Výskyt volavky vlasaté na Vrbenských rybnících mi zvedl adrenalin. Volavka vlasatá mi ve volné přírodě proklouzla minulý rok v jindřichohradeckém kraji u rybníku Klec. Cestě na Vrbenské rybníky nepřeje ani počasí, ani pracovní vytížení. Celý čtvrtek sleduju počasí, od rána tu brečí z oblohy, ale po obědě už přestává pršet, dokonce občas se přes mraky proderou sluneční paprsky. Z Plzně vyjíždím až po 15té hodině a sleduju jak hodinky, tak provoz a oblohu. Ještě se musím zastavit doma a vyzvednou Nikon. Vyjíždím z Nepomuka a nahazuju kvůli časové informaci navigaci – po páté bych měl být na místě. Cesta ubíhá svižně, jen před Vodňany mě čeká nepříjemná zdlouhavá objížďka, každopádně před pátou už parkuju na „svém“ místečku a beru si „nářadí“.
Co je překvapující, nikde žádní rackové. Po betonovém náběhu se jdu podívat k vodě hned u auta. Roháči, lysky, „kádéčka“, potápka malá a dvě černokrké. Na ostrůvku kolpík bílý a napočítám 13 kvakošů nočních. Ti mají nad rybníkem letecké manévry. Přesouvám se na kraj cesty mezi rybníky a propátrávám rákosí – volavky popelavé, volavky bílé a jedna stříbřitá a dalších aspoň 5 kvakošů sedí porůznu na větvích. Pomalu se sunu po cestě a každých 20m stavím monokulár a opět prohlížím důsledně celé okolí rybníka a pátrám po volavce vlasaté. Nic. Přecházím z Nového rybníka na Domin. Na rozlehlé louce pochoduje čáp černý a další volavka bílá. U ostrůvku jsou dvě husy velké a na keřích v monokuláru vidím mladého konipase bílého. Roháč přede mnou se potápí, aby vyplaval asi o 20 m dále. Kachní rodinky přeplouvají sem a tam a nad Černišem občas prolítne racek chechtavý. Vracím se na Nový rybník a volím zarostlou cestu mezi Dominem a Novým rybníkem. Vyplaším rákosníka velkého, mezi rákosím u břehu mi mizí lysky a zůstává po nich jen zčeřená voda. Koukám na hodinky, půl sedmé. Chvíli zůstávám na improvizované pozorovatelně a sedám na jeden ze špalků. Noha se ozývá. Obloha se zatahuje a koukám na cestu, kde prchají rekreační běžci před prvními kapkami. Hurá, jsem asi kilásek od auta v tričku, foťák bez pouzdra, jestli začne lejt, bude to zajímavé. Pomalu přemýšlím, že misi ukončím, domů to mám ještě aspoň 90minut. Počasí s eumoudří a přestaly padat drobné kapičky. Vracím se do severní zátoky a stavím dalekohled. Na ostrůvek přiletěl druhý kolpík, čistí si pěří a u vody jsou volavky bílé. Poctivě pročesávám rákosí, najdu bukáčka malého, další volavku popelavou jak jí vykukuje hlava z rákosí. Čas neúprosně běží – 19:30. Místo monokuláru beru Vortexe a scenuju rákosí s ním. Vracím se o pár metrů zpátky po cestě, abych viděl rákosí podél cesty mezi rybníky. Hned na začátku vylétne z rákosí volavka – je to ona!! Letí nad rybník, čtyři fotky jsou rozmazané, jedna se dá použít, pokud neudělám lepší. Sleduju jí, jak letí nad vodou a kam zapadne. Sedá na betonový vjezd do vody na kraji rybníka u silnice. Na fotku je to strašně daleko. Zvedá se a přeletuje na jiné místo přímo proti ostrůvku. Světlá skvrna svítí v zeleni vegetace na kraji břehu. Balím a co nejrychleji se pokouším dostat blíže, mám to přes půlku rybníka a ještě to bude stále čím dál více z boku. Jednu chvíli mi výhled na ní zastíní stromy, bude tam ještě? Dostávám se na cestu, kde už vidím celou hladinu rybníku a volavku. Je stále na svém místě a já jsem o dalších 100m blíže. Foto, zastavuju každých 20 - 30m a mačkám spoušť. Něco z toho doma vyberu, teď se ani nedívám, jak fotky vypadají. Už je to aspoň jako doklad. Jsem na kraji rybníka, odkud volavka vylétla. Poslední místo, kde jí můžu vidět a pak půjdu podél silnice. Snad jí překvapím na břehu z cesty. Pomalu se dostávám k autu. Je po osmé hodině, ale stále je dobře vidět. Volavku už na břehu nevidím, ale nikam neodlétla, sleduju stále pozorně hladinu. Dostávám se na dnešní výchozí místo, tady jsem začal. Po betonu sejdu do vody, je mi po kolena, abych viděl břeh, kde seděla. Volavka nikde. Beru binokulár a koukám na ostrůvek. Volavka sedí přímo proti mně!!! Kdy tam přelétla to nevím, ale je tu. Bingo, lepší foto už mít nebudu.
Nadšeně se vracím do auta a počítám dnešní volavky – bílá, stříbřitá, popelavá a vlasatá. Jsem pár kilometrů od Čejkovic. Byl by to husarský kousek přidat i tu pátou rusovlasou. Jedu zadem přes Novohaklovský rybník na Čejkovice. Věřím, že tam na poli volavka rusovlasá bude! Na Novohaklovském se na břehu pohybuje asi 20 bahňáků, ale na ty musím přijet jindy. Projíždím silničkou mezi loukami před Blatcem. Volavku rusovlasou vidím jednu. Dnes pátý volavčí druh!! Přišlapuju plyn, projedu Čejkovicemi a napojuju se na hlavni tah na Plzeň.
Hlavou letí dnešní super den. Ráno navzdory dešti u Výsováku na louce bylo 14 volavek popelavých, tři čápi černí a jeden bílý, odpoledne nad firmou lovil sokol holuby, co mají sněm na kopuli věznice na Borech, při příjezdu do Nepomuka na poli lovili dva motáci pochopové. Co víc si birder může přát.