Zima ještě nekončí, většina rybníků je zamrzlá a vodním ptákům ubývá přirozené potravy, tak se někteří přemístili na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji a navíc jim tam lidé nosí potravu.
Jde především o labutě velké a kachny divoké. Ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské.
Na řece Bečvě v Přerově v letošním roce zimuje velké množství morčáků velkých, které doprovází desítky racků bělohlavých. Jde o rybožravé kachny, jejichž přítomnost je důkazem, že je tato řeka plná drobných ryb.
Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.
V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor.
Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho občas využívají ornitologové k odečtení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu.

Text a foto: Jiří Šafránek
Foto v příloze: kachny divoké, polák velký, morčák velký, kachnička mandarínská, labuť zpěvná s krčním límcem, racek bělohlavý s kroužkem PKHU.

Další informace čím a jak přikrmovat vodní ptáky najdete zde:
avifauna.cz
birdlife.cz