V pátek 20.6. 2014 me odpoledne zastihuje telefonát Ládi Jassa, který se vracÍ z Těchařovice okres Příbram s tím, že se tam poprvé v ČR ukázal a určil rákosník pokřovní (Acrocephalus dumetorum) a to 18.6.

19.6. se konala velká odchytová akce, kdy byl rákosník odchycen do sítí a okroužkován. Docela se něho zlobím, jelikož mi o výpravě neřekl s tím, že si myslel, že bych nejel... Já který to má 40 kilometrů!!! Každopádně víkend proběhl v neklidu a já se stále v duchu zaobírám novým druhem pro ČR. Prohlížím i video, které natočil Honza Studecký a poslouchám nahrávky hlasu, které pořídil štastný objevitel – Roman Muláček.
V pondělí v práci dopoledne ještě mluvím s Láďou a rozhoduju se, po práci hned vyrážím, stavím se jen doma, mám to po cestě. Birdovské věci mám neustále sbaleny a nachystány, takže krátce před 15 hodinou vyrážím směr Březnice a dál do Těchařovic a pár minut před 16 hodinou stojím na hrázi Bukovského rybníka. Po celou dobu mi v přehravači běží smyčka s hlasovým projevem tohoto rákosníka.
Ani moc nevnímám pochopy nad polem za rybníkem a pár kachen na hladině rybníka. Vydávám se hlouběji do džungle kopřiv, trní a keřů... Zastavuju se až u mohutné vrby a za zády mám drátěný plot. Nejen že je strašné horko, ale mám i popálené a poškrábané nohy. Dobrý repelent drží bzučící komáry zatím ode mne v dostatečné vzdálenosti, ale jak dlouho? Stojím a poslouchám, díky ušnímu profi intanplátu (taky cena 11 000 Kč o něčem mluví) mám najednou sluch, který by mi mohlo závidět 95%lidí. Programovatelné sluchátko přepínám na rozšířenou slyšitelnost. Ozývají se pěnkavy, rákosníci zpěvní...ale nic zvláštního. Na iphonu pouštím nahrávky rákosníka pokřovního (Acrocephalus dumetorum), reakce na sebe nedá čekat ani 3 vteřiny. Z koruny asi 10metrové vrby slétává světlý rakosník s bílou spodinou těla a velice intenzivním hlasem. Koukne na mne a ihned vylétá opět až do koruny, odkud je slyšet jeho hlas. Po umlknutí opět pouštím nahrávku a scéna se opakuje asi pětkrát. Když trvá zpěv déle stíhám vytočil Laďu Jassa, se kterým jsme domluvení a chci, aby poslouchal se mnou. Pokouším se fotografovat, ale rákosník je rychlý a vrba zarostlá, slétává za větve a v korunách vrby se jeví jen jako stín...
Když jsme zjistil, že mým fotoaparátem ho opravdu nemám šanci vyfotografovat, přestanu rákosníka provokovat hlasovým atakem a koukám na ostatní ptačí druhy. Rákosník se ještě občas ozývá z koruny vrby. Na blízky bez usedá rákosník zpěvný se žlutým nádechem bříška a jeho zpěv není tak pronikavý až agresivní.

Po delší době se seznamuji s objevitelem Romanem Muláčkem, kterému říkám o rákosníkovi, vyptává se mě na lokalitu, na vrbu, která to byla, na chovaní.... Pak konstatuje že se chová zcela stejně jako „ten" jeho a potvrzuje mi na 99,99% opravdu rákosníka pokřovního.