Na stránkách Birds se objevuje hlášení z neděle, že se na Hornokněžnickém rybníku ukázal lyskonoh úzkozobý. Říkám si paráda, ale toho letos už mám z Roskoše a je to přece jen z ruky. V pondělí mě zastihuje telefon Libora Schröpfera na chalupě a říká mi, že lyskonoha přehodnotili na ploskozobého!! Hned se mi zvednul adrenalin a volám to Vláďovi, že se na lyskonoha pojedeme určitě podívat. V úterý po obědě se domlouváme, že porazíme přímo z práce a sejdeme se na místě.

Cestu na Žatecko už znám pomalu z paměti a tak pádím i bez navigace. Projíždím Oploty a Kněžice a u rybníka odbočuju na cestu, která mě dovede až na hráz rybníka, kde už čeká Vláďa, který to měl přece jen trošku blíže a v práci končí dřív. Lyskonoh je na hladině ihned vidět, prozrazují ho už na dálku trhavé pohyby a neustálý pohyb. Stavím stojan vedle Vláďi a pár minut se kochám. Opět srdíčko zabolí nad rozbitým fotoaparátem (snad dnes se dozvím verdikt) a tak se pokouším fotografovat přes stativ. Bohužel techniku vypilovanou nemám a tak výsledek není nic moc.

pokus o digiscoping

David, který jel se mnou jako fotograf mačka spoušť o stošest! Chceme se k němu dostat blíže a Vláďa se vydává na průzkum do rákosí a kopřiv. Asi za pět minut se vynořuje jeho hlava z džungle porostu. Od lyskonoha je to ještě kus a na víc, zůstává u kraje vysokého zarostlého břehu a tak je i špatně vidět. Vláďa se vrací a vydáváme se další možnou cestou přes lávku, která nebudí právě důvěru, ale naši zátěž unese.

Vláďa co by člen Vietcongu -)))

Podél pole jdeme po jakéž takéž polní cestě a koukáme k rybníku, kde přes smrdutý potok má někde být další lávka. Tu po chvíli nalézáme. Že je nepoužívaná soudíme podle pralesa kopřiv, v kterých končí. Zatneme zuby a jdeme přes les kopřiv, až se dostaneme na vršek břehu. Rychle si v kopřivách ušlapáváme místečko, aby nás tolik kopřivy nepálily a čekáme, zda se lyskonoh ukáže. Lyskonoh se po chvilce ukazuje asi 10m od nás a mně se povede pár fotek i přes mobil.

Lyskonoh ploskozobý - foto David Kuba

Lyskonoh se promenáduje přímo před námi a jsem rád, že tak krásného ptáka můžu sledovat z takové vzdálenosti. Minulý rok jsem viděl lyskonoha ploskozobého 2x na Řežabinci, ale to bylo z velké vzdálenosti. Uděláme ještě pár fotografií a skrčeni mizíme z jeho rajónu a vracíme se k autu. Zážitek s lyskonohem přebil i pozorování motáka pochopa nebo orla mořského zde na rybníce a později v Tróje i setkání s volavkou vlasatou, pravděpodobně uprchlou opět ze ZOO.

Druhý den po nás tu již bylo živo.... dá se i napsat, jeden kopal studnu, aby druhý mohl pít (E.T. Seton)

Velké poděkování patří Liborovi Schröpferovi.... bez něj by tu moc lidí nebylo. Docela zajímavá úvaha, nedošlo k utajení velice atraktivního druhu, lyskonoh to zdárně prodýchal bez újmy, díky tomu si zde pár lidí zaznamenalo raritní druh..... Libore, máš můj velký dík!!!!