleno v technických dokumentech a znají je jen odborníci. Překvapilo mě, že existuje široká propast mezi současnou vědou a chápáním ptáků pozorovateli.

Tato kniha je jiná než ostatní knihy o ptácích, které znám. Co Vás na ní nejvíce uspokojilo?
No, vytvoření uměleckého díla bylo velmi obohacující, zvláště když jsem měl příležitost si pohrát s dramatičtějšími akčními scénami bez omezení ilustrací jako by tomu bylo v kapesním průvodci. Ale myslím si, že nejuspokojivější je prostě se učit novým věcem a propojovat je. Když pracuji na knize, vždy se toho hodně naučím, což mě přesvědčuje, že vytvářím knihu, ze které se budou učit i ostatní lidé. Moje oblíbená činnost je, když mohu spojit kousky informací z mnoha různých zdrojů a prezentovat je jednotným způsobem, propojit je napříč kategoriemi a složité myšlenky učinit srozumitelnými.
To je to, o čem tato kniha je a spolu s těmi věcmi jsem se také snažil spojit informace o životech ptáků a vztáhnou je k našim lidským životům. Nakonec nejlepší odměnou je vědomí, že i ostatní lidé si knihu užívají, že obohacuje jejich chápání ptáků a naší společné země.

zdroj: Birdwatching
překlad Peter Haluza