Sbohem Israel, děkujeme ti za dva zázračné týdny pozorování. Je to skvělá krajina na pozorování ptáků, skvělé pozorování, skvělí lidé. Žádné problémy s autoritami nebo policií. Úžasné jídlo, prostě pohoda.

Naše poslední tři dny začínaly zvolna hlavně proto, že jsme strávili obrovskou část dne hledáním kulíka kaspického. Vzbudili jsme se v Eilatu hodně brzy, z čisté nutnosti. Pozorovali jsme v Ofira a městských parcích ještě před snídaní. Parky v Eilatu lákají pár vyčerpaných migrujících ptáků. Co se týče seznamu, nic nového, ale všeobecně to bylo dobré pozorování.

Lejsek bělokrký

Sedmihlásek šedý

Také jsme strávili nějaký ten čas v IBRCE, kde se mi podařilo zachytit chřástala malého v jeho úkrytu. Zkuste si jenom představit, jak moc jsme o něm mluvili. Erikovi se ho podařilo vidět v Kuvajtu, ale Mårten a já jsme ho propásli. Pravděpodobně to není naposledy, co děláme drama z nějakého druhu, který získáme bez problémů později.

 Chřástal malý (female)

Chřástal malý (male)

Je vždycky fajn, když máte dobrou skrýš a ptáci přijdou blízko.

Rákosník proužkovaný

Rákosník obecný

Tady jsme v IBRCE

BYWP team

Koupili jsme si nějaké jídlo a připravili jsme se na pár nocí pod stanem. Teplota v Negev je touhle dobou velmi vysoká a pozorování okolo oběda nestojí za nic. Aktivita je velmi slabá. Šli jsme na 20. kilometr a hledali kulíka kaspického. Místo něj jsme našli lyskonoha úzkozobého, o kterém byla dřívější hlášení na solných pláních. Není to nějak moc vzácný druh, ale je dalším na seznamu. Stejně tak jsme měli v plánu pozorovat ho někde, kde hnízdí, a proto tohle nebylo vůbec špatné.

Lyskonoh úzkozobý

Prohledávali jsme Yotvatská pole celý večer, abychom našli Plover. Právě, když jsme postavili stan, začalo se stmívat a Nightjar proletěl okolo kempu. Nikdo pořádně neviděl bílé značky na křídlech. Bohužel jsme měli příliš slabý výhled na to, abychom ho mohli pořádně identifikovat. Projeli jsme cesty kolem Yotvaty, ale ve tmě jsme neviděli nic jiného než pár lišek a šakalů. Mårten pozoroval v Izraeli asi před 5 lety a tou dobou měl v Yotvatě skvělé pozorování. V podstatě se z toho stal takovej vtípek. Vždycky, když jsem se já nebo Erik snažil zeptat, kde jsi viděl toho ptáka, Mårten prostě řekl – Yotvata. My jsme to měli dobré, ale určitě ne skvělé pozorování, zde na slavných pláních Yotvaty.

Během noci jsme všichni byli okolo mého mobilu. Pomocí bluetooth reproduktoru a power banky jsme přehrávali volání kulíka kaspického. Hlavní myšlenka byla ta, že by to mělo přilákat migrující kulíky kaspické přímo k našemu stanu. Takže my je uvidíme jako první věc, když se ráno vzbudíme. Skvělý nápad, který nefungoval. Místo toho jsme ráno prohledali celá okolní pole, ale žádný letec zde nebyl. Znova. Kompost přilákal skvělou směs lindušek a konipasů.

 Linduška rudokrká (1w)

Linduška rudokrká

Linduška horská

Konipas luční (ssp Feldegg)

Vrátili jsme se do kempu a zjistili jsme, že se blíží malá písečná bouře. Zpustošila náš kemp, který nyní zmizel v poušti.

Rozhodli jsme se, že strávíme poledne pozorováním společně s několika místními. Pár se jich tu sešlo a očividně mají dobré pozorování. Sice jsme nedostali žádný nový druh, ale za to pár slušných fotek.

Wryneck – Krutihlav

Pěnice vousatá

Jeli jsme do Nizzany blízko egyptských hranic a pozorovali jsme v malé vesničce jménem Ezus, kde jsme dostali absolutně nic. Postavili jsme si tábor přesně na místě, o kterém nám Barak Granit řekl, že se tu ráno objevuje stepokura krásného. Skvělé kempování uprostřed pouště, whiskey, hvězdy a oběd blízko armádního kempu IDF.

Brzy ráno, vstávat a cvičit. Jsme přesně na místě, o kterém nám řekl Barak Granit a nepochybně, s postupem času, určitě přiletí.

Jeli jsme na sever a rozhodli jsme se pro náš poslední pokus o orlíka kejklíře. Rozložili jsme dalekohledy znova na tom samém místě, přímo severozápadně od Gal’on. Mårten našel toho orla téměř okamžitě.

Vytrvalost se vyplácí, je to sakra WP pták. Mmmmm. Směrem k Tel-Avivu a pak jsme strávili večerní hodiny v parku Yarkon. Tohle se ukázalo jako geniální tah. Odškrtli jsme tu spoustu migrujících ptáků, především lejseka černokrkého, který byl hodně žádaným druhem, ale také krahujce krátkoprstého, což je také úplně super.

Abychom to ukončili, chtěli bychom poděkovat šampiónům z letecké silnice za to, že s námi sdíleli informace o pozorování, Barakovi Granitovi za to, že nám dělal průvodce (puštík arabský a lelek núbijský) a jeho přesnost s místem na získání stepokura krásného a Markusovi Lampinenovi a Hannu Huhtinenovi za to, že nám ukázali místo na pozorování chřástala nejmenšího. Také bychom rádi poděkovali Galu Marinovi a Leoru Dorovi za to, že nám pomohl identifikovat sokola šahin.

Nyní – nové krajiny – noví ptáci.