Vstáváme se sluníčkem, rychlá snídaně a pádíme na sraz s Jardou Vaňkem. Přijíždíme o pár minut později a Jarda je už na svém místě, posunujeme se auty o kus dál k Domkovu a vyrážíme. Stejně jako včera, ani dnes laguna nenabízí žádný utěšený pohled pro oko birdera. Bekasina, vodouš bahenní a nic. Jarda to komentuje slovy, že takovou bídu už tu dlouho nezažil. Pouštíme po vyschlém břehu, abychom se dostali na cíp poloostrova.

To, co za plného stavu vody dříve trvalo pomalu půl hodiny nyní zvládneme díky suchu za pár minut. Postřehneme, že voda opět ustoupila o pár metrů a z některých ostrůvků se staly poloostrovy a nové „kosy" nám nabídla Rozkoš. Stav bahňáků je stejný jako včera, jespáci obecní, bojovní, kulíci říční a píseční. V dálce sledujeme čtyři orlovce a jeden nám, přeplachtí nad hlavou i s rybou v pařátech.

Orolovec říční

Obcházíme břehy dostatečně daleko od hladiny a tak bahňáky nerušíme. Suchou nohou se dostaneme tam, kde jsme ještě před 14ti dny museli brodit. Podél břehu v bahně pobíhají dva jespáci píseční. Vláďa si zapisuje další nový druh. Nad hlavou zapíská koliha a počty volavek jdou do desítek. Na horizontu poloostrova se ukazují dvě husice nilské mezi kachnami. Svou velikostí vyčnívají. Dostáváme se na kamenitou kosu poloostrova, kde pobíhají 3 jespáci rezaví a 3 kameňáčci. Zůstáváme v patřičné vzdálenosti a tak ptáky nerušíme. Avízované rybáky velkozobé nikde nevidíme, ale jsme tu pár dní, tak snad později. Vracíme se a na rychlé poradě se domlouváme, že na děličku půjdeme až k večeru a že se přesuneme na Černý Nadýmač za Přeloučem.

Jespáci rezaví

Cestou na Nadýmač se v Lázních Bohdaneč stavujeme na oběd. Pak že se náhody nedějí, sedíme u stolu a do restaurace přichází kamarád ze skupiny Komunální odpad, s kterým chvíli pokecáme. Z Lázní je to na Nadýmač pár kilometrů a tak za chvíli vylézáme z auta. Kormorány malé vidíme ihned na vzdálenějším břehu rybníka. Jsou daleko, přesto pořizujeme první fotografie. Já stále aspoň přes monokulár a iphona. Včera mě dostihla výborná zpráva, že fotoaparát je opravený!! Na rybníku se čile pracuje, motorový člun seká rákosí a je kousek od kormoránů.

Kormorán malý

Ti odlétají dále od hluku, který člun se sekačkou vydává, když se k nim opřiblížil. Plkáme o tom, jak se zmíněný pracovník má, když si zajede až k nim. Člun se vrací k našemu břehu a asi všechny nás napadá stejná myšlenka. Rychle se přemístíme k místu přistání a čekáme. Poměrně snad přemlouváme muže, aby aspoň někoho odvezl blíže ke kormoránům. Jede Vláďa s Jardou, já se svými nohami nedokážu překročit vzdálenost mezi břehem a lodí a tak kluky aspoň sleduju. Pokouším se dovolat Jardovi na loďku, jelikož za jejich zádí proplouvá polák malý, který míří do rákosí. Ještě pak nacházíme dva, ale hlučný chod strojů zbylé zahnal někam hluboko do rákosí.

Vláďa s Jardou se vrací

Objíždíme ještě pár zdejších rybníků, ale žádné zajímavé pozorování nemáme. Vracíme se na Rozkoš a cestou se stavujeme na Bohdanči. Cedule na začátku cesty nás upozorňuje, že se na pozorovatelnu nedostaneme. Pokračujeme na Rozkoš. Jarda nás zavede na druhou stranu splavu u děličky. Pokoušíme se dohlédnout na nový ostrov, který vystupuje z mělké vody a je obložen kormorány, racky, kachnami a volavkami, ale je to opravdu daleko. Koukáme na hodinky. Dnes čekáme další kamarády Láďu Jassa a Zdenka Součka, ale oba avízovali svůj příjezd až večer. Fouká silný vítr a tak děličku necháme na zítra i s kamarády. Opět jdeme obejít bahnité břehy nádrže. Podvečerní „inventura" neukázala nic nového mimo krahujce. I „rezatci" s kameňáčkama jsou na místě. Ozývá se telefon, Láďa dorazil do kempu, tak se balíme.

Kameňáček pestrý

Dnes s námi tráví večer i Jarda, tak vyzvedneme Láďu na vrátnici kempu, přesuneme se k chatkám a vyrážíme do hospůdky na večeři. Krátce po sedmé přijíždí Zdenek Souček a usedá k nám, rozhovor se točí okolo Klubu, ptáků a co je tu vlastně k vidění. Krátce před desátou se rozcházíme a domlouváme se na zítřejší den.