MALÍ NEVADÍ
Pozorování s dětmi
Pamatuju si pozorování bez dětí, jako by to bylo včera. Vstal jsem o 5 ráno a během 15 minut jsem byl v autě a měl jsem namířeno do místní přírodní rezervace. V době východu slunce nad horami se začaly ozývat první hlasy ptáků - hrdlička senegalská a ťuhýk stračí až po ikonického Swainson's spurfowl. Strávil bych pár hodin fotografováním z úkrytu a udělal bych ty perfektně nasvícené fotky za brzkého rána. Nafotil bych ledňáčka límcového, přádelníka dlasčího anebo rákosníka afrického, kteří by se potichu procházeli v trávě přímo přede mnou.
Trávit cenné minuty snahou o získání cílového druhu, a hlavně jeho úžasné fotografie za správného světla a pěkného pozadí není velmi složitý a nepříjemný úkol.
Jak moc se mi změnil svět, když se mi narodil syn! Nejen doma, ale i co se týče mého koníčku fotografování ptáků. S nostalgií vzpomínám na to brzké vstávání při pozorování bez dětí a nazývám to BbC – česky PbD – Pozorování bez dětí. Je to něco, co se nyní už změnilo na BwwC – česky PsD – Pozorování s dětmi.
Nyní vstávám ve 4 ráno abych mohl připravit všechno na náš pozorovací výlet. Je to podobné tomu, když jsme se stěhovali do Austrálie. Nyní také potřebujeme zásobu všeho na celý den a z vlastní zkušenosti vím, že každá jedna věc, kterou s sebou vezmeme je kriticky důležitá. Nikdy bych se nedočkal konce otázek, kde je můj nosorožec (plastová hračka), kdybych si vůbec vzpomněl, že nějaký byl. Po pravdě ale, skutečný bílý nosorožec prošel kolem našeho auta.
Můj syn, když nedostane příležitost hrát se se svou hračkou, zní asi tak nějak jako dělostřelecké bombardování. Nejhorší ale je, když zmlkne tak zmizí. Hra na schovávanou je moje největší noční můra. Pokud jste zkušený pozorovatel s dětmi, váš instinkt vám automaticky napovídá zastavit se a uvolnit. Ale prosím, udělejte laskavost jak mě, tak svému pozorování a uvědomte si, že pozorování bez dětí je to jediné, které vám to umožní. Otcovství je už něco jiného. Teď už nemůžete jenom tak projít kolem místa pozorování. Stále si jasně pamatuju tu první příležitost, když jsem mohl vzít svého syna na vyhlídku. Úplně všechno se vymklo kontrole. Uviděl ibise hagedaš a začal křičet „IBIS“ úplně nejhlasitěji, jak mohl. Každý pták v okruhu jedné míle se okamžitě zvedl a odletěl. Na jejich místě bych si asi taky myslel, že přichází apokalypsa. Minimálně si museli myslet, že je zradily jejich vlastní instinkty a už je pro ně příliš pozdě na to, aby utekly samotnému konci světa. Tohle pozorování s malými dětmi nebylo moc úspěšné.
Fotografování z auta se stalo více méně standardem. Dnes ale mám štěstí, jestli vůbec můžu pozorovat něco během toho, jak jsem venku nebo nakládám děti do auta. Ale určitě není šance v tom pokračovat, jakmile můj syn zařve „Voeltjie!“ a vyšplhá se na mě anebo ještě lépe na kameru, aby měl výhled na ptáka na kopci. Nemůžu říct, že bych si zvykl na ty divné pohledy lidí, kteří nepozorují ptáky anebo lidí, kteří pozorují ale nemají děti, když se snažím být velmi aktivní v pozorování i během toho, jak můj syn jezdí jako na koni a sedí na mém koleni. Je v podstatě moje osobní kolo anebo posilovna ve stylu džungle, která mě zbaví všech neduhů.
Takže, abych nám všem udělal menší laskavost, sepsal jsem základní pravidla pro PsD – Pozorování s dětmi, které vám možná umožní úplně nezničit svůj pozorovatelský koníček.
- snažte se pozorovat v místní přírodní rezervaci, která není dále než ½ hodiny cesty od vašeho domu. Pokud na něco zapomenete, můžete se vrátit bez toho, aniž byste zničili celý den.
- vlhčené ubrousky jsou nevyhnutelné! Také nezapomeňte vzít plastové nosorožce, zebry nebo cokoliv jiného, co by mohlo vašemu dítěti pomoct užít si čas v autě.
- nechoďte do úkrytů. Prostě mi v tomhle věřte a nechoďte tam.
- používejte BirdLasser aplikaci. Díky ní je mnohem jednoduší dostat všechny důležitá data bez snažení se o fotku
- užívejte si společnost svého dítěte, když s vámi pozoruje. Rostou mnohem rychleji, než byste si vůbec dokázali představit.
Navzdory některým dalším momentům selhání bych neměnil nic na tom, jak probíhají moje současné pozorovací výlety. Je velmi dojemný moment, když vaše dítě identifikuje svůj první druh. Nelituji jediné chvilky, kterou jsem s ním strávil nad učením ptáků z knihy. Jsem tak pyšný, když správně identifikuje ibise nebo čejku korunkatou, že všechny ty momenty, kdy jsem zažíval nesouhlasné pohledy nebo řeči ohledně mé výbavy, stojí za to.
Věřím, že potřebujeme více pozorovatelů s dětmi, takových, kteří obětují čas tomu, aby rozvinuli u svých potomků lásku k přírodě, a hlavně k ptákům. Respekt ke vrabcovi kapskému, který vštěpíte vašemu dítěti dnes, se může zítra ukázat jako první krok k všeobecné morálce a respektu ke všemu živému v budoucnosti.
EWAN POTGIETER
zdroj: African Birdlife