Ve čtvrtek se domlouváme s Vláďou na páteční akci, kdy se podíváme na jihočeské rybníky. Za Plzní se setkáváme na první Benzině a jedeme spolu až do Nepomuka, kde nechává auto a jedeme už jedním. Cíl dnešní cesty je rybník Volešek a jeho soused přes silnici rybník Knížecí. Cesta nám ubíhá a tak za necelou hodinu sjíždíme u Plástovic do vesnice a okolo ranče k rybníku Volešek.

Zvolili jsme špatnou stranu rybníka. Koupe se zde mládež a nikde nic. Nahlížíme do ipadu na mapu a vidíme, že je třeba rybník objet. Vyrážíme na Pištín a po projetí vesničkou se ocitáme zpět na „státovce" Plzeň – Budějovice. Hledáme první odbočku na polní cestu, která nás přiblíží k rybníku. Ta se ukazuje hned za zatáčkou a my vjíždíme pod klenbu stromů a po poměrně solidní cestě se dostáváme do blízkosti rybníka.

Jak vystoupíme z auta, vznese se před námi nádherný dospělý orel mořský. Krátkou vyšlapanou cestičkou mezi rákosí se dostáváme na břeh Volešku. Tady už je to jiné kafe!! Asi 200m od nás je okolo stovky bahňáků. Koukáme, že se k nim pohodlně dostaneme podél břehu, kde je ztvrdlé bahno.
U bahňáků vidíme ležící postavu zamaskovaného fotografa, který leží v bahně a ptáci běhají asi 5m od něj. Teď víme, že se k bahňákům nedostaneme tak blízko, pokud mu je nechceme vyplašit. Jdeme pomalu podél břehu, cesta zarostlou vegetací bez mačety je nemožná. Zastavujeme se asi 100m od fotografa a sledujeme kolihy velké, kterých ve finále napočítáme 17! Velká převaha je jespáku bojovných, odhadujeme to na 50 kousků a zbytek tvoří vodouši bahenní. Opouštíme stanoviště a mezi rybníčky kráčíme směr rybník Knížecí.


Zdárně a hbitě přeběhneme státovku a přes pole směřujeme ke Knížecímu rybníku. Dorážíme tam asi po 20ti minutové chůzi. Břehy jsou krásně zabahněné a nabízí bahňákům ideální podmínky. Rozhlížíme se po rybácích velkozobých, ale najdeme jen dvojci rybáků obecných. Škoda! Velká skupina bahňáků je na druhém cípu rybníka, kam se pomalu vydáváme. Nad hlavami nám přeletí další rybáci při cestě podél rybníka z vrbiček zlétne mladý orel mořský. Asi 100m od ptactva stavíme stativ. Naprostou většinu zde tvoří čejky chocholaté, odhadujeme počet okolo 250. Jespáků bojovných je zde opět okolo 60. Nad námi proletí trio vodoušů kropenatých a jejich příbuzné vodouše šedé najdeme ve společnosti jespáků. Stranou se drží skupinka 5ti kulíků říčních a mezi nimi hledá potravu jespák šedý. Pokoušíme se o foto.

Vracíme se zpět k autu, cesta už ubíhá rychleji, jelikož již neděláme veliký oblouk, kterým jsme si pár stovek metů před tím zašli, jsme u auta rychleji. Mezi rákosím u břehu zahlédneme bahňáky, takže únava je zase ta tam a plížíme se blíže k břehu, kde bude lepší výhled. Odměnou je další jespák šedý, ve společnosti čejek. Prohlížíme ještě hladinu, která se nám zaplnila racky, hledáme rybáky velkozobé. Bezúspěšně. Krásnou tečkou za dnešním dnem je letící klín hus na obloze, kdy hejno asi 60ti hus přeletí nad našimi hlavami.

jespák šedý foto V. Teplý

Po cestě zpátky zabočujeme ještě na Dívčice. Stavíme u rybníku Nová, Černá s následným přejezdem na Blatec a Svoletínek, ale nikde nic zajímavého nenacházíme. Za Blatnou automaticky zabočuju na moji oblíbenou lokalitu tchořovického letiště, ale tady už je pomalu tma. Symbolicky zajíždíme k zčernalému rybníku, z kterého vystupují černé balvany. Na letišti je kupodivu rušno i za tmy, zítra se tu chystá velká burza, na kterou se sjíždí tisíce lidí, tak někteří stánkaři staví svoje prodejní místa už teď. Dovážím Vláďu k jeho autu a loučíme se.