![]() |
Polák kaholka (dospělá samice, v pozadí, a mladý samec). Oba tito ptáci se vyznačují kulatou, poměrně bachratou hlavou a podsaditým tělem, typickým pro tento druh. Samice má hřbet zbarvený mírně došeda, o něco světlejší boky a tmavou hlavu s širokým bílým pruhem okolo zobáku. Mladý samec je dobře stavěný a zbarvením peří již začíná připomínat dospělého jedince. |
![]() |
Polák chocholačka (samec). Samec tohoto druhu je snadno rozpoznatelný: má výrazně černý (ne šedý) hřbet, zřetelně bílé boky a leskle fialovou hlavu s dlouhou chocholkou. Všimněte si, že na rozdíl od poláka kaholky má tento druh znatelně černou špičku zobáku. Tento pták je také typický svým menším a podsaditým tělem. Díky těmto specifickým znakům není problém tyto ptáky zblízka rozpoznat. |
![]() |
Polák kaholka (samec). Toto je typické vyobrazení kačera poláka kaholky. Jeho hlava vypadá ve srovnání s polákem chocholačkou větší a kulatější, s rovným čelem a bez chocholky. I jeho tělo vypadá větší a celkově se zdá, že pták sedí výše nad vodou. Zobák je také větší a širší. Co se týče zbarvení, hlava je leskle zelená, hřbet je světle šedý s nepatrným liniovým vzorem a černá špička zobáku je ze strany sotva viditelná. |
![]() |
Polák chocholačka (samice). Kachnu můžeme díky jejím proporcím, malé kulaté hlavě a menšímu tělu okamžitě rozpoznat i přesto, že nevidíme chocholku na hlavě. Zbarvení peří nás v identifikaci utvrdí: hřbet je hnědý, bez šedých znaků a je tmavší než boky, skvrna okolo zobáku je špinavě bílá a méně výrazná a špička zobáku je tmavá a rozšířená. |
![]() |
Polák kaholka (samice). Se svou jasně bílou a velmi zřetelnou skvrnou okolo zobáku je tento pták dobrým příkladem poláka kaholky, což potvrzuje i jeho hřbet, který je zbarvený hnědým i šedým peřím a je docela světlý, jen o něco tmavší než boky, díky čemuž vyniká tmavá hlava. Hlava je velká a kulatá s rovným čelem, i tělo vypadá velké a je hodně nad vodou. Na fotografii můžete vidět i trochu tmavší špičku zobáku. |
![]() |
Polák chocholačka (mládě). Tento mladý pták má charakteristicky malé, podsadité a krátké tělo, poměrně plochou hlavu a zřetelnou chocholku, jakou neuvidíme u žádného jiného poláka. Abychom si byli jisti identifikací, podívejme se, jak je pták zbarven. Hřbet je tmavě hnědý a jasně kontrastuje s boky, skvrna okolo zobáku je téměř neznatelná a špička zobáku je tmavá a rozšířená. Přesně takto mládě poláka chocholačky běžně vypadá. |
![]() |
Polák kaholka (mladý jedinec). Díky objemnému tělu, dlouhé a svažující se zadní části těla, hodně kulaté a bachraté hlavě a velkému zobáku okamžitě rozpoznáme poláka kaholku. Pro rychlé potvrzení si všimněme minimálního barevného kontrastu mezi hřbetem a boky a toho, že barva celého těla působí jednotně. Skvrna okolo zobáku se bude ještě rozšiřovat, ale už teď je velká a jasně zřetelná. Přestože na fotce ze strany to není jasně vidět, zakončení zobáku je tmavé. |
![]() |
Polák chocholačka (samice). Nejnápadnějším znakem jakéhokoli letícího poláka je široký bílý pruh na křídle. Ten je typický pro poláka chocholačku i poláka kaholku. Část per je bílá a část přechází do šedé nebo hnědé. Hlava a zobák nám potvrdí, že zde se jedná o poláka chocholačku, nicméně nemá bílou skvrnu okolo zobáku a tmavá špička zobáku je rozšířená. |
![]() |
Polák kaholka (samice). Bílý pruh na křídlech je podobný jako u poláka chocholačky, ale bílá skvrna kolem zobáku je hodně výrazná a můžeme vidět také tmavou špičku, která zobák zakončuje. Pták má velké tělo a kulatou hlavu, což je také typické pro poláka kaholku. |
![]() |
Polák „kříženec“. Tento pták má malou hlavu, kterou se podobá poláku vlnkovanému, na temeni má chocholku jako polák chocholačka a tělo má velké jako polák kaholka. Hřbet je šedý, ale působí hladce, bez jakéhokoli vzoru. Špička zobáku je tmavá. Takovou kombinaci znaků neuvidíme u žádného poláka, proto to musí být kříženec. |
![]() |
Polák „kříženec“. Tato kachna má poměrně velké tělo, kulatou hlavu a výraznou bílou skvrnu kolem zobáku. To vše je typické pro poláka kaholku, nicméně na hlavě je znatelná malá boule, je vidět barevný kontrast mezi hřbetem a boky a zakončení zobáku je tmavé. Ani tento pták nevypadá jako jeden z druhů poláka a musí to tedy být také kříženec. Původ takovýchto kříženců nelze vždy jednoznačně určit. |
Zdroj: časopis Bird Watch