17. února - Směrem k městu Agadir

  • čtvrtek, 11 duben 2019 19:52

V úterý 16.02. jsme celý den věnovali hledání orla jestřábího v horách jižně od Guelmim. Řekli nám o jednom z jeho hnízd na útesech v těchto horách. Konkrétně se o nich zmiňoval Miguel Perea. Šli jsme přímo tam a pochopitelně útes byl domovem predátorů – ale nikdo nebyl doma. Spousty bělořitů, ze kterých většina bylo rezavoprsí, ale také pouštní, černí a šedí.

Naobědvali jsme se přímo pod útesem a strávili jsme zde nějaký čas. Čekali jsme pár hodin, ale nakonec jsme to vzdali a rozhodli jsme se jít dále po malé skalnaté cestě a zkusit své šance. Najednou bum!

Vzácný druh, tedy aspoň podle příručky Collins Bird Guide, odhaduje se, že v celé téhle oblasti nežije víc než 600 párů. Aspoň že nám se podařilo najít dospělé jedince.

Šli jsme severně směrem k známému národnímu parku Oued Massa, který je známý svou populací téměř vyhynulých ibisů skalních. Tajně jsme se utábořili blízko vstupu do parku a snažili jsme se zůstat nevidění, protože zde byla spousta hlášení o lelku rudokrkém. Noční poslouchání ptačích zvuků se stalo Mårtenovou odyseou. Už mnohokrát se pokoušel tento druh dostat, ale bez úspěchu.

Ráno 17.02. začalo skvělým, ale celkem normálním pozorováním. I když byl naším hlavním cílem Black-crowned Tchagra, našli jsme spoustu běžných, ale fajn druhů.

02 spanish sparrow male 1024x684
Vrabec pokřovní (male)

03 spanish sparrow female 1024x684
Vrabec pokřovní (female)

04 sardinian warbler 1024x681
Pěnice bělohrdlá

05 european serin 1024x681
Zvonohlík zahradní

06 subalbine warbler 1024x685
Pěnice vousatá (ssp Iberiae or Inornata)

07 cirl bunting female 1024x683
Strnad cvrčivý (female)

08 cirl bunting male 1024x684
Strnad cvrčivý (male)

Konečně se nám podařilo najít čagru

09 black crowned tchagra 1024x682
Čagra černokorunkatý

Navzdory svému vzhledu má tenhle druh krásný a snadno rozpoznatelný zpěv. V téhle oblasti nám zůstávají ještě dva hlavní cíle, proto jsme se rozhodli, že začneme hledat toho nejtěžšího a také nejdůležitějšího člena rodiny ibisů. Rozhodně nejsou něco, co by se hledalo snadno. Toulají se po oblasti, která je hodně rozlehlá. Hledali jsme celé hodiny na „ dobře známých místech“. Během toho se nám podařilo najít hodně tmavého jedince ťuhýka pustinného (ssp algeriensis).

10 southern grey shrike algeriensis 1024x684
Ťuhýk pustinný (ssp algeriensis)

Znovu se nám vyplatilo čekání na tom správném místě ve správnou dobu. Ukázal se houf ibisů, který měl 21 jedinců.

11 bald ibis flock 1024x683
Ibis skalní

Naším dalším cílem byl břehule hnědohrdlá. Podle příručky hnízdili blízko mostu přímo před národním parkem. Hledali jsme na mostě celkem dlouho, ale nic jsme nenašli. Běžně se nám stává, že když pozorujeme my, začnou pozorovat i jiní. Rozruch pak způsobí, že se objeví nějací jiní ptáci. Nebyli nějak extra vzácní, ale za to neméně zajímaví.

13 yellow wagtail iberea 1024x685
Konipas luční (ssp Iberiae)

14 common sandpiper 1024x682
Pisík obecný

15 common kingfisher 1024x684
Ledňáček říční

Žádné břehule tady nejsou a nejsou ani na nedalekém prameni. Vzdali jsme to a vydali jsme se na sever směrem na Agadir a Oued Sous. Příručka navrhuje, abychom se podívali na místo blízko vstupu do královského paláce. Ukázalo se, že to místo je pro tento druh ideální. Znovu se nám podařilo dostat opravdu skvělý druh WP.

Teď už zbývá jenom lelek rudokrký. Pozorovali jsme kolem řeky a okolním lese a čekali jsme, až se setmí. Orebice berberská a dytík se nám ukázali v lese, zatímco spousta racků zase na řece

17 little gull 1024x683
Racek malý

18 mediterenean gull 1024x685
Racek černohlavý

Příručka doporučuje oblast blízko vstupu do paláce jako skvělé místo na pozorování Nightjar. Král tam opravdu žije a právě proto je tohle místo přísně střežené. Není šance, že bychom se tam dostali. Když se ale setmělo, potichu jsme se proplížili místem poblíž plotu, kde bylo slabé osvětlení a pozorně jsme naslouchali zvukům temnoty. Asi po hodině Mårten a Erik slyšeli slabé volání. Já ale nikoliv. Asi to bude kvůli mému vyššímu věku a spoustě rock’n rollových koncertů, které jsem navštívil. Šli jsme o něco dál a konečně jsem ho zaslechl i já. Jeho volání bylo fascinující a přemýšleli jsme nad tím, co bychom měli říct, kdyby nás uviděl někdo ze stráží. Hlavně se vším tím high-tec vybavením v téhle temnotě. Jsme nejdebilnější útočný tým na světě jménem margot-wallström ... to radši ne.

Jako obvykle se nám ale podařilo dostat úplně nepozorovaně do Sous Massa – skvělý pocit.

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte