Kowa Prominar TSN 883 ( a její sestra TSN 884 v přímohledném provedení ) se už dlouhá léta drží neochvějně na nejvyšší příčce v recenzích nejlepších světových pozorovacích dalekohledů, neboli spektivů. Proč tomu tak je, si vysvětlíme právě v tomto článku. Na začátku podzimu se i do ČR dostala novinka této japonské firmy, která disponuje mírně větším průměrem objektivu - 99 mm místo 88. Díky firmě SUPRA Praha jsme si ji mohli vyzkoušet na MHV a pečlivě porovnat její optické vlastnosti s dosavadní vlajkovou lodí.

Mohu dopředu prozradit, že nový Prominar TSN 99A ( přímohledná verze nese označení TSN 99S ) se chová zcela identicky ve všech podstatných parametrech. Pro naši recenzi to znamená usnadnění práce, neboť popisované vlastnosti platí pro obě velikosti Prominarů, a velkou výhodu to přináší i uživatelům, protože zůstává kompatibilita veškerého příslušenství. 

Prominar 883 je osazen ( na přání ) v současné době nejlepším firemním zoomem, který poskytuje velice praktický rozsah zvětšení - 25-60x - a to v úctyhodně širokoúhlém poli v celém rozsahu. Zdánlivé zorné pole tohoto okuláru s označením TE-11WZ činí 79° na širokém a 60° na dlouhém konci. Oproti staršímu sourozenci s rozsahem zvětšení 20-60x je to velký pokrok, protože ten vykazoval šířku pole 66-44°. Tento starší zoom okulár byl dlouhou dobu nejslabším článkem jinak skvělého dalekohledu, neboť konkurence už nabízela širokoúhlejší transfokátory.

Ale vraťme se k úvodní myšlence, abychom osvětlili skutečnost, proč Kowa Prominary jsou ve světě hodnoceny jako s nejlepšími optickými vlastnostmi. Tajemství jejich úspěchu spočívá v použití vůbec nejlepšího optického skla - klíčovým prvkem vícečlenného objektivu je totiž pravý krystal fluoritu. Fluorit vápenatý je nesnadno obrobitelná surovina, takže velmi málo optických firem si ho troufne zařadit do svého portfolia. Řada výrobců optiky toto řeší kooperací, nechávají si zkrátka CaF2 čočky brousit u renomované optické firmy - nejznámějším příkladem je japonská firma Canon Optron, která dodává fluoritové čočky nejen sesterské firmě Canon, ale i takovým firmám, jako je Takahashi nebo Vixen. Krystal fluoritu vápenatého má nejlepší možnou průzračnost a spolu s dalšími moderními skly umožňuje u objektivů dosahovat téměr dokonalou korekci barevné vady. Tento fakt je samozřejmě odvislý od světelnosti objektivu, právě ale u spektivů, které potřebují kratší ohniskovou vzdálenost, je barevná korekce na kvalitu optického skla velmi náročná.
V praxi si výše uvedené zákonitosti můžeme ověřit celkem jednoduše, pokud tedy máme možnost v terénu postavit vedle sebe vícero pozorovacích dalekohledů různých výrobců. My máme delší dobu možnost porovnávat spektivy Kowa s tím nejlepším možným soupeřem, kterým je rakouská firma Swarovski, vyrábějící vynikající pozorovací dalekohledy několika průměrů, navíc v rámci světově unikátní stavebnice, která vám umožní kombinovat různé moduly, včetně binohlavy. Postavíme-li vedle sebe Prominara 88mm a vedle něj Swarovského 85mm, na obou nastavíme malé zvětšení 25-30x, tak oba rivalové budou ukazovat v podstatě úplně stejně brilantně. Ovšem v okamžiku, kdy pootočíme zoomem na zvětšení 60x, začne být náskok fluoritové Kowy velmi dobře patrný - a to především na kontrastu, který už u Swarovského není tak dobrý. Rovněž se u něj začínají tu a tam objevovat i barevné lemy, především v protisvětle.
Objektiv Prominaru má tedy obrovskou výhodu v tom, že zcela bez obav můžete z nabízeného příslušenství dokoupit prodlužovací člen (tzv. extender) - TSN EX16, který základní zvětšení zoom okuláru znásobí koeficientem 1,6x. Zmíněný extender si můžete prohlédnout na fotografiích níže:

Zvětšení téměř 100x samozřejmě moc často ve dne nevyužijete, jenže v astronomickém nasazení naopak velmi často. V Kowě Prominar TSN 88 je velmi kvalitní nejen objektiv, ale velmi dobrou kresbu na hvězdách poskytuje i výše popisovaný zoom. Tento fakt mne velice příjemně potěšil, neboť jsem v praxi vyzkoušel v několika astronomických dalekohledech, že zoom TE-W11Z je po opatření nezbytné redukce na 2" barel nejen zcela bezproblémově použitelný, ale dočkáte se bodových hvězd až k okraji zorného pole. Jedinou kosmetickou vadou na kráse tohoto okuláru je zbytkový neduh v podobě neostré clony u nejkratších ohnisek - cca 20-25% rozsahu u velkých zvětšení. V praxi změřená ohnisková vzdálenost tohoto zoomu, resp. jeho rozsah ohnisek, činí 8,4 - 20,4 mm. Obdivuhodné je i to, jak se chová ve velmi světelných dalekohledech, včetně Newtonů - Dobsonů, kde nemusíte používat Paracorr.
Co se týče nutné redukce pro použití zoomu TE-11WZ ve 2" šachtě, tak lze doporučit APM redukce pro LEICA Aspher. zoom - prodávají se dva typy se závity M48 nebo T2 :
https://www.apm-telescopes.net/de/adapter-2-fur-leica-89-178-zoomokular-m48
https://www.apm-telescopes.net/de/leica-zoom-okular-89-178-mm-asph-125

Potěšitelné je, že výše doporučovaný extender 1,6x je natolik kompaktní, že jej nemusíte vyjímat z těla spektivu a přitom můžete stále používat ochranný kabátek (tzv. Stay-One-Case pouzdro), které se mi jinak velmi osvědčilo.

Obrovskou výhodou největších Prominarů je to, že díky sofistikované redukci lze použít i běžné astronomické okuláry 1 1/4" - doporučuji přesně tento adaptér od Baaderů :
https://www.baader-planetarium.com/de/1%C2%BC%22--m41-okular-adapter-f%C3%BCr-kowa-tsn-770--880-spektive.html
Můžete tak použít velké množství okulárů, ovšem z pohledu denního použití to tak úplně jednoduché není. Je dobré preferovat spíše širokoúhlé okuláry, které ale mají často nepěkné zkreslení, které v noci nevadí, či je dokonce prospěšné - např. TV Panoptik a Nagler. Doporučuji takové okuláry, které jsou známy i z terestrického nasazení - např. Pentaxy XW nebo XF. Vyzkoušel jsem ale, že originál Kowa zoom má menší zkreslení i než jinak vyhlášené a vysoce komfortní Pentaxy XW. Naopak při nočním pozorování oblohy toto neřešíte, navíc lze využít i velmi silné okuláry, protože zvětšení 200x můžete bez problému použít.
Pokud si můžete dopřát ten nejlepší širokoúhlý okulár nejen pro denní pozorování, tak se inspirujte na obrázku níže... :

Velmi širokoúhlý ( 84° poctivých... ) okulár DOCTER/NOBLEX UWA 12,5 mm je opravdu lahůdka a v uvedené Kowě 88 mm dává zvětšení cca 41x, čili úplně analogicky již nevyráběnému binokuláru Docter Aspectem 40x80 ED. Doporučuji zde na POSECu přečíst o něm příslušnou recenzi...

Tento vynikající okulár si velmi dobře rozumí ( jak opticky, tak mechanicky ) i s Kowa extenderem 1,6x, čímž se dostáváme na zvětšení 65x. Uvedená kombinace je zachycena na snímku níže:

Špičkový spektiv Kowa přímo vybízí i k fotografickému využití ... V praxi jsem zjistil, že toto počínání má svá úskalí. Předem prozradím, že největší šanci máte osvědčeným digiscopingem pomocí mobilního telefonu. Většinou je potřeba očnici zoomu zcela vyšroubovat, abyste se objektívkem smartfónu dostali dostatečně blízko k oční čočce. Je samozřejmě ideální použít nějaký osvědčený držák mobilu. Obrovskou výhodou moderních mobilů je to, že si sami doostří, tím je focení velmi ulehčené. Stalo se nám ovšem s kolegy, že např. novější Samsungy se nechtějí s Kowou optimálně skamarádit. Naopak já se svým už postarším BlackBerry Priv produkuju bez problému očekávanou kvalitu.
Japonský výrobce nabízí pro testované Prominary několik nástavců - ne všechny jsem měl možnost vyzkoušet. Ten, který jsem měl zapůjčený, a který je vyobrazen na sérii následujících snímků, mne vůbec neoslovil ... Z těla spektivu je nutno nejprve odšroubovat plastový kroužek, který je jinak trvale mezi tělem a okulárem ( mimochodem - je pod ním závit M54 a na něj prodávají bratři Baadeři redukční kroužek pro uchycení jejich zoomu 8-24 mm Mak IV na tělo Kowy ). Místo něj našroubujeme redukci-kroužek dodaný k fotoadaptéru TSN-PA7. Zoom okulár je nadále uchycen stejným způsobem a v této konfiguraci slouží kromě běžného pozorování i jako projekční okulár na čip (bez)zrcadlovky. Na nastavený zoom dle fotografované scény pak navléknete fotoadaptér nasazený na vašem fotoaparátu ( je dále potřeba příslušný T2 kroužek pro váš bajonet ) a celé to zajistíte dvěma šrouby dole. Díky otvoru můžete zoomovat a na těle spektivu normálně pak ostřit.

Vypadá to jako celek velice sofistikovaně, ale výsledky jsou bohužel nevalné. Na čipu APSC je dobrá ostrost jen na ose, směrem k okrajům kvalita rychle klesá - asi jako u levného triedru, kde je dobrá středová třetina a z té okrajové je mazanina... Vyzkoušel jsem i jiné okuláry, včetně vysoce kvalitních a s pevným ohniskem - dosáhl jsem jen částečného zlepšení. Vyplývá z toho, že pro kvalitní projekci by musel být k dispozici speciálně navržený okulár. Je pravděpodobné, že v jiném fotoadaptéru, který Kowa taktéž nabízí - TSN-PA6 - tomu tak bude, protože obsahuje optický člen, který dává výsledné ohnisko 600 mm. Je dokonce k dispozici ještě jeden takovýto adaptér s optikou ( TSN-PZ ) a ten dociluje výsledné ohnisko v rozmezí 680-1000 mm.
Závěrem k fotografickému nasazení Prominarů se znovu vrátím k digiscopingu. Lepších výsledků oproti mobilu, které už snesou i přísnější měřítka, jsem dosáhl pomocí vyspělého kompaktu Sony RX100 M5A, kde můžete optimálně využít i jeho zoom 24-70 mm.

POROVNÁNÍ S NOVOU KOWOU PROMINAR TSN-99A
Úvodním snímkem, tentokrát ve větším rozlišení ( na nové kartě ) se vrátíme ke slíbenému srovnání dosavadní a nově nastupující vlajkové lodi - spektivu rovněž s fluoritovým monokrystalem v objektivu o průměru 99 mm. Rozdíly v designu a velikosti si tak můžete v detailu prohlédnout.

Na fotografii si všimněte, že oba Prominary mají poměrně málo se vysouvající sluneční clonu/rosnici. Objektiv 99 mm je na tom logicky hůře. Já jsem pro lepší ochranu před protisvětlem použil na TSN 883 fotografickou teleclonu ( Kowa má na objektivu standardní fotozávit 95 mm, nová TSN 99A pak 105 mm ), což bude zřejmé z dalších fotografií. Menší Prominar má hmotnost malinko přes 1,5 kg, větší je 300g těžší. Díky magnéziové slitině jsou to samozřejmě velmi příznivé hodnoty, jen je větší bráška očekávaně kapku macatější...

Oba Prominary mají stejný zoom okulár, "týrali" jsme je rovnou s extendery 1,6x. Zoom okulár doznal kosmetických úprav a dále se produkuje pod označením TE-11WZ II. Liší se tedy logicky inteligentnějším popisem, neboť větší Prominar s ním dosahuje o chlup většího zvětšení - 30-70x.

Nový Prominar 99mm jsme porovnali i s konkurenčním Swarovským - 115mm objektiv, s binohlavou :

ZÁVĚR :
Oba Prominary vykazovaly pro nás už očekávanou špičkovou kvalitu. Poskytují brilantní a v celém poli velmi ostrý obraz, který je zpravidla vždy jasnější, než u konkurenčního spektivu srovnatelného průměru objektivu. Nedá se tedy říct, že by se pro některý z nich našla během dne situace, kdy by dalekohled trpěl nedostatkem světla. Myslím si, že už menší 88mm průměr má dokonce rezervu. Obráceně řečeno - pro v podstatě 100mm objektiv se bude spíše těžko hledat opodstatnění, proč tak velký spektiv na denní aktivity pořizovat. Je velká škoda, že firma Kowa nepřešla před nějakou dobou na podobnou modulární koncepci, jakou ve správný čas zvolil Swarovski. Do žádného Prominaru totiž z principu žádnou binohlavu nedostanete... A na změnu koncepce je už asi pozdě...
Pokud si někdo bude novou vlajkovou loď od japonské Kowy pořizovat, tak kromě očekávané kvality získá poměrně slušný potenciál pro velmi šikovný a univerzální dalekohled na cesty, který se ve dne dá snadno případně mírně zaclonit a naopak v noci poskytne jeho větší průměr dostatek světla pro nejen přehledná pozorování oblohy, ale ukáže pěkně i Měsíc a planety - s extenderem zvětšení až 112x. Ten rozdíl 11mm v průměru reprezentuje 22 tis.Kč, za které pořídíte s rezervou onen výborný zoom a také ochranný "kabátek", případně potřebné redukce pro 1,25" okuláry. Je to tedy na zvážení...
Pokud se někomu zdá cena kvalitních spektivů nepřiměřeně vysoká a má snahu pozorovací přístroj nahradit menším EDčkem, tak to samozřejmě možné je, ale některé parametry tam z principu nepůjdou docílit. Takovýto náhradní "pozorovák" bude vždy větší a těžší, navíc nelze docílit adekvátní kvality převracejícího systému pro správně orientovaný obraz. Mám na mysli především 45° Amici hranol, který v požadované kvalitě prostě není... A jeho 90° náhrada je sice o dost lepší, ale ve dne na delší pozorování dost nepříjemná.

článek zvěřejněn se souhlasem autora, kterým je  Boris Glos (i foto) a vyšel na portálu www.posec.astro.cz   děkujeme