„Zatímco v okolních státech jsou tito ohrožení ptáci silně chránění a třeba na Slovensku pro ně budují ptačí oblasti, kde mohou nerušeně hnízdit a vyvádět mladé, my je tu střílíme,“ říká Tomášek.

AOPK se kvůli podezření na spáchání trestného činu nedovoleného usmrcování obrátila na policii. Byl to právě Tomášek, kdo v sobotu 18. října odpoledne vyzvedával mrtvé ibisy z bahna daleko od břehu Velkého choryňského rybníka.

Ve čtvrtek dopoledne přitom všechny čtyři ptáky zachytil svým objektivem náhodný pozorovatel a záznamy svědčí o tom, že ještě i v pátek večer byli ibisové naživu.

„Vypadá to, že k zástřelu došlo někdy během soboty, kdy jsme dostali informaci o mrtvých ptácích odpovídajících ibisům. Nejdříve jsme měli podezření, že ptáci uhynuli na nějakou nemoc, třeba ptačí chřipku nebo otravu botulismem. Když jsme je však očistili od bláta, objevilo se zranění po brocích, což následně potvrdila i pitva,“ popisuje Tomášek.

„Odsoudit na smrt mladé je prasárna“

Podle ochránců to přitom není poprvé, co se na rybnících u Choryně s přilehlou soustavou mokřadů, jež jsou významnou zastávkou na tahu ptáků včetně rarit, střílelo do zakázaných druhů.

Redakci iDNES.cz se podařilo získat fotografie zastřelených volavek bílých, které jsou chráněné zákonem jako silně ohrožený druh. „Na Velkém choryňském rybníce jsem je našel v listopadu 2009 a už tehdy jsem volal policii. Nevyšetřili nic,“ vzpomíná Mirek Dvorský z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

Ví také o případech, kdy byly volavky popelavé ulovené v době, kdy měly v hnízdech mláďata a byly hájené. „Tím, že je někdo zastřelil, odsoudil na smrt i ty mladé. Je to prasárna,“ zlobí se Dvorský.

Ochránci přírody řeší také zmizení dravců během hnízdění, což je neobvyklé. „Zhruba před třemi lety takto zmizel orel mořský. Není jiná možnost, než že ho někdo musel usmrtit,“ je přesvědčený Tomášek, který sám zhruba před měsícem našel na Velkém choryňském rybníce zastřelenou labuť.

Chovné rybníky obhospodařuje Rybářství Haška, které se v katastru obce Hustopeče nad Bečvou stará o desítku rybníků na ploše 82 hektarů včetně Velkého choryňského rybníka. Společnost má ze zákona udělenou výjimku a má v oblasti povolený lov volavek popelavých a kormoránů velkých, které rybářům decimují rybí populaci a působí jim velké škody.

„Rozhodnutí o stanovení odchylného postupu při ochraně volně žijících ptáků druhu volavka popelavá a kormorán velký podle zákona o ochraně přírody a krajiny byl povolen společnosti, která zde hospodaří. Toto rozhodnutí je platné do roku 2028,“ potvrdil mluvčí Městské úřadu Valašské Meziříčí Jakub Mikuš.

Že by si však vzácné ibisy někdo spletl právě se škodnou, je podle expertů málo pravděpodobné. Velikost ibisa se pohybuje od 48 do 66 centimetrů, kdežto kormorán či volavka je jednou tak velký. „Bylo by to jaké splést si kočku s levhartem,“ přirovnává Tomášek.

Ibis je také brodivý pták a podle ornitologů má dlouhé nohy a zahnutý štíhlý zobák, který používá k vytahování potravy a drobných korýšů z bahna u břehu. „Kormorán se oproti tomu pohybuje v hlubších vodách, kde loví výhradně ryby,“ upozorňuje Michal Jakubec, preparátor opavského muzea.

Jednatel rybářství: Chodí mi sem i pytláci

Jednatel Rybářství Haška uvedl, že v lokalitě, kde byli nalezeni mrtví ibisové, mohou lovit myslivci i rybáři, pokud mají zbrojní průkaz a složí myslivecké zkoušky.

„O vydání povolenek se žádá na příslušném mysliveckém spolku, jsou na jméno a dostanete je po splnění přísných podmínek. Na základě těchto povolenek pak můžeme lovit,“ objasňuje postup jednatel společnosti Tomáš Haška.

Důrazně však odmítl, že by za odstřelem ibisů stál někdo z rybářů. „To je vyloučené. Do lokality jezdím jenom já, protože rybník byl v tu dobu částečně vypuštěný. Jezdil jsem tam jen kontrolovat vodu. To, co se tam stalo, jsem se dozvěděl až od policie,“ vypověděl Tomáš Haška.

„Mohli to být myslivci, ale i pytláci, kteří mi sem chodí chytat ryby. Děje se to pravidelně, jsou mezi nimi i Ukrajinci,“ dodal.

Spekulace o tom, že ibisy mohli zastřelit myslivci, kteří měli mít v inkriminované době hon, se objevily na Facebooku a zaznamenali je i ornitologové. Anonymní oznámení stejného znění doputovalo krátce po činu i na vedení obce.

„Hned jsem volala předsedovi mysliveckého sdružení, ale ten mě ujistil, že žádný hon neměli a v lokalitě v tu dobu vůbec nebyli. Mrzí mě to, že je někdo tak pošpiňuje, aniž by k tomu měl jakékoliv důkazy,“ uvedla choryňská starostka Andrea Strnadová.

Vůbec jsme tam nebyli, tvrdí myslivci

Na území má honitbu Myslivecký spolek Stráž Choryně. Předseda Michal Vrána však odmítl, že by jeho myslivci měli s odstřelem ibisů cokoliv společného.

„Dezinformace, že za tím stojíme my a že jsme měli zrovna hon, mě naštvaly. V tu dobu jsme tam vůbec nebyli a žádné akce jsme se neúčastnili. Na lov kachen v daném období chodíme na večerní čekané. Tentokrát to nemělo smysl, rybník byl vypuštěný,“ zdůraznil Vrána.

Redakce iDNES.cz oslovila také sousední myslivecké spolky, které mají honitby na hranici Velkého choryňského rybníka. Jak spolek Hustopeče nad Bečvou, tak i Háj Lešná však odmítly, že by pořádaly hon a měly se zastřelením ibisů cokoliv společného.

Policie oznámení o úhynu ptáků přijala 18. října a od té doby se případem zabývá. „Věc dosud není ukončena, vyšetřování pokračuje. O právní kvalifikaci a s tím souvisejících postizích bych nechtěl spekulovat,“ uvedl mluvčí Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Petr Jaroš s tím, že v současné době se ovšem policie spíše přiklání k přestupkovému jednání.

Důležitý bude i výsledek analýzy broků vyjmutých z těla mrtvých ibisů. „Uhynulí ptáci byli předáni k pitvě Státnímu veterinárnímu ústavu Olomouc, který potvrdil, že příčinou úhynu byl zástřel. Z jednoho z exemplářů byly odebrány dva projektily, broky. Ty jsou nyní analyzovány z hlediska materiálového složení, aby bylo možné určit, zda se nejedná o broky olověné, jejichž používání je v mokřadech a okolí, kam spadají i Choryňské rybníky, zakázané z nařízení komise EU,“ popsala mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Pokud se potvrdí, že broky byly olověné, zahájí inspektoři kontrolu podle takzvaného chemického zákona o chemických látkách a směsích.

Zdroj textu a foto: Idnes, autor článku  Lenka Muzikantová