Co to dneska bylo za jízdu!
Brutálně brzké vstávání, šílené kolony kolem Prahy a 400 km na tachometru. Ale výsledek stál za to.
Cílový druh? Polák proužkozobý (Aythya collaris) – vzácný zálet severoamerické kachny. Pro každého birdwatchera v Česku špek.
Ani u rybníka Hasina to nešlo hladce. Rozpadl se mi stativ, takže jsem musel klečet a lustrovat hladinu a modlit se, že něco uvidím. A pak to přišlo – kachna vplula přímo do záběru monokuláru a já si řekl: „Mám ho!“
Druh číslo 301.
Focení byl další level – mezi chocholačkami byl mistr maskování. Naštěstí mi poradil kamarád Jirka Šafránek, kam si stoupnout, abych se dostal blíž. A vyšlo to!
Dokumentační fotka i video jsou doma.
Cestou zpět jsem na hrázi potkal birdera Zdeňka Součka, prohodili jsme pár slov, a já pokračoval v naprosto skvělé náladě.
Děsila mě kolona, co jsem viděl ráno – ale i tady štěstí přálo, zmizela.
Na chalupě mě čeká tradiční bílení (dnes veranda), ale večer mi vynahradí vnučka, na kterou se těším – a budu s ní i celý zítřek a pátek. ❤️
Twitch mission complete – my 301st Czech species locked! ??
What a day!
Despite a brutal early start, endless traffic jams in and around Prague, and 400 km on the road, today’s twitch was a total success.
The target? (Aythya collaris) – a rare North American vagrant and a true gem for any Czech bird list.
Even at the destination, things didn’t go smoothly. At Hasiňák pond, my tripod literally fell apart, so I was forced to kneel while scanning the water. But then – magic! The duck swam right into my collapsed tripod’s view and I whispered to myself: “Got it.”
Species no. 301 for CZ. Boom.
Getting a photo was a whole new challenge – the bird was well-camouflaged among Tufted Ducks, and from that distance, nearly invisible. Huge thanks to my friend Jirka Šafránek, who called in with a tip on a better viewing angle. I followed his advice and got closer – success!
At least one record shot and even a short video.
On the way back, I ran into fellow birder Zdeněk Souček at the dam. A quick chat, a shared smile, and I hit the road in an amazing mood.
I feared the monstrous traffic jam I saw earlier would still be there... but luck stayed on my side – the road was clear.
Now I’m back at the cottage, heading to do some traditional whitewashing (today it’s the veranda), and looking forward to the evening with my granddaughter. She’s coming over for the next two days – can’t wait.
