Od rána svítí sluníčko za oknem a slibuje krásný den. Na zemi sice leží poprašek sněhu, teploměr ukazuje 0 stupňů a po ránu máme na krmítku nával, úhelníčci, koňadry, modřinky, babka, čížkové, občas se procpe i dlask. Na okolní vršky stromů jsou také obsazeny kosy, na jednom sedí strakapoud velký (co ten na terminálu smrku hledá?), hrdličky. Sýkory si vyberou semínko slunečnice a letí si ho spořádat do hustých smrků, jen čížkové se neohroženě prochází po parapetu sem a tam a hlídají jak misku s rozdrcenými oříšky, tak krmítko. Odehnat se dají jen od dlasků. Na stromech jsem jich v týdnu napočítal 15!!
Pod dojmem krásného a slunečního dopoledne se dobelhám ze schodů do auta. Venku jsou auta lehce zamrzlá, je na nule, ale stačí nechat chvíli běžet motor a můžu vyrazit na moje autosafari do Tchořovic. Před obcí Lnáře kouknu na ťuhýka šedého a už se zadem blížím k Novému rybníku. Kádéčka (kachny divoké, děkuju Libore za parádní zkratku) se zdržují až v zadní části rybníku, tak přejíždím na letiště, kde mě vítá tradiční asi 60ti hlavé stádo srnek. Dnes proti předešlým návštěvám ani jedna káně rousná. Projíždím celou plochou letiště a zahýbám ke Starému rybníku. Tam vidím letošní první čejky chocholaté. Věren slibu nevystupuju a tak z auta napočítám 37 kusů a dva špačky. Později udělám snímek letícího hejna čejek a otečkováním ptáků v Photoshopu zjistím, že jich je ve vzduchu 58!
Popojíždím až k rybníku, kde od břehu vypluje párek kachen divokých a vprostřed plochy je asi 20 racků chechtavých, mezi nimi 6 racků bělohlavých. Pomalu projíždím po cestě a na horizontu odbočuju k jezírkům. Doufám, že nebude cesta rozbahněná, abych se dostal zpět. U posedu zastavím a koukám z auta dalekohledem, na keřích sedí pomalu víc jak 50 vrabců polních a 12 strnadů obecných. Podrobně koukám na uschlé rákosí, zda už tu nemáme strnady rákosní, ale zatím jsem žádného neviděl. No těším se i na bramborníčky a lindušky, kterých je tady vždycky pár vidět. Nad loukou plachtí dvojce luňáků červených, sleduju jejich klouzavý let. Ti nepotřebují nohy k pohybu jako já. Kokám na hodinky, povolené vycházky se pomalu krátí a tak vyjíždím zpět. Na ploše letiště mě zdrží vzdušné manévry trojce orlů asi 30ti vránami. mezi kterými se motalo pár krkavců. Nádherná podívaná, ale abych byl doma včas musím pak prásknout do koní pod kapotou.
