I když ráno ještě na autě byly známky malého mrazíku, přesto celý den byl ve znamení jara a sobota ještě k tomu!! Máme dnes domluvené pozorování s Vláďou Teplým a strašně se na něj těším.

Doporučuje mi ještě Lenešický rybník, který mám po cestě na setkání. Těsně po sedmé stojím na hrázi Lenešického rybníka. Hladina je plná, jak úchvatný pohled po několika hladových zimních týdnech. Na hladině pluje víc jak stovka lysek, kachen, pomalu šedesátka hoholů severních. Po delší době opět vidím větší počet potápek roháčů. Víc jak stovka poláků velkých. Na okolních stromch se hlasově projevují koňadry, modřinky. Monokulárem objevuji na druhé straně rybníka i husici liščí, ke které po chvíli nalézám ještě další dvě. Přjíždím na střed hráze. Okolo mne proletí 6 žlun zelených a přímo nad hlavou sedí holub doupňák. Za podkovou, která zabíhá do rybníka dělám třetí zastávku. Nic nového, jen dlaší množství hoholů severních, labutí a kachen divokých. U břehu je nějáká husí farma a za plotem běhají praděpodobní kříženci husí a bernešek. Koukám na hodinky a startuju.


Na místo setkání v Chomutově přijíždím o pár minut s předstihem a tak ještě s Vláďou koordinuju, kde nastoupí. Jeho vlak přijel přsně na čas a tak v 8:15 míříme na Kyjice. Ty jsou poprvé poměrným zklamáním. Mimo morčáků, lednáčka a kachen nic moc. Ani cesta okolo plochy nepřináší žádné překvapení. Přesouváme se na odkalovačky. Těsně před Údlicemi zastavujeme. Na vrcholku stromku u silnice se předvání strnad luční. Podačilo se nám pár snímků. Na parkovišti před hřištěm necháváme auto a odkládáme bundy. Sluníčko už má svou sílu, nefouká a nás čeká asi 2km cesta.


Pěší tůru nám zpestřují koňadry, modřinky, pěnkavy, nad hlavami přeleti 6 kormoránů velkých. Vstupem do lesa z rozezučí svým křikem brhlík. POmalu stoupáme do kopce k mádržím. Potkáváme 4 myslivce, kteří se na nás dívají s nedůvěrou. Dostáváme se na horizont, kde leži plošina s odkalovacími nádržemi. Hladina je rozmrzlá, ale prázdná mimo párku husí velkých, asi deseti lysek a jedné chocholačky. Nad námi zpívá strnad obecný. Jdeme na druhou nádrž. Tam už to žije, okolo 400 stovek lysek a mezi nimi nacházíme 6 zrzohlávek rudozobých. Na starém kmenu ve vodě sedí asi desítka kormoránů kachny divoké ani nepočítáme. Na zpáteční cstě koukáme na tři postolky a dvě káně lesní.


Přejíždíme na Nechranice a začínáme od hráze. Koukáme ke skalám, kde se to hemží kachnami. Vydáváme se rybařskou stezkou k ním. Je teplo a slunce svítí, vzpomínám, když jsem tu byl po vánocích, jak tu mrzlo a silně foukal vítr. Stavíme stativáky a prohlížíme hladinu. Poláci velcí. chocholačky, kachny divoké a mezi nimi nalézáme nejméně 4 ostralky štíhlé a Vláďa 5 morčáků malých. Na fotky je to stále daleko. Někde v prostřed nádrž je víc jak 300 metrů dlouhý pás racků. Pomalu objíždíme celé Nechranice, rackové, volavky, labutě, všudy přítomní kormoráni a kachny, hoholové. Nic víc. Dokonce za celý den ani jeden orel, jen vysoko nad hladinou krouží dvě káně. Dneska končíme, na Nechranice se podívám zase až v dubnu, kdy se dají čekat bahňáci. Hladina je o pár metrů niž než jindy, kdyby to vydrželo, bylo by to fajn. Okolo celé nádrže je víc jak 5 - 10 m pás oblázků a bahna. Dnes se těším domů, nástup chřipky asi se už ozývá i u mne. Zdárně s ním zatím bojuju ibalginem a horkým čajem, který mám v termosce.