V tomto regionu první kolibřík kamčatský ve Finsku vypadal jako zjevení pro evropské pozorovatele ptáků. Sam Viles shrnuje dění v červenci.
Finská Kilpisjärvi (vesnice, která se nachází na hranicích s Norskem a Švédskem v severozápadním cípu Finska) získala největší cenu měsíce se zpívajícím budníčkem kamčatským ve dnech 18. - 19. Pro Western Palearctic byl první, tento druh byl oddělen od blízkého příbuzného budníčka severního v roce 2011. Chycený, okroužkovaný a zvukově zaznamenaný pták mohl být stěží zdokumentován komplexněji, zatímco testy DNA by měly nadevší pochybnost vyřešit identifikaci. Pro zemi pátý jespák rudokrký – dospělý v nádherném letním šatu – byl 1. v Skalmören (ostrov ve Finsku). Také orel královský přeletěl Vainikkala (malá vesnice v jižní Karélii ve východním Finsku).
Na pobřeží Černého moře na mysu Cape Maslen Nos v bulharském Primorsku, byla pozoruhodným nálezem hrdlička kapská, která tam byla ve dnech 6. - 7. Pro Bulharsko byla prvním záznamem a země tak následuje Turecko ze začátku tohoto roku v postupnosti druhů, které by se v oblasti neměly vyskytovat. Ke konci měsíce se začaly objevovat zprávy o velkém nárůstu pozorování hrdliček senegalských. S celkovým počtem pouhých tří předchozích záznamů (první byl nedávno v roce 2016), byly čtyři v tak krátkém časovém období bezprecedentní. V posledních letech dochází ke zjevné expanzi směrem na západ přes Turecko, a tak by bylo rozumné sledovat v následujících týdnech a měsících další záznamy z východní Evropy.
V Dánsku pravděpodobně alkoun černohrdlý letěl jihovýchodně kolem Kikhavn. Existuje jen jeden předchozí záznam tohoto Pacific alcid v regionu Western Palearctic, který zahrnoval slavného jedince na ostrově Lundy v hrabství Devon mezi léty 1990 a 1992. Poblíž Videåslusen se od 5. do 7. ukázal oblíbený mezi pozorovateli ouhorník indomalajský, který byl druhým národním záznamem. Budníček severní byl 28. v Blåvand.
Třetí křivka bělokřídlá - jak pro Island, tak pro region Western Palearctic – sameček - byla 13. na Surtsey, což se shoduje s vyššími než obvyklými počty ve východní Kanadě. Mezitím lesňáček černobílý i nadále poskytoval úchvatné pohledy v Syðra Lágafell a v zemi šestý jespák nejmenší potěšil 28. v Grindavíku.
Sameček pěnice turecké, první ve Švédsku, byl 24. impozantním nálezem na ostrovech Koster. Byl velmi vřele přijat, protože poslední britský záznam byl z roku 1995. V Norsku v deltě řeky Lakselv se od 13. znovu objevil hodně zcestovalý jeřáb kanadský. Racek vnitrozemský byl ozdobou Reve, zatímco alkoun obecný v prvním letním šatě byl 14. překvapivým nálezem na moři, 74 km východně od Fugloy na Faerských ostrovech (Fugloy je nejvýchodnější z Faerských ostrovů).
U španělského pobřeží v Estaca de Bares and Cabo Silleiro byli 6. dva terejové žlutonozí a další byl 24. u Barbate. V Aeropuerto de Almería byl běhulík plavý, racek vnitrozemský pobýval na řece Almanzora a volavka západní byla v L’Albufera de València.
O kus dál byla opět mezi kolonií buřňáků šedých na Montaña Clara (malý, neobydlený ostrůvek patřící do souostroví Chinijo) na Kanárských ostrovech vracející se samička buřňáka Edwardsova. Jespák dlouhokřídlý, který byl 1. v Barrinha de Esmoriz je pouze třetím pro portugalskou pevninu. Během měsíce z pelagických druhů u Madeiry zabodovali buřňáček vlaštovčí a rybák černohřbetý. Vyfotografovaná mladistvá kukačka chocholatá 21. v Ponta dos Rosais na ostrově São Jorge je prvním záznamem pro Azorské ostrovy.
Ke konci měsíce ve Francii začala rodina rybáka západního opouštět Polder de Sébastopol, Barbâtre (regionální přírodní rezervace nacházející se u vchodu na ostrov Noirmoutier v Barbâtre) a do 27. zůstal jen osamělý mladý jedinec. Ve francouzském Středomoří hnízdil dospělý jedinec 31. v Digue de Paulet. V České republice se překvapivě první národní záznam týkal dospělého kulíka pacifického, který byl 24. v Dobříkově (obec v okrese Ústí nad Orlicí). Podobně první lucemburská chaluha příživná se stala skvělou atrakcí uprostřed léta a to 15. V Řecku v Chalkis (hlavní město regionální jednotky Euboia) byl 22. rybák oranžovozobý. Rakouský Sölden (obec ve spolkové zemi Tyrolsko) zabodoval 12., kdy tam byl zaznamenán sup hnědý a ve Švýcarsku zůstala na místě slípka modrá poblíž Gletterens.
Belgická sedmá pěnice bělohrdlá – sameček – byla 7. v zahradách v Schotenu (město ve vlámském regionu v provincii Antverpy), zatímco vodouš žlutonohý byl v Doel (útvar obce Beveren ve vlámské provincii Východní Flandry). Vypuštěný orlosup bradatý se v Holandsku stále ještě zdržoval v Ede, zatímco kormorán malý byl na okraji Utrechtu. Na dalekém jihovýchodním okraji regionu zůstala vlaštovka jihoafrická v Saudské Arábii v Sakaka až do 3. Dva rybáci chocholatí byli zaznamenáni u Eilatu v Izraeli a dva luňci šedí byli na Kypru v Bafra (nachází se na poloostrově Karpas).

Tento budníček kamčatský byl neočekávaným první regionálním záznamem, když se 18. objevil ve Finsku.

Na začátku měsíce zabodovalo Bulharsko první hrdličkou kapskou, která byla ozdobou pro Cape Maslen.

Chalkis (Chalkida), která se nachází asi 80 km severně od Atén, hostila 22. řeckého pátého rybáka oranžovozobého.

Zdroj: Birdwatch září 2021