Na skútru po Šumavě jako invalida

  • středa, 24 srpen 2016 13:18

Zdravotní stav se nelepší a jakožto čekatel na nové koleno se asi lepšit hned nebude, využívám nabídku Informačního centra ve Stožci, které invalidům nabízí několikahodinovou projížďku na elektrických čtyřkolkách se snadným ovládáním. Tak mám možnost se podívat tam, kam se po vlastních už asi nedostanu. Vzhledem k tomu, že sebou mohu mít doprovod, pojmeme akci jako rodinný výlet.
Vyrážíme ráno po osmé hodině a jsem rád, že nemusím po delší době řídit, tak si sedám na zadní sedačku audiny a dělám si pohodlí. Budu sledovat ptactvo už po cestě. Míříme na Horažďovice, Strakonice, Vimperk, Stožec. Čeká nás okolo 100km dlouhá cesta. Už na poli před Oselcem mě překvapí hejno vran obecných černých, čítajících aspoň 100 hlav a 200 křídel, stejně jako 200 nohou (i když s těmi si jistý zas tak nejsem). Rybník za Oselcem je plný kachen divokých, sem tam volavka popelavá, voda je víc jak 2 – 3m od rákosí a nabízí bahnitou pláž, takže by tu bahňáci být mohli. Podívám se sem hned, jak to bude možné. Jinak cesta ubíhá víc než příjemně a já chvílemi poklimbávám zabořen v kůži, nebo sleduju dravce – káně, poštolky, luňáka, dále mám dva čápy bílé a 6 volavek. Drobné pěvce nepočítám.
Krátce před desátou parkujeme před Infocentrem a po vyřízení nezbytných formalit a papírování čekáme na průvodce, který s námi pojede. Okukuju propagační materiál Infocentra a vybírám si pár odznáčků – sokola, orla, sýce a nějaké ptačí záložky do knih. Mezi tím se dostavuje průvodce a jdeme na instruktáž ohledně ovládání elektrického vozíku – skútru. Ovládá se vše jedním prstem, tak to zvládnu i já. Nad Infocentrem plachtí dvě káně lesní a na anténě sedí okolo 60ti vlaštovek propletých s jiřičkami, na špičce smrku u vlakové zastávky jsou křivky. Věším na krk dalekohled a foťák, čím vzbuzuju zájem u průvodce. 
Volíme trasu Schwarzenberský plavební kanál, který spojuje na svých 9 km délky mnoho atraktivních částí technického díla: od tunelu (v současnosti dlouhý 397,22 m) s architektonicky vyvedenými vstupními portály, připojení Jeleního smyku vyúsťujícího z Jeleního jezírka, Rosenauerovu kapličku v místě křížení s Jezerním potokem přitékajícím z Plešného jezera, Jezerní smyk, akvadukt u Rossbachu, který je zároveň viaduktem nad Koňským potokem přitékajícím od napájecí nádržky Říjiště, "nezapomenutou" (unvergessen) kamennou lavičku, několik stavidel a bočních propustí po celé délce stoky a hlavně krásnou přírodu Šumavy.
Něco z historie: Stavba byla zahájena 29. dubna 1789 (od Růžového Vrchu (Korandy), tj. zhruba 4 km od osady Sv. Tomáš) - autorem projektu, stavbyvedoucím a prvním ředitelem knížecí plavby dřeva byl ing. Joseph Rosenauer (1735-1804), rodák z Chvalšin, okr. Český Krumlov. První plavba ("starý" kanál měl délku 39,9 km) se uskutečnila 12. dubna 1791. Na začátku 19. století byl kanál rozšířen až na délku 52 km (z toho 37 km na českém území, včetně 429 m dlouhého tunelu u Jeleních Vrchů). Kanál byl napájen vodou z 27 potoků, Plešného jezera a 3 umělých nádrží (Rosenauerova, Jelení a Říjiště). Tzv. Dunajská plavba (od kanálu po řece Gr. Mühl k Dunaji a pak dále do Vídně) trvala zhruba 100 let, za tu dobu bylo splaveno téměř 8 milionů m3 dříví, ukončena byla 1892. Plavba po kanálu směrem do Čech (využívající také v r. 1887 vybudovaný Želnavský smyk) trvala až do roku 1961. Plavební kanál měl nesmírný význam pro rozvoj území - založeny obce Nová Pec, Huťský Dvůr, Jelení Vrchy, Stožec, Nové Údolí a další. Kanál kopalo 1200 lidí a po třech letech provozu začal být ziskový.
Skútry jedou fantasticky, nemáme problém s terénem, ať je sebevíc členitější. Sleduju stav baterií, ač celkově najedeme víc jak 17km za 5 hodin, baterie se ani nehnou. Zkouším i rychlost skútru. Od ústí tunelu míříme z kopce k Černému kříži. Sešup je to parádní a tak beru plný plyn, dostávám se na 24km/hod. Dostáváme se do okolí Černého kříže, kde pátráme po puštíku bělavém, ale štěstí nemáme. Po pomalu pěti hodinách končíme opět u Infocentra kde zakončíme výlet ve zdejší restauraci na výborným obědem. Pozorovaní ptáci cestou – žluna zelená, strakapoud velký, pěnkava obecná, králiček obecný, káně lesní, kachna divoká, sýkora koňadra, sýkora modřinka, budníček větší, hýl obecný, brhlík lesní, špoupálek ????, vrána černá, strnad obecný, hrdlička zahradní, kos černý, vrabec polní.
Další naplánovaná zastávka je Borová Lada s největší soví voliérou u nás. Pro Šumavu jsou typické rozsáhlé lesní porosty, místy pralesovitého charakteru, s mozaikou člověkem vytvořených luk, pastvin a sídel. Právě střídání lesa s otevřenými plochami vyhovuje většině sov. Rozsáhlejší lesy ve všech nadmořských výškách preferují poměrně hojné sovy severského lesa - sýc rousný a kulíšek nejmenší. Mezi další převážně lesní druhy patří puštík bělavý, puštík obecný a výr velký. Členitá zemědělská krajina, okolí lidských sídel i ostrovy bezlesí po zaniklých osadách nabízí ideální podmínky pro kalouse ušatého, sýčka obecného a sovu pálenou. Sova pálená a sýček obecný patří k ubývajícím druhům, vyskytují se spíše v okrajových částech Šumavy.

Návštěvnické centrum Bubo bubo
Můžete zde spatřit většinu zástupců šumavských sov. Tito převážně noční ptáci mají řadu mimořádných vlastností - noční vidění, neslyšný let a další.
Soví rarita voliér - vzácný Puštík bělavý je nejvzácnější šumavskou sovou. Izolované populace puštíka bělavého ve střední Evropě jsou pozůstatkem jeho rozšíření na konci poslední doby ledové. Tehdejší krajina Šumavy měla charakter tundry a lesotundry. Kromě Šumavy žije puštík bělavý v Karpatech a ve východních Alpách.
Dnes se odhaduje, že na Šumavě hnízdí a vyvádí mláďata již minimálně 15 až 25 párů. Napomohl tomu také projekt reintrodukce puštíka bělavého , který v současnosti pokračuje sledováním stávající populace a její životaschopnosti.

Sovy jsou vzácné a chráněné
Všechny druhy sov jsou u nás obecně chráněny zákonem před činnostmi ohrožujícími jejich populace nebo ekosystémy. Mezi zvláště chráněné druhy patří puštík bělavý Strix uralensis (kriticky ohrožený), kulíšek nejmenší, sova pálená, sýc rousný, sýček obecný (silně ohrožené druhy) a výr velký (ohrožený). Zvláště chráněné druhy jsou chráněny ve všech vývojových stadiích, chráněna jsou i jejich hnízdiště a prostředí, kde žijí.
7343 orientac planek

Naposledy změněno pondělí, 09 leden 2017 07:41

Přihlášení a registrace nového uživatele


Seznamy

Pro přihlášené se zobrazí možnost zápisů do Vašich seznamů.

Pokud něco hledáte




Vláďa Teplý

Vláďa Teplý

Robert

Robert "Dodin" Doležal

Jirka Šafránek

Jirka Šafránek

Honza Haber

Honza Haber

Jarda Vaněk

Jarda Vaněk

Laďa Jasso

Laďa Jasso

Libor Schröpfer

Libor Schröpfer

birdfoto birdwatching.cz legendy rockpalace birdwatching.cz holik birdwatching supra b irdwatching soucek birdwatching
birdwatcher biřrdwatching2018 hasilova birdwatching 2018
hok birdwatching jarda vanek logo birdtelemetry birdwatching 2018 vebr foto birdwatching
    ak havlena birdwatching 2018      

TOP seznamy - celkem registrováno 95 uživatelů

ČR Life List WP Life List ČR Year List 2024 WP Year List 2024 Poslední přírůstky
305 Jaroslav Vaněk 381 Zdeněk Souček 71 Renata Hasilová 71 Renata Hasilová 20.02.2024 Havran polní Vratislav Ježek
299 Birdwatching.cz 369 Vláďa Teplý 69 Vratislav Ježek 69 Vratislav Ježek 20.02.2024 Kavka obecná Vratislav Ježek
296 Zdeněk Souček 345 Jaroslav Vaněk 58 Birdwatching.cz 58 Birdwatching.cz 20.02.2024 Sýkora babka Birdwatching.cz
288 Jirka Rohlena 333 Birdwatching.cz 44 Miroslav Horák 44 Miroslav Horák 20.02.2024 Koroptev polní Birdwatching.cz
273 Vláďa Teplý 316 Jirka Rohlena 29 Zdeněk Švajda 29 Zdeněk Švajda 20.02.2024 Jestřáb lesní Birdwatching.cz
273 Pavel Mezulián 304 Jan Veber 20.02.2024 Stehlík obecný Birdwatching.cz
272 Michal Staněk 302 Michal Staněk 20.02.2024 Datel černý Birdwatching.cz
256 Renata Hasilová 288 Renata Hasilová 20.02.2024 Králíček obecný Birdwatching.cz
247 Blancherose 273 Pavel Mezulián 20.02.2024 Kopřivka obecná Birdwatching.cz
235 Patrik 270 Martin Horyna 20.02.2024 Straka obecná Birdwatching.cz
227 Vratislav Ježek 264 Ondřej Beneš 20.02.2024 Kormorán velký Birdwatching.cz
219 Vladimír Toman 248 Blancherose 20.02.2024 Krkavec velký Birdwatching.cz
217 Martin Horyna 240 Vratislav Ježek 20.02.2024 Dlask tlustozobý Birdwatching.cz
206 Ondřej Beneš 235 Patrik 20.02.2024 Holub hřivnáč Birdwatching.cz
205 Michal Hlaváč 230 Markéta Večeřová 20.02.2024 Pěvuška modrá Birdwatching.cz
202 Markéta Večeřová 219 Vladimír Toman 20.02.2024 Sýkora parukářka Birdwatching.cz
200 Ilona Jurečková 206 Michal Hlaváč 20.02.2024 Morčák velký Birdwatching.cz
188 Miroslav Horák 200 Ilona Jurečková 20.02.2024 Luňák hnědý Birdwatching.cz
149 Jaromír Žebrák 189 Jiří Šantavý 20.02.2024 Zvonek zelený Birdwatching.cz
145 Jiří Šantavý 188 Miroslav Horák 20.02.2024 Žluna zelená Birdwatching.cz
140 Lukáš Novotný 149 Jaromír Žebrák 20.02.2024 Drozd zpěvný Birdwatching.cz
115 Josef Trojan 148 Martin Sochor 20.02.2024 Labuť velká Birdwatching.cz
107 David Kuba 140 Lukáš Novotný 20.02.2024 Sojka obecná Birdwatching.cz
90 Radomír Zdarsa 120 Josef Trojan 20.02.2024 Potápka roháč Birdwatching.cz
48 Lenka Marianna 108 David Kuba 20.02.2024 Vrána černá Birdwatching.cz
37 Jirka Sochor 90 Radomír Zdarsa 20.02.2024 Hýl obecný Birdwatching.cz
35 Iveta Doleželová 49 Lenka Marianna 20.02.2024 Racek chechtavý Birdwatching.cz
16 Tereza Froňková 37 Jirka Sochor 20.02.2024 Střízlík obecný Birdwatching.cz
11 Lenka Hodačová 35 Iveta Doleželová 20.02.2024 Sýkora uhelníček Birdwatching.cz
1 Martin Vašíček 16 Tereza Froňková 20.02.2024 Polák chocholačka Birdwatching.cz