Kvůli tomu, že je nemožné letět přímo z Izraele do Kuvajtu, byli jsme nuceni si někde cestou udělat zastávku. Zdržím se všeho sarkastického komentáře na toto téma, ale tak jako tak jsme se rozhodli pro malou zastávku v Maďarsku. Raroh velký se dá pozorovat v Izraeli, Turecku a v podstatě kdekoliv v jihovýchodní oblasti WP. Rozmnožují se v Maďarsku, a proto jsme se rozhodli jít tam. I když to byla malá šance, všimnul jsem si na facebooku naší skupiny komentáře od pozorovatele s maďarsky znějícím jménem. Spojil jsem se s mužem jménem Bence Kokay, který nám dal perfektní instrukce a detaily o páru hnízdících rarohů velkých, asi hodinu cesty jižně od Budapešti. Ptáci se usídlili na stožáru blízko jiné ptačí budky vysoko ve vzduchu.
Raroh velký
Vyhradili jsme si další den, abychom mohli také hledat raroha, takže jsme se rozhodli zamířit do národního parku Hortobagyi na nějaké to běžné pozorování. Bez respektu jsme do naší FB skupiny po předešlém pozorování raroha napsali, „ Trvalo nám 5 minut, abychom vyčistili Maďarsko! Raroh velký blízko Dömsöd”. Rádi bychom využili této příležitosti, abychom se Maďarsku omluvili za tento komentář. Hortobagyi je pravděpodobně nejlepší místo na pozorování v celé Evropě, určitě se nemůže dostat všechno za 5 minut. Park se nachází ve známé maďarské oblasti pokryté stepí, Puszta, což je druh úrodné nížiny, se rozprostírá dvě hodiny cesty východně od Budapešti. Euroasijská step je pokryta obrovskými trsy rákosu a spoustou vody (rybníky). Celý den jsme tu měli úžasné pozorování. Celkově 111 druhů za den, což z něj dělá zatím nejlepší pozorovací den celého roku.
Penduline Tit
Cvrčilka slavíková je velmi běžný a za den jsme potkali přibližně 50 zpívajících samců.
Cvrčilka slavíková
Stejně tak tu byla běžná sýkořice vousatá.
Sýkořice vousatá
Whitestared Bluethroat byl také hezký úlovek, je to poddruh Bluethroat s bílou skvrnou na krku.
Ke konci dne jsme narazili na skupinku francouzských pozorovatelů, kteří nám řekli, že objevili houf 120 zimujících hus malých daleko na jednom z jezer. Stmívalo se a bylo to dobrých 7 km chůze k místu, které nám popsali. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Skvělé pozorování z věže na konci cesty.
Věž v Hortobagyi
Věž v Hortobagyi
Tisíce břehoušů černoocasých, tisíce všeho kromě White-fronted Goose. Houfu přibližně 120 ptáků jsme si později všimli na druhé straně jezera ve vysoké trávě, ptáci byli malí a nepochybně byli vepředu bílí. Nepochybně to mohli být ti, co hledáme. Ale byli příliš daleko, abychom si byli jistí. Rozhodli jsme se, že počkáme do tmy a doufali jsme, že radši stráví noc na jezeře místo vysoké trávy. Nestalo se. Na cestě zpět jsme v temnotě, promrzlí a unavení, jsme se dostali ke skvělému výhledu na houkající sovu pálenou a kalouse ušatého. Hlavně díky strašidelné povaze sovy pálené je něco extra. Děkujeme, Maďarsko, potkáme se znovu.