V letošním roce opět proběhlo sčítání zedníčků skalních na Pálavě. Akce byla rozložena do tří dnů - 26/1, 16/2 a 3/3.

Zedníček je krásný opeřenec, každá příležitost ho pozorovat je velmi vzácná a to byl jeden z důvodů, proč jsem se do monitoringu zapojila. Pozorovat hodinu na lokalitě mi nepřišlo nijak náročné, často v přírodě při pozorování trávím na jednom místě i delší dobu.

Pozorovatelé přihlášení do akce dostali přidělená stanoviště. Představovala jsem si hodinku pozorování pod skalní stěnou, protože ale funguju bez auta, bylo mi přiděleno stanoviště v dosahu hromadné dopravy... areál mikulovského zámku. Ten totiž stojí na skále a na té byl v minulosti zedníček opakovaně pozorován. A není potřeba jít hluboko do historie - na skálu zámku přiletěl i při monitoringu v roce 2018.

První ze tří pozorovacích dnů byl skutečně zimní. Vlak mi přijel do Mikulova už po osmé hodině, v půl deváté jsem byla u zámku, monitoringová hodina byla od 10 do 11. Celkově jsem tedy lokalitu procházela a kontrolovala 2,5 hodiny... do desáté hodiny spíše procházením, od 10 do 11 hod pečlivým sledováním skály, kde se zedníček ukázal před rokem (stejně jsem to pak měla "zorganizované" i další pozorovací dny). Poletoval sníh, foukal studený vítr. Několikrát jsem obešla celý zámek, prohlédla skálu, zdi, věže. Při jednom z koleček mě překvapila paní domácí rehková. Další kolečko ukázalo, že na tu zimu není sama - ukázal se i pan rehek domácí. Na hranu okapu dosedl krahujec. Koňadra zpívala navzdory počasí.

Manželský pár na procházce před sobotním obědem mi na povzbuzení řekl, že v týdnu zedníčka u zámku viděli. Mně se to tentokrát nepodařilo.

Druhý pozorovací den přálo počasí - těch 2,5 hodiny svítilo sluníčko. Rehky jsem neviděla a krahujce vystřídaly poštolky. Nad zámkem občas prolétla desítka kavek. Zedníček se neukázal.

Březnový den jako by si v prvních dvou hodinách chtěl zavzpomínat na zimu, fučelo a bylo šedivo. Poštolky visely ve vzduchu, protože jim vítr bránil v letu, ale světlo chybělo a tak se mi stejně nedařilo je vyfotit tak, jak bych ráda. Na skále jsem ale - navzdory počasí - našla první letošní fialky. A pod skalou žluté krokusy. Zároveň s tím, jak se ukázalo sluníčko, znovu přilétly kavky, rozezpívaly se koňadry a našla jsem i strakapouda jižního. Zedníček mi ale neudělal radost ani tentokrát.

A jak dopadl monitoring celkově? Na Pálavě byl potvrzen výskyt dvou jedinců zedníčka skalního. Uvidíme, jak to bude za rok.

Autor: Renata Hasilová