Zní to trochu francouzsky, ale to nic neznamená. Ani jeden z nás francouzsky nemluví, což je opravdu problém, když cestujete do Maroka. Tady mluví francouzsky všichni, a když mi nemůžeme, připadáme si téměř jako barbaři. Nějak se nám tu povedlo využit kombinaci angličtiny a znakové řeči.
Celkově náš výlet do Maroka můžeme považovat za úspěch, i když existuje pár druhů, které jsme zmeškali, ale většinu z nich budeme schopni napravit později např. skřivan Dupontův, orel okrový, jestřáb volavý a lelek světlý. Vracíme se v dubnu kvůli migraci a perepelu malému. Pokusíme se i napravit škody, až se sem vrátíme.
Tyhle poslední dny, kdy jsme cestovali z Agadir do Marrakesh, jsme zažili skvělé pozorování přesně tak, jak se dalo očekávat. Ráno v Agadire začalo běžným pozorováním v Oued Sous, nic extrémně vzácného. Jeden z palácových správců za námi běžel a pískal na píšťalku a ještě k tomu začal mávat. Tak jsme prostě jenom odešli s předstíranou ignorací. Hon na divoké husy se přesunul na neděli 19. února a my jsme vyrazili prohledat Sous Valley, abychom našli orla okrového a pravděpodobně také jestřába volavého. I když nejnovější pozorování jestřába volavého bylo víc než 10. let staré. Nahoře na kopci se nám podařilo dostat č. 350 – orlíka krátkoprstého.
Orlík krátkoprstý běžně migruje na sever a později večer jsme se proto rozhodli, jet přes pohoří Atlas po stezce s vysokou nadmořskou výškou. Podařilo se nám vidět celé houfy orlíků putujících na sever. Migrace začala. Šli jsme ještě víc na sever a viděli jsme nově příchozí houfy vlaštovek skalních, rorýsů obecných a rákosníků proužkovaných.
Vlaštovka skalní
Kempovat v noci ve vyschlém korytu řeky je trochu riskantní, ale tohle místo je známým hnízdištěm lelků světlých. Nejčerstvější hlášení o pozorování lelka světlého dorazila přímo teď z Merzuga, i když k nám se žádné nedostalo.
V neděli 19. února bylo naším cílem najít bělořita severoafrického. Podle IOC je to poddruh bělořita černohřbetého, ale podle Lars Svensson a příručky the Collins guide se jedná o samostatný druh. My se ale řídíme Gosney guide. Pomalu jsme jeli podél cesty, která je známým místem, kde se bělořiti zastavují. Ve svém domovském prostředí tenhle druh obývá strmé svahy, přesně takové na jakých jsme hledali nelétavé druhy. Erik říkal, že tenhle druh by se určitě rád usadil někde v tom malém křoví tam na zemi. Mårten a já jsme si ale mysleli, že bude lepší vyrazit. Jasně! Nepřešla ani minuta a Erik no našel v křoví na zemi nedaleko od nás.
Bělořit severoafrický (male)
Bělořit severoafrický (female)
S tímto druhem (pravděpodobně celým) na svém skóre jsme se rozhodli překročit pohoří Atlas, dříve než se setmí. Bělořit černohřbetý je druhem, u kterého samička vypadá stejně jako sameček, ale tenhle poddruh má samičku úplně odlišnou.
Přespali jsme v hotelu Ait Ourir.
Poslední opravdový pozorovatelský den v Maroku jsme šli do lyžařského resortu Oukaimeden, který je rájem pro pozorovatele. Žije to spousta vysokohorských druhů a určitě je tohle místo známější kvůli hýlu atlaském spíše než kvůli svahům. Četli jsme nějaké zprávy, které nám říkaly, že se za každou cenu musíme dostat až na okraj černé sjezdovky. Žádný problém! Podařilo se nám tu dostat spoustu těchto druhů ale hlavně toho, kterého jsme chtěli nejvíc.
Hýl atlaský
Hýl atlaský
Tenhle pták se poslední dobou měnil trochu ve zbarvení a začal se kvůli tomu podobat na příbuzného hýla růžovokřídlého, kterého si odškrtneme v Turecku, ale nyní si musíme dávat pozor. Obvykle se totiž stává, že dojde k záměně podobných nebo příbuzných druhů, které se ale výrazně odlišují ve své specializaci na prostředí. Podobně se to stává s bělořitů pustinných a spousty jiných dobrých druhů v Oukaimeden.
Vrabec skalní
Vrabec skalní
Kavče červenozobé
Kavče žlutozobé
Pěvuška podhorní
Je stejně možné, že místní obyvatel jménem skřivan ouškatý, se podobně změní v budoucnu.
Skřivan ouškatý
Začínáme vstupovat na minové pole v rozdělování příbuzných druhů do samostatných kategorií podobně, jak to dělají v Holandsku. Toho se docela obáváme, a proto zatím raději podle příručky připíšeme na seznam dva druhy – pěnkavu obecnou konipase bílého.
Atlas Chaffinch
Konipas bílý (ssp subpersonata)
Poslední poznámky z téhle výpravy do Maroka. Touhle krajinou se cestuje snadno. Lidé jsou tu přátelští a rádi pomohou. Přesto, že jsme nemluvili francouzsky, vše proběhlo hladce a bezproblémově. i když je tu spousta policejních kontrol, hlavně na jihu, policajti jsou přátelští a všeobecně správní chlapi. Prostě to jenom zabere nějaký ten čas. Speciálně bychom rádi poděkovali muži jménem Mohamed Amezian, který nám poskytl skvělou pomoc při spoustě příležitostí. Ještě jednou děkujeme a doufáme, že se znovu potkáme během našeho návratu v dubnu.