Sam Viles referuje o tom, že pozorovatelé pelagických ptáků na Madeiře byli poctěni regionální raritou, zatímco Skandinávie si užila vzrušující měsíc.

Zatímco pozorovatelům ptáků v květnu chyběla opravdová regionální rarita, jeden z výjimečnějších záznamů měsíce se týkal supa bělohlavého, vyfotografovaného 31. na dalekém severu Norska v Sirbmá, ve Finnmarku. Jedná se o pozoruhodné místo, kde se poprvé objevil a stal se tak národním prvním záznamem.

Norsko také zabodovalo 28. strnadem šedokrkým, sameček byl poblíž jižního cípu země na Flekkerøy. Jeřáb kanadský, který se téměř jistě vyskytoval začátkem roku v Německu a Dánsku, byl vyfotografován 8. poblíž Vanse podél jihozápadního pobřeží, než se znovu od 24. objevil na dalekém severu v Brensholmen a Kvaløysletta. Dospělý racek růžový se zdržoval v kolonii rybáků obecných ve Vealøs a racek vnitrozemský v 1. letním šatu byl ve Spongdalu, zatímco moták lužní v Kiby se stal teprve druhým záznamem pro Finnmark. Ještě pozoruhodnější byl první švédský jespák nejmenší, který byl 14. v Harlösa a to díky tomu, že byl jarním návštěvníkem. Z východu země 18. hostila samičku ťuhýka hnědého v Hillerstorpu a dospělého samečka bramborníčka sibiřského, který byl 19. v Erstaviku.

Stejneger’s Scoter už odletěl z Horssten i z Hörnefors. Poněkud překvapivým národním prvenstvím byl buřňáček Wilsonův vyfotografovaný na moři u západního pobřeží Dánska, protože se objevil tak brzy v létě. Ve Skagenu 2. vyvrcholilo několik týdnů pozorování pěvušky podhorní a potěšily také návštěvy orla jestřábího, stepního, orla nejmenšího a dvou orlů křiklavých. Nedospělý sup mrchožravý letěl na západ přes Møn a sup bělohlavý se zdržoval v Ringe, zatímco albatros černobrvý letěl 28. na sever kolem Blåvands Huk. Finské Ålandské ostrovy se chlubily kalandrou zpěvnou, která byla 7. na ostrově Utö a skřivánkem menším, který byl 12. na ostrově Jurmo. Ve vnitrozemí byl kačer turpana amerického v Tiuruniemi a orel nejmenší letěl nad Helsinkami a Hanko. Jespák dlouhokřídlý byl v Botnickém zálivu v Mäntyluoto.

Island hostil samičku kachničky karolínské ve Hvolsvölluru a rybáka malého v Garðskagi a dospělý kačer melanitta deglandi zůstával v Keflavíku. Linduška proměnlivá přeplula Atlantik na lodi do vod jižně od Islandu. V Holandsku byla ve dnech 7. - 8. samička bramborníčka sibiřského na Texelu, která byla pro zemi druhým záznamem, první byl na podzim roku 2012. Populární byl na ostrově také sup bělohlavý, zatímco sup mrchožravý byl natočen 7. nad Dwingelderveld. Sameček strakoš turkménský, který byl 14. v pobřežních dunách v Hargen aan Zee, byl pátým holandským záznamem a prvním na jaře. Sameček skalníka zpěvného byl 10. neskutečným předměstským nálezem na střechách Delfzijl a orel nejmenší letěl 12. na východ nad Cadzand-Bad. Mezi další nezapomenutelné holandské návštěvníky patřil orel křiklavý, orlík krátkoprstý, slípka modrá a vypuštěný orlosup bradatý.

Během několika týdnů nabitých akcí ve Španělsku byly zaznamenány pozorování dvou konipasů bílých (ssp.-subpersonata), přičemž dva samečci se zdržovali poblíž těsné blízkosti San Fernando v Andalusii, zatímco další byl zaznamenán na Gibraltaru. Jinde ve Španělsku byl 1. lesňáček černobílý v Sant Joan de Mediona a vypadal nádherně ve svém letním šatu a pak rychle odletěl. Lyskonozi dlouhozobí byli v Avilés a Ribadeo a dva rybáci západní byli poblíž Valencie. Tři lokality se těšily z plameňáků malých - Laguna de Fuente de Piedra (pět), Pétrola (dva) a Coto Doñana, zatímco volavky západní v Platja d’Aro, v Katalánsku a Andalusii jsou možná součástí širšího minipřílivu, přičemž další tři jsou zaznamenány v Alžírsku a další ve Francii v Livron-surDrôme. Dlouhodobě pobývající vrána černobílá zůstala na Kanárských ostrovech na Gran Canarii a zpívající sameček strnada černohlavého byl na Mallorce v Felanitx.

Buřňák černotemenný si udržel svůj současný každoroční status v regionu, jeden z pelagických druhů Wind Birds byl spatřen 27. u Madeiry. Na azorském ostrově São Miguel zůstala potápka šedá v Lagoa das Furnas a kvakoš žlutočelý vytrval v Ponta Delgada. Elegantní dospělý ťuhýk běločelý, který byl 28. poblíž Salin-de-Giraud, byl teprve třetím pro Francii. Zpívající strnadec bělohrdlý, který byl od 30. v Les Bouchoux, byl rovněž francouzským třetím záznamem. Nedospělý orel stepní se zdržoval ve dnech 3. - 4. na pobřeží Lamanšského průlivu v Mersles-Bains, podobně jako mladý orlosup bradatý 19. nad Saint-Inglevert. Také rybák uzdičkový byl 18. nový v kolonii tern na ostrově Île de Ré, zatímco rybák západní zůstal dále na severu podél Biskajskéh pobřeží na ostrově Île de Noirmoutier.

Ve Středomoří pokračoval terej žlutonohý ve svém prodlouženém pobytu na Îlot SaintFerréol. Sameček konipase lučního byl 12. na Normanských ostrovech v St Ouen’s Pond,na ostrově Jersey. Po Belgii se toulal nedospělý orlosup bradatý. Dvě země zabodovaly svými prvními záznamy pěnice Moltoniho – jednalo se o zpívající samečky v Blåvand v Dánsku a v Ticinu ve Švýcarsku. Polsko se pochlubilo vlastním národním prvenstvím hýla pouštního, který byl 15. ve Wrocance a Lotyšsko se pyšnilo třetí potáplicí lední, která byla nad Kolkou.

V Itálii v Aisone byl 8. strnad šedokrký, jednalo se teprve o druhý italský záznam a první od roku 1883. Sameček hýla pouštního byl 31. poblíž francouzských hranic v Imperii. Rakouský druhý vodouš žlutonohý na jezeře Neusiedl a drop malý byl v NP Seewinkel. Keptuška běloocasá, která byla 4. u jezera Ludaš, byla první v Srbsku, zatímco jejich významný přílet do Bulharska zahrnoval vysoký počet šesti v Shabla. Další byla 10. v Německu podél řeky Iller u Lautrachu a na severozápadě se kormorán malý v 1. letním šatu dostal na předměstí Brém. Dva skřivani dodkovití doprovázeli v tureckém Ceylanpınaru nejméně šest skřivanů pruhoocasých, kteří se pravděpodobně stanou vůbec prvním hnízdícím záznamem v zemi.

V mokřadní oblasti Milleyha Wetland byl pozorován nádherný kulík menší v letním šatu, který tam byl 3. a byl to čtvrtý turecký záznam tohoto druhu. V izraelském Eilatu byl 5. chycen a okroužkován rákosník irácký, zatímco čtvrtý egyptský jespák skvrnitý byl v Hurghadě poblíž čistírny odpadních vod. Gruzínské Batumi vidělo nejméně čtrnáct včelojedů chocholatých přeletět nad hlavami spolu se třemi pravděpodobnými hybridy včelojedů lesních a chocholatých.

Tento buřňák černotemenný, který byl u Madeiry, byl šestnáctým záznamem pro WP region, ačkoliv tento druh je každoročně zaznamenán od roku 2016.

Jih Pyrenejského poloostrova hostil nejméně tři konipasy bílé (ssp.-subpersonata), dva ve Španělsku a jednoho na Gibraltaru.

Pátý holandský strakoš turkménsky, který byl v zemi 14., byl také prvním jarním záznamem.

zdroj: Birdwatch 7/2022